Při ruském raketovém útoku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny přišlo o život nejméně 15 lidí. Ruská raketa zasáhla pětipatrový obytný dům, který se zřítil, tvrdí místní úřady. Pět osob se zatím podařilo zachránit. Počet obětí se ale ještě může zvýšit, protože v sutinách mohou být až tři desítky lidí.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck žádá kanadskou vládu, aby vrátila Rusku turbínu do plynovodu Nord Stream 1. Kanada ji zadržuje v souladu se sankcemi. Pokud by ji Rusku vydala, sankce poruší. Berlín ji k tomu přesto vyzývá, protože se obává propadu své ekonomiky v důsledku nedostatku ruského plynu, jenž hrozí právě kvůli chybějící turbíně.
Problémů s energiemi se začínají bát evropší političtí lídři. Energetické společnosti tak nejspíš opět plně ovládnou státní peníze. Vláda Petra Fialy to teprve zvažuje, Francouzi již hlásí, že do toho skutečně jdou. Důvod? Strach z energetické krize kvůli válce na Ukrajině.
Pokles ruské ekonomiky letos bude nečekaně mělký, prognózují největší americké banky jako JP Morgan nebo Citigroup. První jmenovaná, největší banka USA, nově počítá s poklesem ruské ekonomiky čítajícím pouze 3,5 procenta. Jednalo by se tak o dramaticky slabší propad, než jakému ruské hospodářství čelilo v letech 2008 a 2009, v době světové finanční krize, nebo v roce 2020, kdy propukla covidová pandemie.
České předsednictví v Radě Evropské unie má před sebou řadu úkolů, tím hlavním je nacházet shodu členských zemí při snaze zmírňovat dopady současných krizí. Řekl to český premiér Petr Fiala, když v Evropském parlamentu představoval svou vizi pro příštích šest měsíců. Jako hlavní výzvy zmínil inflaci, nedostupnost energií a potravinovou krizi, přičemž tyto jevy spojoval s ruskou válkou proti Ukrajině.
Poslance Evropského parlamentu dnes čeká stěžejní hlasování. Rozhodnou totiž, zda zemnímu plynu a jaderné energii udělí visačku zeleného zdroje.
Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Oznámil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož budou obě země přínosem pro bezpečnost této obranné organizace. Helsinky a Stockholm se rozhodly pro vstup v obavách z dopadů ruské invaze na Ukrajinu, Moskva jejich rozhodnutí nese nelibě.
Ruský plynárenský gigant Gazprom navrhl rozšířit systém prodeje plynu za rubly o zkapalněný zemní plyn (LNG). Dosud se tento systém, kdy si zahraniční kupci plynu musí založit u ruské banky dva účty, jeden v zahraniční měně a druhý v rublech, používá jen pro platby za plyn dopravovaný plynovody. Uvedla to agentura Interfax s odvoláním na manažera Gazpromu Kirilla Polouse.
Na strategicky položeném Hadím ostrově v Černém moři, odkud se minulý týden stáhla ruská okupační posádka, bude opět vztyčena ukrajinská vlajka. Oznámila to mluvčí ministerstva obrany v Kyjevě Natalija Humenjuková. Ostrov se proslavil na začátku ruské invaze, kdy ukrajinští obránci reagovali na výzvu ke kapitulaci ze strany velení ruské útočící lodi nebojácným vzkazem „Ruská válečná lodi, jdi do pr...!“.
Pokud jako důkaz dopadů západních sankcí na ruskou ekonomiku nestačí fakt, že rozlohou největší země světa poprvé od bolševické revoluce nezaplatila svůj zahraniční dluh, zpráva o sociálně-ekonomické situaci Ruska nenechá už nikoho na pochybách. Ruská ekonomika se postupně hroutí, píše americký týdeník Newsweek.
Za energetickou krizi i rapidní inflaci si může Západ sám, píše Wall Street Journal. Desetiletí prosazování zelené agendy oslabilo demokracie a posiluje vliv autokracií.
