Asi pětina voličů, kteří se chystají jít k volbám, není rozhodnuta, komu dá příští týden v prezidentských volbách hlas. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. V porovnání s loňským podzimem podíl voličů bez jasného favorita výrazně klesl, na přelomu září a října činil 44 procent.
Havel, Klaus a Zeman. To byla velká prezidentská trojka, která v dobrém i špatném definovala našich 33 demokratických let po sametové revoluci. Nový prezident nebo prezidentka může ukončit období velké politické trojky a zahájit éru Druhé polistopadové republiky. A nejen symbolicky, ale taky reálně pootočit kormidlo politiky a nasměrovat společnost do budoucna. Bylo by to potřebné a nadějné.
Vrcholným politikům vzrostou od ledna platy o zhruba 12,7 procenta. Například plat řadového poslance a senátora se zvýší o 11 600 korun na 102 400 korun měsíčně. Prezident bude pobírat 341 200 korun, o 38 500 korun víc než teď, plus náhrady v téměř stejné výši jako plat. Vyplývá to z příslušného sdělení ministerstva práce a sociálních věcí, které vyšlo ve Sbírce zákonů. Politikům se zvednou rovněž náhrady.
Víc zvláštního kandidáta na prezidenta jsme za krátkou dobu přímé volby, teď máme třetí cyklus, ještě neměli. Bývalý premiér a miliardář Andrej Babiš je aktuálně favoritem prvního kola prezidentských voleb s téměř třiceti procenty hlasů. Místo finišování kampaně, televizních rozhovorů a veřejných vystoupení, teď však chodí po soudech kvůli Čapímu hnízdu.
České předsednictví v Radě EU končí vskutku symbolicky. Zvolit jako tečku přímý televizní přenos komické opery Zabijačka, je trefa do černého. Pro ty, které zmíněné představení minulo, alespoň podtitul opery: „Hladový je vždycky smutný, nacpat bříško, to je nutný". Tak jestli si Fialova vláda skutečně myslí, že kus flákoty je východiskem z každé krize, měla by se o domácnosti, kterým po zaplacení všech poplatků na pořízení flákoty nezbývají peníze, skutečně postarat. To co je na jevišti komedie, se v reálu už mění v drama.
Od ledna se opět zvyšují důchody, tak jako každý rok. Tentokrát v průměru o 825 korun měsíčně. Průměrný starobní důchod, který pobírá téměř dva a půl milionů penzistů, má činit již téměř dvacet tisíc korun. Vůči průměrné mzdě, která se očekává kolem čtyřiceti tisíc korun, jde o více než pětačtyřicet procent.
Karel Diviš sem, Denisa Rohanová ven. Karel Janeček nikam. Soudci nejvyššího správního soudu nám předvedli dokonalou prezidentskou rošádu. Schválně jsem napsal slovo nejvyšší s malým písmenem na začátku. Měsíc před veřejnou volbou přeházet kandidáty, jedny vyhodit, druhé vrátit do hry, za to si soud nezaslouží velké en.
Lednových prezidentských voleb se zúčastní také podnikatel Karel Diviš, naopak Denisa Rohanová se o hlasy voličů ucházet nemůže. Nejvyšší správní soud zrušil dvě rozhodnutí ministerstva vnitra, které původně Diviše neregistrovalo kvůli nedostatku podpisů občanů, a naopak Rohanovou, podpořenou členy bývalé Poslanecké sněmovny, do voleb pustilo. V obou případech vnitro podle soudu chybovalo. Podnikatel Karel Janeček kandidovat nemůže, soud jeho podnět zamítl.
Býval kancléřem prezidenta Václava Havla, ministrem, kandidátem na prezidenta. A neustále zůstává bystrým pozorovatelem české politiky a společnosti. Jak Karel Schwarzenberg vidí současné prezidentské volby? Podívejte se na epizodu z pořadu Victory Club s jubilantem Karlem Schwarzenbergem.
Ekonomka Danuše Nerudová se v aktuálním volebním modelu agentury Median poprvé dostala na první místo mezi prezidentskými kandidáty. Získala by 28 procent hlasů a oproti říjnu si polepšila o 13 procentních bodů. Na druhém místě se umístil předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš, kterému model přisoudil 26,5 procenta hlasů. Třetí by podle průzkumu z přelomu listopadu a prosince skončil někdejší vysoký představitel armády Petr Pavel se ziskem 23,5 procenta. V hypotetickém druhém kole by Babiše porazili Nerudová i Pavel, zhruba pětina respondentů ale zůstává v těchto duelech nerozhodnutá.
Senátor Pavel Fischer byl dlouhou dobu považován, a dosud je, za jednoho z favoritů prezidentských voleb. Ale dlouhou dobu se do volebního klání nezapojoval. S oznámením kandidatury dlouho váhal. Účast v prezidentské volbě oznámil až na podzim, zatímco jiní kandidáti během léta sbírali podpisy občanů, objížděli města a obce. Fischer se nominoval do volby díky podpisům Senátorů i poslanců poslanecké sněmovny. Považuje to za svou výhodu. „Každá věc má svůj čas a svůj smysl. Jsem předsedou senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost. Od února jsem byl za pracovním stolem, v autě nebo v letadle,“ vysvětluje Fischer. „Jednal jsem ve Washingtonu, v Berlíně, v Polsku, byl jsem opakovaně na Ukrajině. To je moje povinnost, kterou jsem musel splnit.“
