Takový kostel Česko jen tak nevidělo. Fránek v Neratovicích sází na 3D tisk
Kostely nemusí sloužit jen věřícím. Architekt Zdeněk Fránek je navrhuje také jako místa pro koncerty, komunitní život a setkávání lidí. Ve své tvorbě sází na netradiční tvary, přirozené světlo a způsob, jakým člověk prostor vnímá. Jeho nejnovější projekt v Neratovicích jde ještě dál. Kostel Nejsvětější Trojice vzniká z velké části pomocí 3D tisku betonu a má se stát nejen novou dominantou města, ale také kulturním a společenským centrem.
Kostel jako architektonický experiment? Pro Zdeňka Fránka je to už více než patnáct let běžná součást jeho práce. Sakrální stavby totiž nevnímá pouze jako místa určená k bohoslužbám. Zajímají ho především možnosti, které tento typ architektury nabízí. Může si dovolit výraznější práci s tvary, přirozeným světlem i samotným uspořádáním prostoru. Výsledkem jsou stavby, které mají fungovat nejen pro věřící, ale také pro širší veřejnost.
„Bez světla si nedovedu představit, že bychom mohli stavbu nazývat architekturou,“ říká Fránek. Právě světlo patří k nejvýraznějším prvkům jeho návrhů. Architekt s ním pracuje jako se součástí celkové koncepce budovy, nikoli pouze jako s prostředkem osvětlení interiéru. Důležitá je pro něj také atmosféra prostoru, jeho vztah k okolní krajině a způsob, jakým se návštěvník stavbou pohybuje.
V Litomyšli využil svah, v Černošicích se inspiroval malířem
Fránkův přístup dobře ilustrují jeho dvě předchozí sakrální realizace. V Litomyšli navrhl modlitebnu Církve bratrské, která je částečně zapuštěná do svahu a využívá přirozenou konfiguraci pozemku. Stavba symbolicky směřuje vzhůru a architekt o ní říká, že „sahá až do mraků“. Důležitou součástí návrhu je samotný pohyb budovou, při němž se návštěvníkům postupně otevírají různé pohledy na prostor i okolí.
V Černošicích naopak vznikla stavba s organickými tvary inspirovanými kresbami švýcarského malíře Paula Kleea. Fránek její podobu přirovnává ke křídlu nebo peří. Zajímavá je ale nejen svým vzhledem. Už od začátku byla navržena jako víceúčelový prostor, který kromě bohoslužeb umožňuje pořádání koncertů, komunitních akcí a dalších společenských setkání.
Obě realizace ukazují, že Fránek nepřistupuje k sakrální architektuře podle jednotného vzoru. Každý projekt vychází z konkrétního místa a jeho možností. Společný je především důraz na architektonický zážitek a snaha nabídnout budovám širší využití.
I známí ateisté, Češi, si staví kostely. V posledních letech jich vzniklo hned několik. Jsou moderní, inspirativní a odbornou architektonickou veřejností oceňované, naposledy například Kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce.
FOTOREPORTÁŽ: Češi staví kostely. A umí to. Nahlédněte do těch nejzajímavějších
Reality
V Neratovicích vzniká kostel s dvojitou klenbou
Dosud nejambicióznější Fránkův sakrální projekt nyní vzniká v Neratovicích. Kostel Nejsvětější Trojice a komunitní centrum kardinála Josefa Berana mají nabídnout nejen nové místo pro bohoslužby, ale také zázemí pro kulturní a společenské akce. Výrazná architektonická podoba má zároveň z nové stavby udělat jednu z dominant města.
Návrh, který Fránek podle tiskových podkladů připravoval v myšlenkách řadu let, je založený na dvou soustředných klenbách. Mezi nimi vzniká samostatný prostor, který nebude sloužit pouze jako komunikační zóna. Počítá se s jeho využitím pro setkávání, kulturní program i individuální zastavení. Rampy vedené mezi oběma klenbami umožní návštěvníkům procházet jednotlivými částmi stavby a sledovat její architekturu z různých úhlů.
Právě řešení prostoru mezi vnější a vnitřní klenbou patří k nejzajímavějším částem projektu. Fránek zde rozvíjí princip, který uplatnil už v předchozích stavbách. Architektura nemá být zajímavá jen při pohledu zvenčí, ale především při jejím skutečném používání. V Neratovicích se tak samotná cesta budovou stává jedním z hlavních prvků návrhu.
Dolní Břežany spojované v posledních letech s mnoha výjimečnými architektonickými počiny mají další zajímavou stavbu. Problém s parkováním tam vyřešili výstavbou parkovacího domu, který navrhl architekt Zdeněk Fránek.
Ocel a svodidla. V Dolních Břežanech mají parkovací dům za 73 milionů
Enjoy
Beton z 3D tiskárny umožní realizovat složité tvary
Vedle samotné architektury je neratovický projekt zajímavý také způsobem výstavby. Velká část kostela vzniká pomocí 3D tisku betonových prvků. Tato technologie umožňuje realizovat složité organické tvary, které jsou pro Fránkovu tvorbu charakteristické, a současně zachovat požadované akustické vlastnosti i práci s přirozeným světlem.
Použití 3D tisku přitom podle koncepce projektu není samoúčelné. Technologie má především umožnit uskutečnit architektonický návrh v jeho původní podobě. Fránek tak propojuje svůj dlouhodobý zájem o sakrální prostory s moderními stavebními postupy.
Významnou roli bude mít také denní osvětlení. Architekt pracuje s jeho omezeným množstvím a využívá ho k vytváření odlišné atmosféry v jednotlivých částech budovy. Na projektu se mají podílet i uznávaní zahraniční umělci, jejichž jména budou postupně zveřejněna.
Kostely jako nové kulturní a komunitní prostory
Fránkovy projekty zároveň ukazují, jak se může měnit role sakrálních staveb v současných městech. Kostely podle jeho přístupu nemusejí být využívány výhradně k náboženským účelům. Mohou nabídnout zázemí pro koncerty, kulturní program nebo setkávání obyvatel a stát se běžnou součástí veřejného života.
Právě tímto směrem se ubírá i neratovický projekt. Kostel Nejsvětější Trojice a komunitní centrum kardinála Josefa Berana mají spojit tradiční duchovní funkci s širším společenským využitím. Fránek přitom zůstává věrný svému přístupu, v němž hrají hlavní roli světlo, dispozice a samotný architektonický prostor.
Už za tři roky by v Neratovicích měl stát kostel. Tedy nejenom kostel, ale i klubovny či společenský sál.
V Neratovicích se začne stavět kostel. Věž se vytiskne na 3D tiskárně a na staveništi se nesmí klít
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
