Zlato se od konce minulého pracovního týdne postupně řítí dolů. Proti rekordní výši ztratilo již 20 procent, pozvolna tak vstupuje do medvědího trhu. Bloomberg upozorňuje, že se aktuálně zlato stalo volatilnějším aktivem než bitcoin a zároveň je jeho cena nejméně stabilní od finanční krize v roce 2008. Potvrzuje se tak, že se zlato stalo hračkou v rukou spekulantů. A kdo na tom prodělá? Drobný investor.
Když člověk plánuje, Bůh se směje, říká jedna varianta slavného pořekadla. A to se právě nyní možná někde odehrává poté, co premiér Andrej Babiš představil ambiciózní plán nové vlády. V něm se dočteme, že vláda zároveň opět sníží věk pro odchod do důchodu a také nebude zvyšovat daně. Povede se to té „lepší vládě“, jak se před volbami Babišova vláda označila?
Řídit stát jako firmu. Tak znělo heslo, se kterým Andrej Babiš vstoupil do politiky a s nímž zválcoval celý polistopadový politický establishment. Ačkoli s touto frází už tolik neoperuje, v podstatě s ní pořád myšlenkově pracuje. A stejně tak třeba Donald Trump v Americe. Přitom to je nesmysl, jak nejnověji ve svém komentáři pro Lidovky potvrdil i exprezident Václav Klaus. A tím se vydal poměrně brzy „pomáhat“ Andreji Babišovi v řízení země.
Napjatě očekávaná premiéra třetího Avatara vynesla celosvětově 345 milionů dolarů hrubých tržeb. Ačkoli jde o velmi solidní výsledek, na řadě trhů Avatar nedosáhl očekávání. A platí to pro severoamerický trh, tak i pro český.
Takový deal Hollywood neviděl přinejmenším od roku 2019. Tehdy totiž dotáhl do konce Walt Disney akvizici konkurenčního studia 20th Century Fox, čímž vzniklo jednak největší filmové studio světa, ale také největší studnice postav pod copyrightovými zákony vůbec. Nyní Netflix kupuje tradiční hollywoodskou dvojku Warner Bros. Otřes ve světě filmu nemusí být poslední.
Ani pět týdnů po volbách prezident Petr Pavel nejmenoval nikoho premiérem, což je jediný akt, který Ústava České republiky zná. Sice pověřil Andreje Babiše vyjednáváním, to ale není nijak formální věc. Babišovi přitom doutná střet zájmů kvůli vlastnictví Agrofertu, což mu podle zákona brání ve výkonu premiérského postu. Kdo uhne první? Prezident, nebo šéf hnutí ANO? A co by jedno či druhé vlastně znamenalo?
Elon Musk se může do deseti let stát prvním mužem planety, jehož nominální jmění přesáhne 1 bilion dolarů. Alespoň s tím počítá motivační plán, který vymyslel a nechal si schválit akcionáři Tesly. Přitom podobnou sázku, kterou s akcionáři uzavřel dříve a jež mu měla vynést „jen“ 56 miliard dolarů, pozastavil soud. Jak to tedy je s podobnými bonusy? Jsou opravdu tak absurdní?
Pátek měl být původně dnem, kdy Andrej Babiš chtěl představit příští vládu. Nakonec k tomu nedošlo a budoucí premiér připustil, že ne vše musí jít tak rychle, jak si představoval. Nakonec přeci jen zveřejnil částečnou dohodu s SPD a Motoristy, kde si tři partaje rozdělily kabinet. A lze říct, že jde o druhou Babišovu prohru povolebního týdne.
Petr Fiala sice oznámil de facto konec svého působení ve vrcholové politice. Přesto se ještě dopustil jedné chyby, která se může nevyplatit. Ačkoli vyloženě pykat za ni nejspíš on už nebude.
Zlato poprvé v historii překonalo hranici 4000 dolarů za troyskou unci a roste nejrychleji od sedmdesátých let minulého století. Tehdy to bylo v reakci na ropnou krizi a skokovou inflaci. A ani tentokrát za růstem nejsou žádné pozitivní zprávy ani očekávání. A tak růst ceny zlata nejspíš můžeme číst jako odraz problému, do jakého se svět řítí.
ODS patří k poraženým letošních voleb. A platí to pro ni ještě více než třeba pro celou koalici Spolu, v níž ODS měla hrát prim, ale nakonec řadu jejích poslanců přeskákali díky preferenčním hlasům lidé z dalších stran. Pro některé členy ODS, zvláště ty, kteří nikdy nebyli příznivci koalice Spolu, to byla příslovečná poslední kapka. Tlak na Petra Fialu sílil. Třetí den po prohraných volbách tak šéf poražené strany uvedl, že již nehodlá kandidovat na pozici šéfa strany. Projekt Spolu tak velmi pravděpodobně končí. Co Fiala dokázal v politice? Překvapivě hodně.
Tržby 75 největších globálních ✂️✂️✂️módních koncernů se loni zvýšily o 0,9 procenta na 541 miliard eur (13,2 bilionu korun). Byly o třetinu vyšší než v předkrizovém roku 2019. Podle agentury APA to vyplývá ze zprávy o globálním módním průmyslu, kterou zveřejnila italská Mediobanca. Z celkových tržeb připadlo 62 procent na evropské společnosti. Zhruba 29 procent vytvořily severoamerické firmy.
