Studie ukázala na mezery v plnění legislativy při sběru elektroodpadu
Fungující systém sběru a recyklace elektroodpadu v ČR může ohrozit nedůsledná kontrola legislativních požadavků a s tím spojená finanční nestabilita či nedostatečná transparentnost některých kolektivních systémů, ukázaly výsledky studie CETA.
Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů APPLiA CZ pověřilo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) zpracováním studie o zpětném odběru elektrospotřebičů v ČR s cílem zhodnotit stav tohoto klíčového sektoru cirkulární ekonomiky a najít cesty ke zvýšení jeho efektivity. Studie upozorňuje na problémy spojené s finanční nestabilitou a nedostatečnou transparentností některých kolektivních systémů zajišťujících sběr a recyklaci elektrozařízení. Rovněž identifikuje rizika spojená s porušováním legislativních požadavků, například včasného zveřejňování informací a udržování zákonných finančních rezerv. Slabá kontrola a nedostatečné plnění těchto povinností mohou vést ke zvýšení recyklačních příspěvků, způsobit problémy výrobcům a obcím a poškodit důvěru veřejnosti.
Ročně jen v pražských pouličních odpadkových koších končí téměř 45 milionů nápojových obalů. To by mohla změnit aktuálně projednávaná novela obalového zákona, která v ČR mimo jiné zavede zálohový systém na PET lahve a plechovky. Ta v dohledné době zamíří na vládu. 
Česko je plné odpadků a recyklace nefunguje. Změnit to může zálohování plastů a plechovek
Zprávy z firem
„Některé závěry uvedené v nezávislé studii považuji za znepokojivé. Doporučuji proto všem dotčeným subjektům, zejména výrobcům i zástupcům měst a obcí, aby se s výsledky analýzy seznámili a vyvarovali se spolupráci s finančně nestabilními či netransparentními kolektivními systémy,“ apeluje Radek Hacaperka, generální ředitel APPLiA CZ. Studie poskytuje praktický návod k ověření či výběru spolehlivého kolektivního systému i důležitá doporučení pro regulační úřady.
Systém rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR) funguje v ČR od roku 2003. Klíčovou roli hrají kolektivní systémy ASEKOL, ELEKTROWIN, EKOLAMP, REMA Systém a RETELA. Systémy vykazují dobré sběrové výsledky, ale rostoucí objem elektroodpadu a přísnější legislativa vyžadují neustálé zlepšování jejich procesů. Studie CETA proto přináší vyjma statistických informací o sektoru i data týkající se jejich finanční stability a transparentnosti. „Plnění některých povinností kolektivních systémů, zejména v oblasti zveřejňování informací nebo finančního hospodaření, je kulantně řečeno, minimálně velmi sporné,” popisuje Aleš Rod, výkonný ředitel CETA. Pokud systémy neplní své legislativní povinnosti, mohou nastat právní komplikace a finanční sankce, což ohrožuje klienty těchto systémů i důvěru veřejnosti. Naopak finančně zdravý, stabilní kolektivní systém tvoří finanční rezervu a je nákladově efektivní, což zaručuje jeho schopnost dlouhodobě a efektivně plnit své závazky vyrovnat se exogenními šoky (jako např. energetická krize).
Důležitá role regulátora
Studie doporučuje, aby Ministerstvo životního prostředí a jeho kontrolní orgány důsledně sledovaly efektivitu a finanční stabilitu kolektivních systémů. Včasné odhalení problémů umožní povinným subjektům, zejména výrobcům a obcím, lépe vybírat a hodnotit kolektivní systémy. „Výběr správného systému není jen otázkou legislativy, ale také strategickým rozhodnutím, které může výrazně ovlivnit náklady firem i obcí,“ upozorňuje Radek Hacaperka. Obce by měly kromě důvěryhodnosti a stability partnerů dbát také na kvalitní infrastrukturu a edukaci občanů, což zvyšuje důvěru veřejnosti v recyklaci a přispívá k ochraně životního prostředí.
Kompletní výsledky analýzy CETA
Petriho misky, podhoubí a odpad, ideálně třeba nerecyklovatelný papír ze sádrokartonu. To stačí k výrobě materiálu se stejnými a v mnoha případech i lepšími vlastnostmi, než má polystyren. Jeho využití se testuje, zatím třeba při výrobě nábytku, potenciál mycelia je ale mnohem větší. „Je to jeden z nejekologičtějších materiálů, co znám,“ říká Karolína Petřeková, designérka, která se podílí na vývoji mycelia a jeho využití na výrobu nábytku a ve stavitelství obecně.
Designérka Karolína Petřeková: Mycelium je materiál budoucnosti. Lze z něj postavit cokoli
Leaders
Více dřeva, ale také konopí, sláma a jiné trávy, nebo i vlákna hub můžou patřit ke stavebním materiálům budoucnosti. Nové použitelné stavební materiály by měly přispět k udržitelnosti staveb a uhlíkově neutrálním budovám, což je považováno za hlavní trendy ovlivňující architekturu. Vyplývá to z průzkumu mezi architekty a urbanisty ve 12 zemích světa včetně České republiky. Provedla ho rakouská společnost PlanRadar, která se zaměřuje na digitalizaci procesů u stavebních a realitních projektů.
Průzkum: Konopí a vlákna hub jsou stavební materiály budoucnosti
Reality
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
