Pražský hrad násobí investice. Do oprav už dává 340 milionů ročně, nové osvětlení vyjde na stovky milionů
Pražský hrad čeká v příštích letech jedna z největších investičních vln za poslední desetiletí. Připravuje se edukační centrum za zhruba 200 milionů, rekonstrukce historických objektů i nové architektonické osvětlení, jehož náklady se mají pohybovat ve stovkách milionů. „To, co si památka vydělá, dostává zpátky,“ říká v podcastu Realitní Club šéf Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek.
Pražský hrad na první pohled působí jako dokonale udržovaný historický areál. Za fasádami monumentálních paláců se ale skrývá značný investiční a technologický dluh. Pavel Vyhnánek přiznává, že od chvíle, kdy se na Hrad začal dívat očima jeho správce, vidí problémy prakticky všude.
„Už na něj hledím pouze optikou toho, co by se ještě dalo zlepšit,“ říká. Se spolupracovníky mají dokonce skupinu nazvanou Drobné úpravy Pražského hradu, do níž posílají fotografie věcí, které potřebují opravit, odstranit nebo změnit. A nejde zdaleka jen o drobnosti.
Jeden z nejuznávanějších českých architektů, Ladislav Lábus, získal Národní cenu za architekturu, Grand Prix, za bytový dům s galerií na Malé Straně. Stavět v centru Prahy podle něj znamená pracovat pod tlakem omezení, památkářů i veřejnosti. Právě v tom nachází výzvu. V rozhovoru mluví o tom, jak se česká architektura proměnila, proč se obyčejnost z domů vytrácí a proč dnešní trh s bydlením ztrácí smysl.
Architekt Lábus: Těžší je stavět za hodně peněž než za málo
Reality
Z 84 milionů na 340 milionů
Největší položkou rozpočtu Správy Pražského hradu jsou opravy, rekonstrukce a investice do nemovitostí. Když současné vedení nastupovalo po příchodu prezidenta Petra Pavla, směřovalo do této oblasti podle Vyhnánka přibližně 84 milionů korun ročně.
„Nám se to podařilo v průběhu tří let navýšit. V loňském roce už jsme dosáhli 340 milionů korun, takže jsme vlastně tuto částku zečtyřnásobili,“ říká Vyhnánek. Ambicí Správy je investice dál zvyšovat.
Hrad si přitom na značnou část péče o areál vydělává sám. Ročně jím podle Vyhnánka projde téměř deset milionů neplatících návštěvníků a necelé tři miliony platících. Právě příjmy ze vstupného podle něj umožňují financovat péči o nejvýznamnější českou památku, aniž by bylo nutné většinu těchto nákladů přenášet na státní rozpočet. „To, co si ta památka vydělá, dostává zpátky. A určitě to potřebuje. Těch projektů je celá řada, i havarijních,“ dodává.
Nové světlo za stovky milionů
Jedním z finančně i technicky nejnáročnějších projektů má být nové architektonické osvětlení Pražského hradu. Současný systém pochází z devadesátých let a podle Vyhnánka už technologicky dosluhuje.
Jakou strategii Petr Palička coby šéf realitní odnože koncernu EPH miliardáře Daniela Křetínského nastavuje? Které projekty se budou posouvat a které naopak prodávat? Jak to bude s fotbalovým stadionem Sparty na Letné nebo Palácem Bellevue na nábřeží? Poslechněte si další díl podcastu Realitní Club.
Umím si představit, že fotbalový stadion Sparty můžou nahradit byty, říká šéf realitní divize Křetínského EPH Petr Palička
Reality
„Když se na Hrad podíváte z nábřeží, uvidíte, že řada budov už nasvícená není. Část svítí zelenkavě, protože výbojky odcházejí a nevyrábějí se nové, část svítí úplně bílým, agresivním světlem,“ popisuje,“ popisuje.
Na nový systém nyní probíhá mezinárodní soutěž formou soutěžního dialogu. Projekt má být realizován metodou Design & Build, tedy v jednom procesu se soutěží návrh i jeho následné provedení.
Přesná cena zatím není známá. „Předpokládáme náklady ve stovkách milionů korun,“ říká Vyhnánek. Součástí hodnocení nebude jen estetika, ale také energetická spotřeba, udržitelnost a dopad na historickou památku i okolní prostředí.
Poslední „vybydlený“ dům dostane nový život
Dalším velkým projektem je nové edukační centrum v takzvaných Mockerových domech. Vyhnánek je označuje za poslední vybydlený objekt v areálu Pražského hradu. Předpokládané náklady na jeho proměnu se pohybují kolem 200 milionů korun.
Pokračují také rekonstrukce historických staveb. U Letohrádku královny Anny se podle Vyhnánka náklady pohybují kolem hranice sta milionů korun. Zásadní je ale přístup k samotné památce.
Letohrádek nebude kvůli moderním technologiím násilně přizpůsobován celoročnímu provozu. Má zůstat sezonní stavbou, stejně jako v minulosti. „Neplánujeme žádný provoz v průběhu zimních měsíců. Tím odpadá složitá diskuse o vzduchotechnice, topení a podobně. Ani neplánujeme klimatizovat ty prostory,“ vysvětluje Vyhnánek. Využívat se má především pro výstavy, kulturní akce a setkání, jejichž provoz nebude vyžadovat stabilní klimatické podmínky.
Královský letohrádek královny Anny, známý jako Belvedér, se na téměř dva roky uzavírá veřejnosti. Správa Pražského hradu zahájila jeho rozsáhlou obnovu za zhruba 100 milionů korun. Oprava renesanční památky přichází v době, kdy se proměnou chystá projít i širší okolí Hradu včetně Chotkových sadů.
Reportáž: Belvedér mizí za lešením. Čeká ho stomilionová oprava
Reality
Na Hrad se vracejí architektonické soutěže
Současné vedení chce zároveň do historického areálu vrátit současnou architekturu. „Myslím si, že je legitimní, aby každá doba na Pražském hradě zanechala nějakou stopu. Vždycky ale musí respektovat jeho tisíciletou historii,“ říká Vyhnánek.
Správa Hradu proto obnovila architektonické soutěže. Během krátké doby vyhlásila čtyři a připravuje pátou. Předtím se podle Vyhnánka poslední taková soutěž konala před více než třiceti lety. Nejde přitom o monumentální novostavby. Vedle edukačního centra a nového osvětlení se připravují například úpravy Chotkových sadů nebo nová kontrolní stanoviště.
„Určitě nejsem fanouškem rozmáchlých gest, jen proto, aby se něco velkého architektonického podniklo. Pražský hrad je ale podle mého názoru místem, které se může dál rozvíjet,“ říká.
Husákovy transformátory dosluhují
Investice se netýkají pouze věcí, které návštěvník uvidí. Část technické infrastruktury pochází ještě z období socialismu. „Nyní nahrazujeme technologie, třeba transformátory, které skutečně vznikly na Pražském hradě za doby Gustava Husáka. Dluh v určité technické infrastruktuře je enormní,“ říká Vyhnánek.
Vedle investic představují významnou část rozpočtu také samotné provozní náklady. Na mzdy zaměstnanců jde podle Vyhnánka více než 200 milionů korun ročně, energie – vytápění a elektřina – stojí přibližně 70 milionů a úklid dalších 20 milionů korun.
Pražský hrad tak není jen historickou památkou a prezidentským sídlem. Z pohledu jeho správce jde také o obrovský nemovitostní areál, který potřebuje průběžně modernizovat technickou infrastrukturu, opravovat historické budovy a hledat nové funkce pro objekty, které současným požadavkům přestaly vyhovovat. A po letech, kdy investice do areálu zůstávaly relativně nízké, se tempo výrazně zvyšuje.
Pavel Vyhnánek byl hostem podcastu Realitní Club. Celou epizodu si můžete přehrát v úvodu tohoto článku. Najdete ji také na Spotify nebo Apple Podcasts. Hezký poslech.
Praha má řeku, kopce, výbornou veřejnou dopravu i živou kulturu ulic. Přesto se v ní podle Marii Gaľ Tkáčové z dánského studia Gehl Architects pořád vede zásadní otázka: plánujeme město podle mapy, nebo podle toho, jak v něm lidé skutečně žijí? „Nejdřív pozorujeme a sbíráme data. Až potom začínáme skicovat,“ říká.
Urbanistka ze slavného studia Gehl: Praha má obrovskou kvalitu života. Teď ji musí promítnout i do nových čtvrtí
Reality
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
