Tisícovky lidí v Česku v den druhého výročí ruské agrese na Ukrajinu přišly vyjádřit solidaritu s obránci této východoevropské země. Zároveň vyzvali svět k její větší podpoře.
Česká republika v Evropě vede iniciativu usilující o shromáždění 1,5 miliardy dolarů (35 miliard korun) na munici pro Ukrajinu, napsal deník Financial Times (FT). O možnosti zakoupit ve třetích zemích dělostřelecké granáty pro Ukrajince čelící ruské invazi informoval český prezident Petr Pavel minulý týden na mnichovské bezpečnostní konferenci. FT nyní s odvoláním na nejmenované zdroje upřesňují částku, o kterou se údajně jedná.
Za tři dny to budou dva roky od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, válka stále zuří a nic nenasvědčuje jejímu konci. Západ se rozhodl bojovat mimo jiné i ekonomicky, skrze sankce chce Kreml dostat na kolena. Na druhé výročí ruské agrese chystá EU už třináctý sankční balík. Víme, co je jeho obsahem.
Ukrajina kvůli ruské agresi přišla o 30 procent své ekonomiky, asi pětinu svého území a 3,5 milionu pracovních míst. Více než deset milionů lidí muselo kvůli válce opustit své domovy, mnozí uprchli do ciziny. Uvedl to ukrajinský premiér Denys Šmyhal v rozhovoru, který zveřejnila japonská televize NHK.
Rusko využívá zpoždění v dodávkách západní pomoci Ukrajině a situace na frontových úsecích, kde se soustředily rezervy ruských sil, je mimořádně obtížná, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina se téměř dva roky brání ruské agresi.
Válka na Ukrajině je teď podle Zdeňka Kříže z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity v módu očekávání dlouhého opotřebovávacího konfliktu. Může podle něj trvat ještě roky. Odborník se specializuje na mezinárodní bezpečnostní organizace či bezpečnostní politiku a v analýze zhodnotil dva roky konfliktu na Ukrajině.
Německý kancléř Olaf Scholz a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v Berlíně podle očekávání podepsali bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci. Informuje o tom agentura Reuters. Podobnou dohodu zřejmě ukrajinský prezident dnes večer podepíše také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži.
Náklady na poválečnou obnovu Ukrajiny pro následujících deset let vzrostly za rok téměř o pětinu na 452,8 miliardy eur (přes 11,4 bilionu korun). Vyplývá to ze společného odhadu ukrajinské vlády a světových institucí, o němž informovala Evropská komise. Jen letos bude země na rekonstrukci budov a infrastruktury, které zničila téměř dva roky trvající ruská agrese, potřebovat 14 miliard eur, uvádí odhad.
Ukrajinské bojové řady jsou vyčerpány dvěma roky války bojů s ruskou válečnou mašinérií, vítají proto i zocelené bojovníky z jednoho z nejdéle trvajících ozbrojených konfliktů na světě - profesionální vojáky z Kolumbie. Ti posilují řady dobrovolníků z různých koutů světa, kteří už reagovali na výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zapojit se do války jeho národa s Ruskem, napsala agentura AP.
Americké technologické společnosti Oracle, Microsoft a Meta Platforms se zavázaly investovat v příštích letech zhruba 500 miliard dolarů 💲 (10,38 miliardy korun) do pronájmu datových center a související infrastruktury pro rozvoj umělé inteligence (AI). Vyplývá to z analýzy agentury Bloomberg založené na kvartálních výkazech firem.
Číst více
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyvíjí tlak na evropské země, aby upustily od myšlenky využít ruská aktiva zmrazená ❄ v Evropské unii na pomoc Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání ruské agresi. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na vysoce postaveného ukrajinského představitele.
Využití zmrazených ruských aktiv k financování Ukrajiny musí mít pevný právní základ, řekla italská premiérka Giorgia Meloniová v italském parlamentu. Evropská unie v opačném případě riskuje, že to bude vítězstvím pro ruského prezidenta Vladimira Putina, řekla předsedkyně italské vlády den před prosincovým summitem EU, jehož hlavním tématem je další financování Ukrajiny. Píší o tom agentury a média.
Firmy z holdingu Agrofert získaly v uplynulých dnech zakázky od podniků, které spadají pod ministerstvo zemědělství, zjistil investigativní projekt PastVina organizace Hlídač státu. Podle projektu je ale postup v rozporu se zákonem o střetu zájmů, neboť premiér Andrej Babiš (ANO) byl v té době jediným vlastníkem holdingu Agrofert a on nebo jím ovládané společnosti se nemohly zúčastnit veřejných zakázek. Úřad situaci prověří.
Ceny ropy 🛢 rostou 📈 v reakci na zprávu, že americký prezident Donald Trump nařídil kompletní blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů, které plují do Venezuely nebo z ní odplouvají. Severomořská ropa Brent přidává 1,6 procenta a pohybuje se nedaleko 60 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisuje také asi 1,6 procenta a dostala se tak nad 56 dolarů za barel.
Pražská burza poprvé v historii zavřela nad úrovní 2600 bodů. Index PX posílil o 1,78 procenta na 2640,70 bodu. Stejně jako v předchozích dnech mu pomohly akcie pojišťovny VIG. Dařilo se také Komerční bance a Erste Bank. Ztrácela naopak energetická společnost ČEZ.
Číst více
Společnosti Moravia Cans, která vyrábí a prodává aerosolové nádobky z hliníku, loni meziročně vzrostly tržby z prodeje výrobků a služeb o 403 milionů korun na více než 2,92 miliardy korun. Firmě z Bojkovic na Uherskohradišťsku vzrostl také čistý zisk. Za rok 2024 přesáhl 308,8 milionu korun, předloni byl asi 244,7 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy podniku založené ve Sbírce listin.
Prezident Petr Pavel si telefonoval s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořili o pokračující podpoře Ukrajiny a pokroku v mírových jednáních. Na webu to oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Hlavy států se podle Hradu shodly, že je ve společném zájmu, aby mírová dohoda přinesla Ukrajině důstojný mír.
O žádosti o vyslovení důvěry koaliční vládě ANO, SPD a Motoristů budou poslanci jednat v úterý 13. ledna. V tento den začne řádná schůze dolní komory, jednání o důvěře kabinetu Andreje Babiše (ANO) bude jejím druhým bodem. Po dnešní schůzi organizačního výboru to řekl předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Očekává se, že vláda důvěru získá.
Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Filip Turek požádal dopoledne prezidenta Petra Pavla o schůzku a čeká na návrhy termínu. Pavel novou vládu ANO, SPD a Motoristů jmenoval v pondělí, před tím se sešel se všemi kandidáty na ministry kromě čestného prezidenta Motoristů Turka. Tomu v tom zabránily zdravotní problémy. Pavel opakovaně uvádí, že má ke jmenování Turka výhrady.