SpaceX vstupuje na burzu a Elon Musk se posouvá do finanční ligy, ve které dosud nikdo nebyl. Jeho odhadované bohatství by v Česku stačilo na hypotetické nákupy a investice, které se běžně počítají v měřítku celého státu. Výstavba jaderných bloků, státní dluh ani nedostatek bytů by nebyl problém.
Americké akcie po sérii rekordů narážejí na napjaté valuace, drahou ropu a geopolitickou nejistotu kolem Íránu. Do toho přichází Alphabet s obřím plánem financování AI infrastruktury a SpaceX se chystá na historické IPO. Trhy tak mohou stát před důležitou zkouškou, zda současná investiční horečka ještě stojí na pevných fundamentech.
Plánovaný vstup SpaceX na burzu má být největším IPO v historii. Podle agentury Bloomberg ale banky zapojené do úpisu akcií dostaly pokyn nepřijímat objednávky od investorů z Číny a Hongkongu. Důvodem jsou americká pravidla pro ochranu citlivých technologií a obavy z regulatorních rizik.
SpaceX Elona Muska chystá největší vstup na burzu v historii. Firma chce prodat zhruba 555,6 milionu akcií po 135 dolarech za kus a získat tak kolem 75 miliard dolarů. Pokud se plán podaří, hodnota vesmírné a technologické skupiny se přiblíží 1,77 bilionu dolarů.
Chystaný vstup SpaceX na burzu může výrazně zvýšit majetek nejen Elona Muska, ale také některých lidí z americké administrativy. Podle Bloombergu mají podíly ve firmách spojených s Muskovým impériem i současní američtí diplomaté, včetně velvyslance v Česku Nicholase Merricka.
SpaceX Elona Muska chystá jeden z nejsledovanějších vstupů na burzu posledních let. Americká vesmírná společnost chce podle zdrojů agentury Reuters získat v primární veřejné nabídce akcií až 75 miliard dolarů, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Pokud by plán vyšel, šlo by o rekordní IPO.
Společnost SpaceX Elona Muska plánuje vstup na burzu s cílovým oceněním nejméně 1,8 bilionu dolarů. Podle agentury Bloomberg chce firma získat až 75 miliard dolarů, což by z nabídky udělalo největší IPO v historii.
Rok 2026 se může stát jedním z nejúspěšnějších z pohledu burzovních startů za poslední dekády. Na burzu již zcela jistě vstoupí firmy SpaceX, OpenAI a Anthropic, tedy klíčové společnosti nejen v oblasti umělé inteligence. Ale tím jízda primárních emisí zdaleka nekončí, protože i další firmy z dalších oblastí se chystají upsat akcie. Co za touto vlnou stojí? Je situace na trhu tak příznivá? Nebo se jen andělští a venture kapitáloví investoři snaží vyexitovat včas?
Prošli jsme mnohasetstránkový prospekt společnosti SpaceX, který podala americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC). Co společnost Elona Muska představuje potenciálním investorům, od kterých chce desítky miliard dolarů? Jaké jsou vize jejího vedení? Jaké jsou potenciální výhody a hrozby pro investice? A proč má mít Elon Musk tak neochvějnou pozici, kterou pro sebe chystá i po vstupu na burzu? Zde je 11 otázek a odpovědí, které přibližují prospekt SpaceX.
Elon Musk chce poslat SpaceX na burzu a investorům ukazuje příběh, který by se dal shrnout jednoduše: internet ze satelitů dnes, AI ve vesmíru zítra, Mars pozítří. Firma ale ve svém prospektu zároveň varuje, že její nejodvážnější plány nemusejí komerčně vyjít.
Klíčové firmy vyvíjející modely umělé inteligence doposud rostly především díky miliardám z fondů rizikového kapitálu. Letos by se to mělo změnit. Na burzu postupně vstoupí xAI jako součást SpaceX, OpenAI a nejspíš i Anthropic. Právě OpenAI, provozovatel ChatuGPT, by měl již v řádu pouhých dní spustit proces vstupu na některou z amerických burz. A bude to velké z mnoha důvodů.
Americký prezident Donald Trump v pátek podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v národním zájmu Spojených států, píše agentura AP.
Nejméně 8️⃣ amerických států tento týden podalo žaloby na technologickou společnost OpenAI s tím, že její populární chatbot ChatGPT porušil státní zákony o ochraně spotřebitelů. Toho se podle nich dopustil tím, že způsobuje újmu dětem a klame dospělé, informovala agentura AP.
Lídři zemí Evropské unie v pátek večer završili dvoudenní summit v Bruselu bez dohody o víceletém rozpočtu EU, otevřeně se přeli o migraci a energetice a dozvěděli se, že Ukrajina potřebuje pomoc v hodnotě dodatečných 70 miliard eur, což je více, než se předpokládalo. Shoda naopak panovala ohledně potřeby chránit evropský průmysl před čínskou konkurencí, napsal server Euronews.