Válka na Ukrajině jasně ukázala, že každá ze světových velmocí hraje svou vlastní hru, říká Alexandr Vondra, europoslanec, bývalý ministr obrany a současný místopředseda ODS. Evropa se po ruském útoku na Ukrajinu sjednotila, což je vlastně pozitivní nechtěný důsledek agrese Vladimira Putina. Také ve Spojených státech podle Vondry pochopili, že očekávání od Ruska byla nadnesená. Nicméně světové společenství nesdílí evropské zděšení z Ruska. Čína, Indie, Írán či arabské státy hrají vlastní geopolitickou hru. „Končí utopická představa, že celý svět bude sdílet jakési univerzálně platné hodnoty,“ říká Alexandr Vondra.
Válka na Ukrajině už trvá šílených devět let, a nikoli jen rok, kdy začala celoplošná agrese Ruska. Bohužel konec války zatím není na dohled, píše v komentáři pro Newstream David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International. „Probírají se všemožné aspekty, podle mě je nejhorší dopad na běžné lidi. Ti denně umírají, trpí pod bombardováním, převrátil se jim život naruby, mají zničená města a domy a mnozí musí před válkou prchat,“ uvádí s tím, že aktuálně je osm milionů uprchlíků v zahraničí (nejvíc v Německu a Polsku, pak v Česku), a dalších skoro 6 milionů je vnitřně vysídlených a nemůžou domů.
Ukrajinská centrální banka představila novou pamětní bankovku k prvnímu výročí ruské invaze na Ukrajinu. Na jedné straně bankovky s nominální hodnotou 20 hřiven (zhruba 12 korun) jsou tři vojáci vztyčující ukrajinskou vlajkou, na druhé straně jsou vyobrazeny ruce svázané páskou. To je zjevný odkaz na válečné zločiny, které ruští vojáci podle Kyjeva páchají na Ukrajině, uvedla agentura Reuters. Moskva obvinění z válečných zločinů odmítá.
Tři čtvrtiny válečných uprchlíků se chtějí vrátit domů na Ukrajinu. Ukázaly to výsledky první části dlouhodobějšího výzkumu, které v debatě o zaměstnávání cizinců představil v sídle vlády jeden z autorů Dušan Drbohlav z katedry sociální geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. S podobnými zjištěními přišly i další výzkumy.
Tisíce mrtvých civilistů i ukrajinských a ruských vojáků, desítky tisíc zničených obytných budov, škol, úřadů, nemocnic, továren a objektů zejména energetické infrastruktury a škody v řádech stovek miliard dolarů. To je dosavadní výsledek bezprecedentní invaze Ruska v čele s prezidentem Vladimirem Putinem na sousední Ukrajinu. Od začátku největšího válečného konfliktu v Evropě od konce druhé světové války uplyne v pátek přesně rok. Podívejte se, jak konflikt viděli světoví i čeští fotografové. Upozornění – některé fotografie jsou jen pro silné nátury.
Ruský prezident Vladimir Putin zahájil invazí na Ukrajinu 24. února 2022 největší evropský vojenský útok od druhé světové války. Ruská armáda a rakety dosud zabily tisíce lidí, vyhnaly miliony z jejich domovů zejména do Evropy včetně Česka, otřásl geopolitickým pořádkem po studené válce a rozvířil globální trhy. Připomeňte si hlavní milníky ročního konflliktu.
Státy „bukurešťské devítky”, kam patří i Česko, v závěrečném prohlášení po summitu s americkým prezidentem Joem Bidenem ve Varšavě podpořily členství Ukrajiny v NATO. Žádají také další posílení přítomnosti aliance na jejím východním křídle. Podle agentury Reuters to řekl poradce polského prezidenta Marcin Przydacz.
V rámci novodobého „Marshallova plánu“ na Ukrajinu zamíří zahraniční investice a rozvojová pomoc minimálně v řádu stovek miliard dolarů. Česko má dnes na Ukrajině velmi dobrou pověst a tuzemským firmám se i díky tomu nadějně otevírají dveře k zakázkám na rekonstrukci a modernizaci země. Jak ale upozorňuje v rozhovoru pro Export.cz viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza, nejtěžší bude uspět v nadnárodních tendrech. „Tady vnímám největší riziko,“ řekl bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti, který také stojí v čele Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Ukrajinská ekonomika se následkem války propadla v roce 2022 o 33 procent, měřeno meziročně v reálném HDP. Celkové válečné škody přesahují 136 miliardy dolarů. Ruský způsob válčení vedl k tomu, že nejvíce škod je na bytové zástavbě civilního obyvatelstva. Ukrajině se ale daří financovat obranu své země. Od vypuknutí války si zajistila 51 miliard dolarů v podobě dluhopisů, půjček a grantů, upozorňuje hlavní ekonom Roklen Holdingu Pavel Peterka.
V pátek 24. února uplyne rok od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Nikdo tehdy nečekal, že Ukrajinci se dokážou postavit síle ruské armády. Stejně jako nikdo nepředpokládal, že ta je tak slabá, říká politolog Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně v rozhovoru pro Newstream. Kdy podle něj válka skončí? A jak se bude vyvíjet dál?
Raiffeisenbank v Česku v prvním čtvrtletí 2025 meziročně 📈 stoupl čistý zisk o 21 procent na 1,7 miliardy korun. Aktiva banky vzrostla loni o tři procenta na 759 miliard korun. Ostatním velkým bankám letos zisky rovněž rostly.
Spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně 📈 stouply o 1,8 procenta. Inflace tak zpomalila z březnových 2,7 procenta. Nižší byla naposledy v březnu 2018. Meziměsíčně ceny klesly o 0,1 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Analytici předpokládali meziroční inflaci těsně nad dvěma procenty.
Účetní a poradenská společnost PwC ❌ propustí ve Spojených státech zhruba 1500 zaměstnanců, což odpovídá asi dvěma procentům celkové pracovní síly v USA. Agentuře Reuters to řekl mluvčí společnosti. PwC se stejně jako další firmy z oboru potýká dlouhodobě s nízkou fluktuací zaměstnanců.
Ruské úřady hlásí další útok ukrajinských dronů na Moskvu, kvůli němuž zavřela ruská metropole v noci na několik hodin všechna ✈️ letiště. Vzdušné síly zlikvidovaly nejméně 19 bezpilotních letounů, uvedl na telegramu starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Ukrajina, která se již více než tři roky brání ruské invazi, v rámci vlastní obrany podniká dronové výpady na ruské území, na hlavní město útočí druhou noc v řadě.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ❌ neuvolní žádné federální granty pro Harvardovu univerzitu, dokud se škola nepodřídí sérii vládních požadavků. Podle agentur AP a Reuters to novinářům sdělil činitel ministerstva školství. Vláda tím dále vyostřila spor, v jehož rámci už zmrazila univerzitě část grantů s odůvodněním, že šíří aktivismus a selhává v boji proti antisemitismu.
Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej komunikačního vybavení a souvisejícího příslušenství České republice v hodnotě 1️⃣8️⃣1️⃣ milionů dolarů (zhruba čtyři miliardy korun). Podle agentury Reuters to dnes oznámil Pentagon. Hlavním dodavatelem by měla být společnost L3Harris Global Communications.
