Skupina Air Bank, kterou tvoří společnosti Air Bank, zahrnující také značku Zonky, a český a slovenský Home Credit, loni vytvořila čistý zisk 2,947 miliardy korun. Meziročně jde o nárůst o 31 procent.
Čistý zisk skupiny ČSOB loni vzrostl o devět procent na 17,5 miliardy korun. Objem aktiv pod její správou stoupl o sedm procent na 308 miliard korun. Počet klientů se zvýšil o 115 tisíc na 4,34 milionu, uvedla ČSOB, která patří mezi největší tuzemské banky.
Firmy čím dál častěji využívají úvěry v eurech. Loni v listopadu podíl eurových úvěrů ve firmách činil již 44 procent a ve zpracovatelském průmyslu dokonce 59 procent. Využívání úvěrů v jednotné evropské měně tak ve firmách meziročně stouplo o 43 procent a ve zpracovatelském průmyslu o 25 procent. S odkazem na údaje České národní banky (ČNB) to sdělil Svaz průmyslu a dopravy.
Bizarní debata se odehrála den před volbami mezi třemi favority na prezidenta na téma ČNB a její sazby, potažmo inflace. První promluvil generál Pavel. Oznámil, že ekonomice vůbec nerozumí, ale každý přece nemůže rozumět všemu, že. On třeba zase rozumí armádě. Nicméně dodal, že by se obklopil týmem poradců. U některých už se radil, posléze přiznal, že to byl bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma, a je mu nyní úplně jasné, že to ČNB zvrzala na celé čáře. Sazby by podle něj měly být vyšší, přesněji 7,5 procenta, abychom s inflací pěkně zatočili.
Důvodem pro zvýšení základní úrokové sazby České národní banky (ČNB) by mohlo být případné výrazné zdražení zboží a služeb při lednových změnách ceníků nebo proinflační působení vládní fiskální politiky. ČNB by ke zpřísnění měnové politiky mohla sáhnout i v případě, že by zahraniční centrální banky dost nezvyšovaly své sazby a hrozilo by dovážení zahraniční inflace. Vyplývá to ze záznamu z prosincového jednání bankovní rady ČNB, který centrální banka dnes zveřejnila.
Inflace, pokles životní úrovně a další dopady války na Ukrajině se nijak neprojevily na schopnosti Čechů splácet úvěry. Ukazují to statistiky České bankovní asociace.
Pomůže si státní rozpočet, když zruší oblíbené stavební spoření a vláda ročně ušetří čtyři miliardy korun? Nebo je to naopak a sektor stavebního spoření generuje pro stát výnosy, které vstupní náklady převyšují? Bude mít navrch argumentace, že je „stavebko” univerzálnější nástroj než pouhé úročení úspor? Názorový střet zažije už tuto středu Kongresové centrum Praha. Živě jej můžete sledovat také na webu Newstreamu, který je mediálním partnerem akce.
Vysoká inflace a rostoucí úrokové sazby povedou podle slovenské centrální banky (NBS) ke zhoršení finanční kondice části domácností a zejména některých podniků v zemi. To podle ní zvýší riziko nesplácení půjček. Zároveň skončil trend nadměrného zadlužování Slováků, řekl člen bankovní rady NBS Vladimír Dvořáček. Komerční banky na Slovensku jsou podle NBS připraveny zvládnout případné vyšší ztráty z nesplácených úvěrů.
Udržitelnost komerční výstavby se dere do popředí zájmu evropských bank. Investor díky jejich splnění může dosáhnout na výhodnější podmínky úvěru a naopak kvůli jejich nesplnění může dojít až k zamítnutí úvěru.
Stavební spoření má sice trochu jiné zázemí než hypotéky ale i na tomto trhu úvěrů na bydlení jsou letos významné poklesy. Lidé si jich berou méně a na menší částky. Mění se i typy úvěrů a účely na které si klienti úvěry berou. Samotné spoření je jiná liga, počty nových smluv na stavebko totiž rostou. S tím ale mohou zamávat politická rozhodnutí. Velký boom si spořitelny slibují také od úvěrů na technologie, které umožní energetické úspory, jak vyplývá z ankety newstream.cz mezi tuzemskými stavebními spořitelnami.
Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila výhled ratingu bank šesti unijních zemí včetně České republiky ze stabilního na negativní. Poukázala přitom na dopady energetické krize a vysoké inflace, které oslabují evropské ekonomiky, napsala agentura Reuters.
