Invaze na Ukrajinu uzavřela obléhané ukrajinské přístavy a kvůli protiruským sankcím dolehla i na ruský vývoz pšenice z oblasti přezdívané „sýpka světa“. Export zásadní potravinářské komodity ale nadále pokračuje, byť za první dva březnové týdny klesl počet lodí s obilím, které se vydaly na cestu z ruských přístavů, o dvě třetiny.
Ruská invaze a válka na Ukrajině zřejmě bude znamenat také vážné ztráty pro turecké podnikatele v cestovním ruchu, z nichž mnozí se už výrazně zadlužili kvůli uzávěrám způsobeným pandemií nemoci covid-19. Ruští a ukrajinští turisté se totiž podílejí více než čtvrtinou na počtech zahraničních návštěvníků v Turecku.
Ruská invaze na Ukrajinu spojila Evropu víc než jakákoliv událost, která nastala po konci druhé světové války, píše CNN. A změnila i tradičně neutrální postoj Skandinávců. Finy žene do NATO „racionální strach“ z Putinovy agrese. Nechceme na to zůstat sami, jako ve druhé světové válce, vzkazují.
Majetek ruských oligarchů není kvůli ruské invazi na Ukrajinu už nikde v Evropě v bezpečí. Úřady se zaměřily na luxusní vily, jachty i private jety ruských miliardářů. Jejich nejnovějším „úlovkem“ je jedna z největších jachet na světě, 130 metrů dlouhá loď Crescent, která má patřit šéfovi ruského ropného koncernu Rosněfť Igoru Sečinovi, píše Reuters.
Před třemi týdny populární twitterový účet s názvem „Anonymous“ prohlásil, že stínová aktivistická skupina vede „kybernetickou válku“ proti Rusku. Od té doby se účet přihlásil k odpovědnosti za deaktivaci předních ruských vládních, zpravodajských a firemních webových stránek a únik dat od subjektů, jako je federální agentura odpovědná za cenzuru ruských médií Roskomnadzor nebo ropný gigant Rosněfť. Ale je něco z toho pravda? Zdá se, že ano, píše server CNBC.
Moskva a Peking pracují na tom, jak obejít globální platební systém SWIFT a propojit své vlastní systémy finančních zpráv. Podle agentury Reuters to uvedl ruský poslanec Anatolij Aksakov. Levné to pro Rusko nebude.
Dnešní den může být milníkem v dějinách ruského hospodářství. Země dnes může zbankrotovat na svůj cizoměnový dluh, prvně od roku 1918. Pokud totiž dnes vyplatí své dolarové věřitele místo dolaru v rublech, jde o bankrot. Takové je alespoň odborné stanovisko ratingové agentury Fitch. Ta patří mezi tři světově nejvýznamnější ratingové agentury, jejichž stanoviska jsou autoritativním vodítkem pro globální finanční trhy.
Před vypuknutím války na Ukrajině ekonomové očekávali, že by Fed letos mohl sazby zvyšovat až čtyřikrát, pokaždé o 0,25 procenta. S rostoucí inflací se dokonce spekulovalo, že by první zvýšení mohlo být vyšší, například o 0,5 procenta. To však nyní vypadá nepravděpodobně.
Sankce uvalené na Ruskou centrální banku kvůli invazi na Ukrajinu zablokovaly podstatnou část devizových rezerv Ruska. Země by se tak poprvé od 90. let mohla dostat do situace, kdy nebude schopna svoje závazky splatit v zahraniční měně. To, že k tomu dojde, předpovídá čím dál víc ekonomů, upozorňuje server CNBC. Už dnes se ukáže, zda Moskva dostojí svým závazkům a vyplatí úroky v hodnotě 117 milionů dolarů.
Rusko oznámilo Radě Evropy (RE), že opouští tuto organizaci dohlížející na dodržování lidských práv. Podle agentury Interfax informoval šéf ruské delegace při Parlamentním shromáždění Rady Evropy Pjotr Tolstoj.
Za hlavní potenciální rizika pro společnost ČEZ kvůli ruské invazi na Ukrajinu lze považovat zejména dopady situace a uvalených sankcí na zajištění dodávek jaderného paliva pro české jaderné elektrárny, zajištění údržby výrobních zařízení, zajištění nákupu plynu pro koncové zákazníky a plnění závazků obchodních společností z titulu uzavřených komoditních kontraktů. Skupina ČEZ jako subjekt kritické infrastruktury přijala veškerá bezpečnostní opatření, řekl předseda představenstva Daniel Beneš.
