Studie ukázala na mezery v plnění legislativy při sběru elektroodpadu
Fungující systém sběru a recyklace elektroodpadu v ČR může ohrozit nedůsledná kontrola legislativních požadavků a s tím spojená finanční nestabilita či nedostatečná transparentnost některých kolektivních systémů, ukázaly výsledky studie CETA.
Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů APPLiA CZ pověřilo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) zpracováním studie o zpětném odběru elektrospotřebičů v ČR s cílem zhodnotit stav tohoto klíčového sektoru cirkulární ekonomiky a najít cesty ke zvýšení jeho efektivity. Studie upozorňuje na problémy spojené s finanční nestabilitou a nedostatečnou transparentností některých kolektivních systémů zajišťujících sběr a recyklaci elektrozařízení. Rovněž identifikuje rizika spojená s porušováním legislativních požadavků, například včasného zveřejňování informací a udržování zákonných finančních rezerv. Slabá kontrola a nedostatečné plnění těchto povinností mohou vést ke zvýšení recyklačních příspěvků, způsobit problémy výrobcům a obcím a poškodit důvěru veřejnosti.
Ročně jen v pražských pouličních odpadkových koších končí téměř 45 milionů nápojových obalů. To by mohla změnit aktuálně projednávaná novela obalového zákona, která v ČR mimo jiné zavede zálohový systém na PET lahve a plechovky. Ta v dohledné době zamíří na vládu. 
Česko je plné odpadků a recyklace nefunguje. Změnit to může zálohování plastů a plechovek
Zprávy z firem
„Některé závěry uvedené v nezávislé studii považuji za znepokojivé. Doporučuji proto všem dotčeným subjektům, zejména výrobcům i zástupcům měst a obcí, aby se s výsledky analýzy seznámili a vyvarovali se spolupráci s finančně nestabilními či netransparentními kolektivními systémy,“ apeluje Radek Hacaperka, generální ředitel APPLiA CZ. Studie poskytuje praktický návod k ověření či výběru spolehlivého kolektivního systému i důležitá doporučení pro regulační úřady.
Systém rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR) funguje v ČR od roku 2003. Klíčovou roli hrají kolektivní systémy ASEKOL, ELEKTROWIN, EKOLAMP, REMA Systém a RETELA. Systémy vykazují dobré sběrové výsledky, ale rostoucí objem elektroodpadu a přísnější legislativa vyžadují neustálé zlepšování jejich procesů. Studie CETA proto přináší vyjma statistických informací o sektoru i data týkající se jejich finanční stability a transparentnosti. „Plnění některých povinností kolektivních systémů, zejména v oblasti zveřejňování informací nebo finančního hospodaření, je kulantně řečeno, minimálně velmi sporné,” popisuje Aleš Rod, výkonný ředitel CETA. Pokud systémy neplní své legislativní povinnosti, mohou nastat právní komplikace a finanční sankce, což ohrožuje klienty těchto systémů i důvěru veřejnosti. Naopak finančně zdravý, stabilní kolektivní systém tvoří finanční rezervu a je nákladově efektivní, což zaručuje jeho schopnost dlouhodobě a efektivně plnit své závazky vyrovnat se exogenními šoky (jako např. energetická krize).
Důležitá role regulátora
Studie doporučuje, aby Ministerstvo životního prostředí a jeho kontrolní orgány důsledně sledovaly efektivitu a finanční stabilitu kolektivních systémů. Včasné odhalení problémů umožní povinným subjektům, zejména výrobcům a obcím, lépe vybírat a hodnotit kolektivní systémy. „Výběr správného systému není jen otázkou legislativy, ale také strategickým rozhodnutím, které může výrazně ovlivnit náklady firem i obcí,“ upozorňuje Radek Hacaperka. Obce by měly kromě důvěryhodnosti a stability partnerů dbát také na kvalitní infrastrukturu a edukaci občanů, což zvyšuje důvěru veřejnosti v recyklaci a přispívá k ochraně životního prostředí.
Kompletní výsledky analýzy CETA
Petriho misky, podhoubí a odpad, ideálně třeba nerecyklovatelný papír ze sádrokartonu. To stačí k výrobě materiálu se stejnými a v mnoha případech i lepšími vlastnostmi, než má polystyren. Jeho využití se testuje, zatím třeba při výrobě nábytku, potenciál mycelia je ale mnohem větší. „Je to jeden z nejekologičtějších materiálů, co znám,“ říká Karolína Petřeková, designérka, která se podílí na vývoji mycelia a jeho využití na výrobu nábytku a ve stavitelství obecně.
Designérka Karolína Petřeková: Mycelium je materiál budoucnosti. Lze z něj postavit cokoli
Leaders
Více dřeva, ale také konopí, sláma a jiné trávy, nebo i vlákna hub můžou patřit ke stavebním materiálům budoucnosti. Nové použitelné stavební materiály by měly přispět k udržitelnosti staveb a uhlíkově neutrálním budovám, což je považováno za hlavní trendy ovlivňující architekturu. Vyplývá to z průzkumu mezi architekty a urbanisty ve 12 zemích světa včetně České republiky. Provedla ho rakouská společnost PlanRadar, která se zaměřuje na digitalizaci procesů u stavebních a realitních projektů.
Průzkum: Konopí a vlákna hub jsou stavební materiály budoucnosti
Reality
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
