Dřeva máme dost. Na rodinný dům přiroste v českých lesích za dvě minuty
Dřevo na jeden rodinný dům přiroste podle zástupců oboru v českých lesích zhruba za dvě minuty. Tuzemští výrobci chtějí místo kulatiny vyvážet hotové stavební konstrukce a získávat více zakázek na bytové domy, školy či nemocnice. Proč se tedy ze dřeva nestaví víc? V debatě Newstream Leaders Business Talks zaznělo, že vedle technologií rozhodují zkušenosti projektantů, přístup veřejných zadavatelů, ekonomika developmentu i délka povolování.
„Dřeva máme dost. Na jeden dům vyroste v našich lesích za dvě minuty,“ říká Blanka Nováčková, ředitelka Asociace dodavatelů montovaných domů a členka řídicího výboru Šance pro budovy. Jde o orientační přepočet celkového přírůstku dřeva, nikoli o dobu, za kterou vyroste jeden strom vhodný ke stavbě.
Pokud má Česko suroviny dostatek, nabízí se otázka, proč z ní nevzniká více bytových domů, škol nebo dalších veřejných budov. Odpověď podle zástupců oboru neleží pouze ve výrobních kapacitách. Dřevo se musí dostat do projektů developerů, do zadání veřejných zakázek a také do rozhodování architektů a projektantů.
Dřevostavby v Česku pomalu opouštějí škatulku rodinných domů. Stále častěji se objevují u obchodů, kanceláří, škol nebo bytových projektů. Nová prodejna Billa v Senohrabech je jedním z příkladů, jak se dřevo dostává i do běžného komerčního provozu. Skutečný rozmach ale bude záviset na cenách, zkušenostech projektantů, odvaze investorů i nové legislativě.
Dřevo už není jen na chaty. V Česku se z něj staví obchody, kanceláře i bytové domy
Reality
Právě o tom diskutovali v Newstream Leaders Business Talks generální ředitel společnosti Nema Tomáš Nemrava, architekt a spoluzakladatel ateliéru Prodesi/Domesi Pavel Horák, obchodní ředitel společnosti RD Rýmařov Tomáš Červený a Blanka Nováčková z Asociace dodavatelů montovaných domů a z aliance Šance pro budovy.
Tomáš Nemrava vidí příležitost také ve větším domácím zpracování dřeva. Do zahraničí by podle něj měly mířit především hotové stavební konstrukce. „Ne kulatina, ne štěpka,“ zdůrazňuje. Větší část práce a přidané hodnoty by tak mohla zůstávat českým firmám.
Developer nepočítá stromy. Počítá prodejní metry
U bytových domů se debata rychle přesouvá od vlastností materiálu k ekonomice. Pro developera totiž nerozhoduje jen cena konstrukce, ale také výsledná plocha domu a okamžik, kdy se mu začnou vracet vložené peníze.
Má 65,5 metru čtverečního, vznikla ze dvou modulů a stojí 5,5 milionu korun. Dřevostavba Výminek z jižní Moravy ukazuje, jak může vypadat kompaktní bydlení vyráběné prefabrikovaně, usazené bez klasických betonových základů a připravené i na případné přemístění.
65 metrů za 5,5 milionu. Česká dřevostavba ukazuje, kam míří modulární bydlení
Reality
Tomáš Nemrava uvádí, že některé dřevěné konstrukce mohou mít při srovnatelných technických parametrech tenčí stěny. U konkrétních projektů to podle jeho zkušeností může znamenat přibližně sedm procent užitné plochy navíc. Nejde o univerzální výhodu každé dřevostavby. Záleží na návrhu budovy a zvoleném konstrukčním systému.
„Při stejných tepelných standardech a při stejné statice máme ty stěny tenčí,“ vysvětluje Tomáš Nemrava. U bytového projektu tak může rozdíl představovat další metry, které lze prodat nebo pronajmout.
Tomáš Červený ale upozorňuje, že technická proveditelnost sama o sobě nestačí. Firma podle něj běžně realizuje čtyř až pětipodlažní bytové domy a připravuje také sedmipodlažní projekt. S každým dalším podlažím však nabývá na významu ekonomika zvolené konstrukce.
V kampusu České zemědělské univerzity v pražském Suchdole otevřeli novou dřevostavbu Lesovna za více než 49 milionů korun. Budova o užitné ploše 581 metrů čtverečních vznikla podle návrhu studia Mjölk architekti a spotřebovala 405 metrů krychlových českého dřeva. Stát zároveň chce, aby do roku 2035 tvořily stavby na bázi dřeva čtvrtinu nové výstavby.
Z českého dřeva, pro studenty. Praha má novou výraznou dřevostavbu
Reality
„Postavit jde všechno, pokud chci ukázat, že to lze. A že to pro investora ještě dává ekonomicky smysl,“ říká Tomáš Červený. Ze svých propočtů považuje přibližně šest podlaží za příznivou hranici pro systém, s nímž firma pracuje. Není to obecný technický limit dřevostaveb.
Čtyři patra za pět dní. Jenže předtím se roky povoluje
Druhým důležitým faktorem developerské ekonomiky je čas. Výrobci mohou díky prefabrikaci přesunout značnou část práce do hal a na pozemku pak připravené díly rychle sestavit.
„Za pět dní jsme postavili čtyři patra celého bytového domu o dvanácti bytech,“ popisuje Tomáš Červený jeden z realizovaných projektů. Šlo o montáž konstrukce, po ní následovaly dokončovací práce. Přesto může kratší realizace znamenat, že developer začne dříve prodávat byty nebo vybírat nájemné.
Z ulice působí nenápadně, téměř přísně. Stačí ale vejít dovnitř a černá dřevostavba nad údolím Litávky odhalí světlý, otevřený svět s výhledy do krajiny. Dům v Chodouni od 0,5 Studia je důkazem, že největší luxus současného bydlení nemusí být vidět na první pohled.
Žádná katalogová dřevostavba. Černý dům v Chodouni ukazuje, proč méně opravdu znamená víc
Enjoy
Rychlá montáž má ale omezený přínos, pokud investor předtím stráví roky přípravou stavby. „Pokud nezrychlíme stavební povolování a další procesy, tak je nám to úplně k ničemu,“ upozorňuje Pavel Horák.
Dřevo tedy může zkrátit samotnou výstavbu. Aby se jeho rychlost výrazněji projevila i v ekonomice celého projektu, musí podle účastníků debaty fungovat také jeho příprava a povolování.
Dřevěné školy mohou otevřít další trh
Pro výrobce představují příležitost také školy, školky a dětské skupiny. Obce u nich podle Blanky Nováčkové oceňují především rychlost výstavby, která může pomoci při nedostatku míst pro děti.
Nedostatek bytů, vleklá povolení a rostoucí ceny nutí obce hledat rychlejší a levnější způsoby výstavby. Řešením může být opakovaně použitelný projekt místo neustálého začínání od nuly, přesun části stavebních prací do výrobních hal a nové předpisy, které umožňují vyšší dřevostavby a hybridní domy až do 22,5 metru. Klíčové je ale neztratit kontrolu nad kvalitou ani nad rozpočtem.
Obce hledají cestu k levnějším bytům. Pomoci může baťovská standardizace i dřevostavby do sedmi pater
Reality
Nováčková však v debatě zmínila i další možný přínos. Ze školek, kde vedle starší budovy vznikla nová dřevostavba, podle ní přicházejí příznivé ohlasy. „Učitelky říkají, že v té nové budově, která je dřevostavba, jsou děti méně nemocné,“ uvedla Nováčková.
Tomáš Nemrava v této souvislosti odkázal na studie věnované působení dřeva na člověka. Zmínil také srovnání dvou školek, z nichž v té dřevěné měly být děti méně nemocné.
Právě na nutnost důkazů upozorňuje Pavel Horák z ateliéru Prodesi/Domesi. „Zase to není jenom dřevo,“ říká. Lepší prostředí nové školy může podle něj souviset také s rekuperací, většími okny, akustikou a celkovým návrhem budovy. Využití dřeva by proto mělo být podloženo měřením a konkrétními zkušenostmi, nikoli pouze dojmy.
Z architektonického studia Perspektiv vyrostla skupina Framework, která chce klientům dodat celý projekt od návrhu po interiér. Jan Antal mluví o růstu k půlmiliardovým tržbám, expanzi do zahraničí i o tom, proč krásný dům sám o sobě nestačí.
Ján Antal: Nechceme jen kreslit domy. Čeští architekti staví skupinu za půl miliardy
Reality
Veřejným zadavatelům by navíc měla pomoci metodika využití dřeva ve veřejných zakázkách. Blanka Nováčková v debatě popsala snahu rozšířit její využití z resortu zemědělství také na další ministerstva, města a obce. Cílem je, aby veřejní investoři měli pro přípravu těchto staveb jasnější podklady.
Dále se diskutovalo o …
- Využití dřeva ve veřejných zakázkách
- Odbornících a zkušenostech
- Exportu hotových konstrukcí
- Ceně a předvídatelnosti nákladů
- Životnosti a budoucím využití budov
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
