Chystaný vstup SpaceX na burzu může výrazně zvýšit majetek nejen Elona Muska, ale také některých lidí z americké administrativy. Podle Bloombergu mají podíly ve firmách spojených s Muskovým impériem i současní američtí diplomaté, včetně velvyslance v Česku Nicholase Merricka.
Elon Musk chce poslat SpaceX na burzu a investorům ukazuje příběh, který by se dal shrnout jednoduše: internet ze satelitů dnes, AI ve vesmíru zítra, Mars pozítří. Firma ale ve svém prospektu zároveň varuje, že její nejodvážnější plány nemusejí komerčně vyjít.
Klíčové firmy vyvíjející modely umělé inteligence doposud rostly především díky miliardám z fondů rizikového kapitálu. Letos by se to mělo změnit. Na burzu postupně vstoupí xAI jako součást SpaceX, OpenAI a nejspíš i Anthropic. Právě OpenAI, provozovatel ChatuGPT, by měl již v řádu pouhých dní spustit proces vstupu na některou z amerických burz. A bude to velké z mnoha důvodů.
AI společnost, která letos způsobila šok svým novým modelem Mythos, finišuje nejnovější kolo financování. Účastní se jej tradiční investorské těžké váhy jako Dragoneer, Greenoaks, Sequoia Capital či Altimeter Capital a Anthropic by mohl získat až 30 miliard dolarů nového kapitálu. Tím by se podle Financial Times hodnota společnosti vyšplhala na 900 miliard dolarů a přeskočila by v hodnotě konkurenční OpenAI.
Může se to stát historickým okamžikem pro vesmírné lety, globální finanční trhy i samotného Elona Muska. Přesto vstup SpaceX na burzu nebudí jen nadšení. Detaily navrhovaného prospektu totiž naznačují hned několik nestandardních ustanovení, které někteří insideři považují za omezující investorská práva.
Společnost SpaceX Elona Muska chystá štěpení akcií v poměru 5:1. Podle Bloombergu tím sníží cenu jedné akcie z více než 526 dolarů na zhruba 105 dolarů, aby byla atraktivnější pro investory před očekávaným vstupem na burzu.
Americká kosmická společnost SpaceX se chystá na burzu a přitom mění cíle svého podnikání. Má ještě svůj romantický cíl letět na Mars? Nebo chce stavět továrnu na Měsíci? Postaví datová centra na oběžné dráze Země? Ale nezanedbá tím svůj současný byznys, jímž je budování komerčních kosmických lodí, vynášení satelitů do vesmíru a budování vlastní sítě družic? Potenciální investoři mají právo být zmateni.
Elon Musk znovu rozjíždí velkou hru. Jeho SpaceX se posouvá od raket ke kódu. Potenciální akvizice AI startupu Cursor ukazuje, že chce posílit svůj vliv v technologickém souboji o budoucnost.
Společnost SpaceX pokračuje v přípravách na jeden z nejočekávanějších primárních úpisů akcií (IPO) v historii. Jak uvedla agentura Reuters, firma tento týden hostí analytiky na třídenních neveřejných setkáních ve svých klíčových provozech v Texasu a Tennessee.
Akcionáři společnosti Alphabet, majitele Googlu či YouTube, se mohou těšit na další masivní zhodnocení investic. Alphabet totiž drží ve startupu velký podíl, který při vstupu vesmírné společnosti na burzu vynese ohromné jmění. Podle odhadu Bloombergu by podíl měl mít hodnotu 122 miliard dolarů.
Rok 2026 by měl patřit k nejlepším letům pro investory do akcií. Na burzu by totiž mohly vstoupit některé velmi žhavé společnosti, což by se mělo projevit i na celkových datech o IPO. Pokud se potvrdí dosavadní trendy z prvního čtvrtletí, měly by primární úpisy vynést více než 200 miliard dolarů, což se stane poprvé od rekordního roku 2021.
Francouzská placená televize Canal+ investuje mezi lety 2028 a 2032 téměř miliardu eur (přes 24 miliard Kč) do francouzského a evropského filmu. Na síti X to dnes uvedl její šéf Maxime Saada. Krok označil za novou historickou dohodu mezi skupinou Canal+ a organizacemi francouzského filmového odvětví.
Dnes v Česku ještě zapršelo, v dalších dnech ale nastoupí slunečné a horké počasí. Od úterý meteorologové předpovídají tropické třicítky, od čtvrtka se budou teploty blížit 40 stupňům Celsia. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), podle kterého lidi v nadcházejícím týdnu čeká extrémní zátěž teplem. Z dlouhodobého výhledu počasí vyplývá, že teplotně nadprůměrné by mělo být celé období nadcházejících čtyř týdnů.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl pozastavit údery proti Íránu na žádost zemí, které zprostředkovávají jednání s Teheránem. V případě neúspěchu diplomacie ale Spojené státy vojenské operace obnoví. Trump to řekl serveru Axios. USA na Írán již třetím dnem neútočí.
Prezident Petr Pavel na návrh ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) jmenoval 15 nových soudců a také předsedkyni Krajského soudu v Ostravě. Stala se jí dosavadní místopředsedkyně této instituce Daniela Teterová, sedmiletý mandát jí začne od 1. srpna. V dřívějších jmenovacích etapách soudců obvykle figurovalo 50 i více jmen, Tejc však po svém nástupu do úřadu avizoval, že počet kandidátů sníží.
Digitální a informační agentura a ministerstvo vnitra plánují na 13. srpna veřejný zátěžový test aplikace eDoklady před podzimními komunálními volbami. Do testování chtějí zapojit několik desítek tisíc dobrovolníků. DIA to uvedla v tiskové zprávě. Loni při sněmovních volbách systém eDokladů kolaboval.
Hasiči odpoledne ukončili zásah u výškové budovy v bývalém baťovském areálu v centru Zlína. Na facebooku to uvedla mluvčí hasičů Lucie Javoříková. Objekt začal hořet 9. července, hasiči požár zlikvidovali po téměř dvou týdnech minulý týden ve středu.
Turecké bojové letouny F-16 budou od srpna do listopadu střežit vzdušný prostor nad pobaltskými státy. Zúčastní se totiž mise NATO Baltic Air Police, napsala turecká agentura Anadolu. Na estonské základně v Amari bude umístěno pět strojů, doprovázet je bude osm desítek tureckých vojáků.
Výrobce luxusních sportovních vozů Porsche do roku 2035 zruší v okolí německého Stuttgartu dalších 5000 pracovních míst. Pozice zaniknou v hlavním závodě Stuttgart-Zuffenhausen a ve vývojovém centru ve Weissachu.
Skupina Sokolovská uhelná v loňském roce skončila v celkové ztrátě 125 milionů korun, v roce 2024 byla ztráta 2,1 miliardy korun. Zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) se ale dostal do kladných čísel, a to na 490 milionů korun, v roce 2024 byl tento údaj minus 1,4 miliardy korun. Tržby se pak meziročně zvýšily z 5,3 na 5,7 miliardy korun.
Vláda schválila vymezení takzvaných akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrazně menším rozsahu, než předpokládal původní plán připravený minulou vládou. Kabinet omezil rozsah území určeného pro možné zrychlené povolování větrných elektráren na zhruba 11 procent původně navržené plochy, řekl na tiskové konferenci po jednání ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).