Oběd dvou nejvyšších ústavních činitelů země dopadl podle očekávání. Andrej Babiš splnil, co slíbil, a přednesl návrh na jmenování motoristy Turka na post ministra. Prezident Petr Pavel pak také splnil, co slíbil, a Turka jmenovat nadále odmítá. S tím se rozešli. Ale příběhu tím konec není, ačkoli nám tento novoroční oběd řekl víc, než by se mohlo zdát.
Ani pět týdnů po volbách prezident Petr Pavel nejmenoval nikoho premiérem, což je jediný akt, který Ústava České republiky zná. Sice pověřil Andreje Babiše vyjednáváním, to ale není nijak formální věc. Babišovi přitom doutná střet zájmů kvůli vlastnictví Agrofertu, což mu podle zákona brání ve výkonu premiérského postu. Kdo uhne první? Prezident, nebo šéf hnutí ANO? A co by jedno či druhé vlastně znamenalo?
Elon Musk se může do deseti let stát prvním mužem planety, jehož nominální jmění přesáhne 1 bilion dolarů. Alespoň s tím počítá motivační plán, který vymyslel a nechal si schválit akcionáři Tesly. Přitom podobnou sázku, kterou s akcionáři uzavřel dříve a jež mu měla vynést „jen“ 56 miliard dolarů, pozastavil soud. Jak to tedy je s podobnými bonusy? Jsou opravdu tak absurdní?
Pátek měl být původně dnem, kdy Andrej Babiš chtěl představit příští vládu. Nakonec k tomu nedošlo a budoucí premiér připustil, že ne vše musí jít tak rychle, jak si představoval. Nakonec přeci jen zveřejnil částečnou dohodu s SPD a Motoristy, kde si tři partaje rozdělily kabinet. A lze říct, že jde o druhou Babišovu prohru povolebního týdne.
Petr Fiala sice oznámil de facto konec svého působení ve vrcholové politice. Přesto se ještě dopustil jedné chyby, která se může nevyplatit. Ačkoli vyloženě pykat za ni nejspíš on už nebude.
Zlato poprvé v historii překonalo hranici 4000 dolarů za troyskou unci a roste nejrychleji od sedmdesátých let minulého století. Tehdy to bylo v reakci na ropnou krizi a skokovou inflaci. A ani tentokrát za růstem nejsou žádné pozitivní zprávy ani očekávání. A tak růst ceny zlata nejspíš můžeme číst jako odraz problému, do jakého se svět řítí.
ODS patří k poraženým letošních voleb. A platí to pro ni ještě více než třeba pro celou koalici Spolu, v níž ODS měla hrát prim, ale nakonec řadu jejích poslanců přeskákali díky preferenčním hlasům lidé z dalších stran. Pro některé členy ODS, zvláště ty, kteří nikdy nebyli příznivci koalice Spolu, to byla příslovečná poslední kapka. Tlak na Petra Fialu sílil. Třetí den po prohraných volbách tak šéf poražené strany uvedl, že již nehodlá kandidovat na pozici šéfa strany. Projekt Spolu tak velmi pravděpodobně končí. Co Fiala dokázal v politice? Překvapivě hodně.
Andrej Babiš se pasoval do role jediného povolebního vyjednávače vítěze voleb. A už se ukazuje, že pro hnutí ANO a původní ambice i samotného Babiše to není šťastné. Oproti euforické sobotě to ve střízlivém pondělí vypadá, že hnutí přišlo o jedinou možnost, jak vládnout samo. A teď jde o to, jakou vládu vlastně sestaví.
Volby nepředstavují jenom nové rozdělení moci ve státě. Jsou také důležitým zdrojem informací o nás všech a našich sousedech. Podstatné zjištění je například to, že se Češi stále hodně bojí Ruska. Další je zajímavější – v poslaneckých lavicích zasedne nejvyšší počet žen. A do třetice: Češi mají rádi velké partaje.
Po více než dvou třetinách sečtených hlasů se pozvolna rýsuje několik jistot. Téměř jistě volby vyhraje ANO, téměř jistě se do Poslanecké sněmovny dostane pět subjektů, možná šest. A téměř jistě se do parlamentu nedostane falešná koalice Stačilo!.
Po čtvrtině sečtených hlasů zatím nejvíc překvapuje propad SPD, a naopak relativní úspěch Motoristů. Téměř 40procentní podpora ANO souvisí s úspěchem hnutí Andreje Babiše v menších obcích, kde se sčítají hlasy rychleji než ve velkých městech. Tam může zabojovat Spolu a STAN.
