Kompletní odpojení od ruských energií by každého dospělého Čecha stálo průměrně 7600 korun, celkem asi 66 miliard korun. Uvádí to analytický tým při francouzské vládě. Česko by tak vyšlo šestkrát levněji než loňský schodek.
Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz už asi bouchají šampaňské. Podle odhadů to vypadá, že opět budou sestavovat vládu, v pořadí už čtvrtou.
Německý kancléř Olaf Scholz podle agentury Reuters prohlásil, že západní spojenci se v nejbližších dnech dohodnou na dalších sankcích proti Rusku. O nových sankcích hovořil i britský premiér Boris Johnson, který v nedělním prohlášení upozornil na "ohavné útoky proti civilistům" v ukrajinských městech Buča a Irpiň. Jsou podle něj dalším důkazem, že Rusko se na Ukrajině dopouští válečných zločinů. Ministerský předseda v této souvislosti pohrozil zpřísněním protiruských sankcí a zároveň přislíbil další vojenskou pomoc Ukrajincům.
Zprávy o vyvraždění stovek civilistů v ukrajinském městě Buča vyvolaly pobouření u ukrajinských i západních představitelů. Je to nová Sebrenica, píše Kyjev. Buča leží jen 37 kilometrů severozápadně od metropole. Ruští vojáci v městě "náhodně vraždili místní civilní obyvatele". Některé z obětí mají svázané ruce za zády, ulice města jsou poseta těly, napsalo ukrajinské ministerstvo obrany na Twitteru. Starosta města Anatolij Fedoruk řekl agentuře Reuters, že bylo zabito přes 300 lidí. Ministerstvo obrany v Moskvě fotografie a videa zveřejněné ukrajinskou stranou označilo za provokaci.
Polský vicepremiér a de facto nejmocnější politický představitel v zemi Jaroslaw Kaczyński nedělnímu vydání německého listu Die Welt řekl, že je otevřený vůči možnosti rozmístit americké jaderné zbraně v Polsku. Podle něj by takový krok "značně zesílil odstrašení Moskvy". Dodal zároveň, že tato otázka není na pořadu dne, "což se však může rychle změnit". S iniciativou by podle něj musely přijít samy Spojené státy, informovala agentura DPA.
Litva od začátku dubna přestala odebírat plyn z Ruska. K tomuto kroku přistoupilo v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a s požadavkem Moskvy, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech. Litva je první zemí Evropské unie, která ruský plyn přestala nakupovat.
S krutým odhadem přišlo ministerstvo hospodářství Ukrajiny, které zároveň uvedlo, že za první čtvrtletí ukrajinská ekonomika propadla o 16 procent. Stát vedený prezidentem Volodymyrem Zelenským chystá programy na podporu vybraných sektorů, zejména těch klíčových pro fungování armády. Již dříve prezident ohlásil částečnou ekonomickou reformu, například zrušení daně z přidané hodnoty.
Jednání mezi představiteli Evropské unie a Čínou podle obou stran bylo velmi otevřené. Zástupci států se shodli, že konflikt na Ukrajině přináší řadu problémů a poškozuje globální ekonomiku. Čína však odmítá mluvit o válce, necítí se být součástí konfliktu a nechce přestat obchodovat s Moskvou. Navíc vinu svaluje i na sankce uvalené Západem vůči Rusku. "Sankce mohou vést až k obchodním a měnovým válkám," tvrdí čínští diplomaté.
Ruský energetický gigant Gazprom v pátek oznámil odchod z Německa. Děje se tak uprostřed sporu mezi oběma zeměmi kvůli naléhání Moskvy na převedení plateb za plyn z eur na rubly, píše Reuters.
Dodávky plynu plynovodem Jamal, kterým surovina teče z Ruska do Německa, se v pátek ráno takřka zastavily. Burzovní cena plynu v EU přitom vyskočila až na 133 eur za megawatthodinu, jako plyne z dat Bloombergu. To je nejvyšší úroveň od 11. března, tedy za poslední tři týdny. Z cenového vývoje plynu je patrný návrat citelné nervozity na trh.
Rusko odkoupilo zpět většinu svých dluhopisů denominovaných v dolarech splatných 4. dubna, držitelům za ně zaplatilo v rublech. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo financí.
Americký prezident Donald Trump prosazuje na veškeré zboží z Evropské unie minimální clo 15 až 20 procent. Odmítá také, aby se snížila sektorová cla na automobily z EU, která nyní činí 25 procent. Uvádějí to zdroje deníku Financial Times (FT).
