Partneři projektu

Štiřín znovu hledá majitele. Stát posílá zámecký areál už podesáté do aukce

Středočeský zámek Štiřín
ČTK
Petra Nehasilová

Devět pokusů kupce nepřineslo, stát to zkouší znovu. Historický areál zámku Štiřín půjde na začátku října už podesáté do elektronické aukce. Tentokrát se však změnil rozsah nabízeného majetku. Část nemovitostí, o které dlouhodobě usilovala obec Kamenice kvůli chodníkům a mateřské škole, už stát obci bezúplatně převedl. Samotný zámek s parkem a rozsáhlým zázemím dál čeká na nového majitele.

Příběh zámku Štiřín má další pokračování. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) vyhlásil desáté kolo elektronické aukce historického areálu nedaleko Prahy. Proběhne od 1. října od 10 hodin do 2. října do stejného času.

Minimální cena zůstává na 720 milionech korun, tedy na stejné úrovni jako při předchozím kole. Zájemci musí nejpozději do konce září složit kauci 20 milionů korun a minimální navýšení při dalších příhozech činí 50 tisíc korun.

Právě předchozí, devátý pokus skončil bez vítěze. Do aukce se tehdy přihlásil a kauci složil nejméně jeden zájemce, nikdo však nakonec neučinil ani jediný příhoz.

Kauza Štiřín: Zámek nechceme, přilehlý park ano, říká starosta Kamenice

Zámek Štiřín se neprodal ani v osmé aukci, pořádané státem. Cena za jeden rok aukce od aukce padala ze 3,4 miliardy korun až na 796 milionů korun. Do poslední aukce se sice přihlásil „zájemce“, jenže nepřihazoval, takže i tato aukce skončila fiaskem. Další aukce ve stávajícím formátu zřejmě nebude, stát se domluvil s obcí Kamenice, kde zámek stojí, že jí přenechá některé pozemky. „Volby by na tyto domluvy neměly mít vliv, ale obávám se, že mohou mít,“ říká Pavel Čermák, starosta Kamenice.

Přečíst článek

Kupce hledá stát už dva roky

Štiřín přešel pod správu ÚZSVM v roce 2023 poté, co o něj neprojevila zájem žádná jiná státní instituce. Od té doby se stát snaží pro rozsáhlý zámecký areál najít soukromého investora.

První aukce v roce 2024 začínala na 3,3 miliardy korun. V dalších kolech stát postupně měnil nejen cenu, ale i samotný rozsah nabízeného majetku. Z prodeje například vypadla část pozemků v zámeckém parku, které převzaly Lesy ČR.

Najít pro Štiřín nové využití přitom nebude jednoduché. Nejde jen o reprezentativní barokní sídlo, ale o rozsáhlý památkově chráněný komplex. Nabídka zahrnuje 64 hotelových pokojů v pěti budovách, dvě restaurace, vinárnu, jídelnu, společenské sály, wellness zázemí a kapli. Součástí je také anglický park.

Část majetku už získala Kamenice

Aktuální kolo se od předchozích pokusů liší ještě v jednom podstatném ohledu. Z prodeje byly vyjmuty nemovitosti či jejich části, o které požádala obec Kamenice kvůli plánované výstavbě chodníků a mateřské školy. Stát je mezitím obci bezúplatně převedl.

„V našem zájmu bylo postupovat podle toho, co je pro nás nejdůležitější. A to bylo zajistit si tam průchod okolo zámku,“ uvedl starosta Pavel Čermák v rozhovoru pro Newstream. Obec se obávala, že pokud areál získá soukromý majitel, mohlo by se pěší propojení mezi jednotlivými částmi Kamenice zkomplikovat.

Samotný zámek ale Kamenice převzít nechce. Čermák už dříve upozorňoval, že obec s několika tisíci obyvateli nemá prostředky na provoz rozsáhlého hotelového a kongresového komplexu. Její zájem se proto soustředil především na majetek, který má přímý význam pro místní obyvatele.

Lovecký zámeček Karla Schwarzenberga je na prodej

Schwarzenbergův Dřevíč zmizel z trhu. Které zámky teď čekají na investora?

Český trh s historickými sídly se v posledních letech výrazně proměnil. Investoři dnes pečlivě zvažují nejen kupní cenu, ale především náklady na rekonstrukci, budoucí provoz a možnosti využití objektu. Zámek už dávno není impulzivní koupi, ale dlouhodobým projektem.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Středočeský zámek Štiřín se nepodařilo prodat ani na desátý pokus

Z 3,3 miliardy na 720 milionů. Smutný příběh Štiřína pokračuje, do aukce se nikdo nepřihlásil

Přečíst článek
Řopík na okraji Liberce je přístupný v podobě z roku 1938

Stát prodává paláce i bunkry. Zatímco o řopíky je zájem, zámek Štiřín kupce nenašel

Přečíst článek
Hotel Horal ve Špindlerově Mlýně spravuje hotelová síť Oreo.

Stát chce za pozemky u hotelu Horal ve Špindlu miliony. Stojí na nich ale stavby někoho jiného

Přečíst článek