Prezident Vladimir Putin nařídil ruské armádě, aby na 36 hodin zastavila na ukrajinské frontě palbu. Klid zbraní začne platit v pátek v poledne moskevského času. Je to pokrytectví, reagovali ukrajinští představitelé.
Rok 2022 se do historie zapíše zejména negativními událostmi v čele s největším válečným konfliktem od druhé světové války v podobě ruské invaze na Ukrajinu a s ní související energetickou krizí a zdražováním energií a inflací nejen v Evropě. Z více než pěti tisíc článků, které byznysový server Newstream v letošním roce dosud zveřejnil, ale možná překvapivě nejvíce zaujala čtenáře reportáž Zdeňka Pečeného založená na velmi negativních zážitcích z cestování po Řecku. Kterých deset článků vás letos nejvíce zaujalo? Tady je přehled.
Ceny benzinu jsou nejnižší za 11 měsíců. Nafta se na předválečnou úroveň zatím nedostala.
Když prestižní časopis Time v roce 1938 dal na svou titulní stranu jako Osobnost roku nacistického vůdce Adolfa Hitlera, vyvolalo to vlnu kritiky až opovržení. Časopis, který se tradice interní redakční ankety Person of the Year drží dodnes, argumentoval tím, že Hitler měl v daném roce největší vliv na dění v Evropě, i když jednoznačně negativní. Ze stejného důvodu patří mezi nejvlivnější osobnosti roku 2022 i ruský prezident Vladimir Putin, neboť důsledky jeho bezprecedentní invaze na Ukrajinu včetně ekonomických dopadů pocítila celá Evropa i země mimo ní.
Rok 2022 v energetice byl podle podnikatelských a energetických svazů pod vlivem války na Ukrajině, která ukázala závislost ČR na dodávkách energetických surovin z Ruska. Jedním z hlavních důsledků krize byl skokový růst cen energií, což podle svazů zbrzdilo i další hospodářský rozvoj. Krize naopak rozšířila využívání obnovitelných zdrojů energie, poptávka po nich by měla růst i v příštím roce. Rok 2023 bude hlavně ve znamení bezpečnosti dodávek komodit, vyplývá z komentářů svazů a komor.
Rok 2022 byl rokem války, energetické krize, ale také Danuše Nerudové. Alespoň to naznačují data tuzemských internetových vyhledávačů.
Desetihodinová návštěva USA ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se chystala několik měsíců. Zákulisí odvážné cesty, která má Ukrajině zajistit další pomoc, mapovala agentura AP.
Kabinet Petra Fiala v prvním roce své vlády čelil nečekaně složitým okolnostem, které však alespoň z ekonomického hlediska nelze srovnávat s těmi z covidového roku 2020. Tehdy se ekonomika hluboce propadla, nejvíce v historii ČR, zatímco letos poroste. Proto i přes složité okolnosti kabinet měl a mohl naplňovat více slibů ze svého programového prohlášení.
Na ruských sociálních sítích a internetových stránkách s nabídkami práce se objevily inzeráty shánějící pracovníky pro budování zákopů a opevnění v okupované ukrajinské Záporožské a Luhanské oblasti a v Belgorodské oblasti na západě Ruska. Informuje o tom zpravodajský portál Meduza.
V Oslu převzali Nobelovu cenu za mír zástupci letošních laureátů - ruské lidskoprávní organizace Memorial, ukrajinského Centra pro občanské svobody a vězněného běloruského disidenta Alese Bjaljackého. Místo Bjaljackého, kterému běloruský režim neumožnil vycestovat do norské metropole, se ceremoniálu zúčastnila jeho manželka Natalja Pinčuková. Později odpoledne byly ve Stockholmu předány také ostatní Nobelovy ceny - za literaturu, lékařství, chemii, fyziku a ekonomii. Jména laureátu Nobelův výbor oznámil v říjnu.
Zájem české veřejnosti o vývoj situace na Ukrajině klesá. Ve srovnání s obdobím krátce po vypuknutí konfliktu také méně lidí podporuje kroky vlády na pomoc Ukrajině. S kroky kabinetu nyní souhlasí asi dvě pětiny obyvatel, což je ve srovnání s jarem o 16 procentních bodů méně. Roste počet lidí, kteří se staví proti přijímání ukrajinských uprchlíků. Nyní je jich více než čtvrtina, ve srovnání s jarem o 14 procentních bodů více. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
