Z vyhozeného textilu se znovu použije nebo zrecykluje asi 15 procent
Z textilu, který lidé v České republice vyhodí, se znovu použije či zrecykluje přibližně 15 procent. Tvrdí to analytička Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) Andrea Veselá. Export použitého textilu podle ní neustále roste. Od příštího roku bude pro tuzemské obce platit povinnost třídit textilní odpady. Společnosti, které se sběrem a tříděním starého oblečení zabývají, očekávají, že naroste množství textilu, jež nenajde uplatnění. V Česku je nyní podle Veselé přibližně 10 tisíc kontejnerů na sběr textilu od soukromých či neziskových firem.
V ČR se ročně podle informací ministerstva životního prostředí vyhodí přibližně 180 tisíc tun textilu, ten tak tvoří tři až čtyři procenta odpadu v černých popelnicích na směsný odpad. "Textil vyhozený do komunálního odpadu se buď spaluje, nebo skládkuje. Oblečení z textilních kontejnerů je různými subjekty tříděno a potom buď znovu prodáno v ČR, vyvezeno k prodeji mimo ČR, recyklováno nebo spíš downcyklováno (jednorázově použito) do nových produktů. Menší nepoužitelná část je vyhozena," uvedla Veselá.
Ročně jen v pražských pouličních odpadkových koších končí téměř 45 milionů nápojových obalů. To by mohla změnit aktuálně projednávaná novela obalového zákona, která v ČR mimo jiné zavede zálohový systém na PET lahve a plechovky. Ta v dohledné době zamíří na vládu. 
Česko je plné odpadků a recyklace nefunguje. Změnit to může zálohování plastů a plechovek
Zprávy z firem
Lenka Harcubová z pražské firmy Potex zmínila, že pro třídění textilního odpadu je nejlepší, když lidé vhazují oblečení do kontejnerů na textil v igelitových pytlích. "Bohužel velká část lidí vysype volně oblečení, což chápeme. Nicméně nám to další nakládání a třídění textilu komplikuje," řekla.
V kontejnerech na textilní odpad se objevují i jiné věci než oblečení, uvedla Andrea Strnadová ze společnosti Dimatex, která sídlí ve Stráži nad Nisou na Liberecku. Malá část z oblečení se skutečně vytřídí k dalšímu nošení, řekla. Podle Strnadové je stále takzvaně módní přibližně pět až 20 procent vytříděného oblečení - a dá se prodat k původnímu účelu.
Byznys s odpady je obrovský, neprůhledný, točí se v něm neuvěřitelné miliardy. Při lobbingu kolem nastavování pravidel hry je až zarážející nepoměr v síle a vlivu velkých korporátních gigantů a na druhé straně roztříštěné samosprávy a málo efektivní státní správy. Dobře to bylo vidět při prodloužení konec skládkování odpadu z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030. Reálně nemáme dostatečné ponětí o tom, co se vlastně s odpady v Česku děje, co přesně a kolik se toho na skládky vozí, jestli sanační práce skutečně probíhají, nemluvě o pravidelných zahořeních skládek. Nefunguje vynucování regulace, digitalizace postupuje velmi pomalu evidentně záměrně, takže skutečná čísla a objemy lze kontrolovat jen velmi obtížně. Že v roce 2024 nevíme, kolik kamiónů na skládky přijede a kolik tam čeho přivezou, je úplně absurdní, píše ve svém komentáři protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.
David Ondráčka: Skládková mafie obírá obce o miliardy
Názory
Povinnost třídit textilní odpad v obcích bude platit od roku 2025 a bude na obecní náklady. Tato povinnost se zavede ve všech členských státech EU. Ministerstvo životního prostředí plánuje v následujících letech zavést drobný poplatek při nákupu oblečení, který náklady s tím spojené zaplatí.
Nicméně například podle Dimatexu ale kvůli tomu bude na trhu obrovské množství textilu velmi nízké kvality, pro které nebude uplatnění. Harcubová míní, že nová legislativa bude mít obrovský vliv, ale její dopady ještě není možné s jistotou říct. Zastává názor, že sesbírané množství odpadu se zvýší. Veselá vnímá povinný sběr jako krok správným směrem. "Bude to například více motivovat spotřebitele vyhodit textil do kontejneru, který tam přímo na něj je, než do komunálního odpadu," řekla analytička.
Ročně se podle dat v EU vyprodukuje 12,6 milionu tun textilního odpadu, z toho je pět milionů tun oděvní textil. To je v průměru 12 kilogramů oblečení na osobu ročně, které končí v textilních nebo komunálních kontejnerech. Podle Veselé průměrný občan EU si koupí téměř 26 kilogramů textilu ročně, drtivou většinu těchto nákupů tvoří nové oblečení.
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
