Firmy čím dál častěji využívají úvěry v eurech. Loni v listopadu podíl eurových úvěrů ve firmách činil již 44 procent a ve zpracovatelském průmyslu dokonce 59 procent. Využívání úvěrů v jednotné evropské měně tak ve firmách meziročně stouplo o 43 procent a ve zpracovatelském průmyslu o 25 procent. S odkazem na údaje České národní banky (ČNB) to sdělil Svaz průmyslu a dopravy.
Vysoká inflace a rostoucí úrokové sazby povedou podle slovenské centrální banky (NBS) ke zhoršení finanční kondice části domácností a zejména některých podniků v zemi. To podle ní zvýší riziko nesplácení půjček. Zároveň skončil trend nadměrného zadlužování Slováků, řekl člen bankovní rady NBS Vladimír Dvořáček. Komerční banky na Slovensku jsou podle NBS připraveny zvládnout případné vyšší ztráty z nesplácených úvěrů.
Udržitelnost komerční výstavby se dere do popředí zájmu evropských bank. Investor díky jejich splnění může dosáhnout na výhodnější podmínky úvěru a naopak kvůli jejich nesplnění může dojít až k zamítnutí úvěru.
Stavební spoření má sice trochu jiné zázemí než hypotéky ale i na tomto trhu úvěrů na bydlení jsou letos významné poklesy. Lidé si jich berou méně a na menší částky. Mění se i typy úvěrů a účely na které si klienti úvěry berou. Samotné spoření je jiná liga, počty nových smluv na stavebko totiž rostou. S tím ale mohou zamávat politická rozhodnutí. Velký boom si spořitelny slibují také od úvěrů na technologie, které umožní energetické úspory, jak vyplývá z ankety newstream.cz mezi tuzemskými stavebními spořitelnami.
Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila výhled ratingu bank šesti unijních zemí včetně České republiky ze stabilního na negativní. Poukázala přitom na dopady energetické krize a vysoké inflace, které oslabují evropské ekonomiky, napsala agentura Reuters.
Nikdo nedokáže zodpovědně předpovědět, jak nás krize zasáhne. Je ale dobré být finančně připraven a mít rozumný plán co kdy dělat. Revizi rodinných financí by tak měla dělat čas od času každá domácnost. Rozhodně se to ale vyplatí v krizových časech, aby se dala složitá doba lépe zvládnout. Samotná revize ale nestačí. Je třeba aktivně udělat i další kroky. Ve spolupráci s odborníky jsme proto připravili desatero správného finančního chování v tak složité době, jakou zažíváme právě nyní.
Zájem o hypotéky ve Spojených státech minulý týden klesl oproti loňsku na téměř poloviční hodnotu. Na svém webu to uvedla americká Asociace hypotečních bankéřů. Zájemce odrazují vyšší sazby na hypotečních úvěrech, které se vyšplhaly nejvýše za 21 let.
Podíl problematických bankovních úvěrů, tedy těch po splatnosti, se v Česku v srpnu opět snížil. U hypoték klesl od začátku roku o 0,15 procentního bodu na rekordní minimum 0,59 procenta. U spotřebitelských úvěrů to bylo o 0,7 bodu na 3,97 procenta, u podniků o 0,56 bodu na 3,28 procenta. Uvedla to Česká bankovní asociace (ČBA). Podle ní se na číslech ale ještě plně neodráží současný vývoj na trhu.
Banka Creditas se stala novým vlastníkem Expobank CZ, která měla vazby na Rusko. Obě finanční instituce budou v nejbližších letech fungovat samostatně a pro jejich klienty ani zaměstnance se nyní nic nemění, uvedly banky ve společném prohlášení.
Úvěrové portfolio zkrachovalé Sberbank CZ je k mání. Pověřená insolvenční správkyně obeslala s nabídkou všechny tuzemské banky. Prodej bance by byl dobrou zprávou pro dlužníky. Pokud by se ale zájemce nenašel, hrozil by prodej portfolia firmám obchodujících s pohledávkami.
Téměř polovinu firemních úvěrů již banky poskytují v eurech a tento podíl nadále roste, půjčit si ve společné evropské měně je totiž levnější. Firmy si začínají navzájem platit eurem a začíná se hovořit o „eurizaci“ tuzemské ekonomiky.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
