Vypadá to, že téma převedení financování České televize a Českého rozhlasu z koncesionářských poplatků na státní rozpočet vytvořilo opravdu mimořádně hustou kouřovou clonu. Díky ní probíhají zásadní události bez pozornosti, jakou by si zasloužily. Jako ta, že se Česko chystá odbrzdit deficity státního rozpočtu a zadlužování státu.
Poslanecká sněmovna ve čtvrtek odmítla vydat k trestnímu stíhání premiéra Andreje Babiše i předsedu SPD Tomia Okamuru. V obou případech rozhodla podle doporučení mandátového a imunitního výboru a téměř shodným poměrem hlasů. Zatímco Babišovi rozhodnutí zastavuje pokračování soudu v kauze Čapí hnízdo, Okamura čelil žádosti policie kvůli kontroverzním volebním plakátům.
V české politice máme mnoho tradičních disciplín. Třeba slibování před volbami, vysvětlování po volbách a, v posledních letech stále populárnější, soutěž o to, kdo se elegantněji vyhne vydání k soudu.
Vládní koalice podpoří čtyři pozměňovací návrhy k letošnímu státnímu rozpočtu. Více prostředků má směřovat na sport, organizace pracující s dětmi a mládeží, protidrogovou politiku a zdravotně-humanitární program Medevac. Základní parametry rozpočtu se měnit nemají, vláda však vstupuje do finální fáze jeho schvalování se schodkem 310 miliard korun, který dál zvýší státní dluh.
Rozhodnutí nevydat politiky k soudu už není slabostí, ale programem. Poslanecká sněmovna povýšila nedůvěru v justici na legislativní metodu a z politické imunity udělala náhražku rozsudku. Pokud soudům nevěříme, je přece zbytečné je obtěžovat.
Poslanecká sněmovna schválila základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Počítá se schodkem 310 miliard korun, což je více než loni. Zatímco vláda návrh hájí jako realistický, opozice i rozpočtová rada mluví o rozporu se zákonem.
Nová vláda předkládá Poslanecké sněmovně rozpočet, který je dílem „realistický“, dílem ale také má mimořádný schodek. Ačkoli mají vládní strany mezi poslanci jasnou většinu, a rozpočet tak nejspíš hladce projde, přinejmenším pro členy Motoristů Sobě by to mělo představovat poměrně kardinální problém. Vyrovnají se s tím nějak?
Koalice chce na aktuálním zasedání Sněmovny změnit jednací řád tak, aby se zkrátily promluvy poslanců. Je jasné, že změna míří zejména vůči opozičním poslancům, kteří logicky mluví déle.
Soukromá komunikace, nebo promyšlený politický tah? Politolog Otto Eibl vysvětluje, proč se kauza SMS mezi Hradem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou dostala na veřejnost, co tím Macinka sleduje a proč premiér Andrej Babiš působí slabší, než by si přál.
Babišova vláda získala ve sněmovně důvěru, ANO má pod sebou všechny vládní mocenské páky a bude vládnout. Co má v této chvíli dělat opozice, aby zase dokázala konkurovat?
Koaliční vláda Andreje Babiše (ANO) bude vládnout s důvěrou Sněmovny. Poslanci rozhodli o jejím vyslovení po více než 100 dnech od voleb loni v říjnu. Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Byla dosud nejdelší. Nynější jednání o důvěře kabinetu se odehrálo ve třech jednacích dnech. Poslanecká schůze bude pokračovat v pátek.
Francie podezřívá Rusko ze šíření dezinformací o prezidentských kandidátech 🗳, píše AFP s odkazem na své bezpečnostní zdroje a na jednoho z dotčených politiků. Francouzské úřady minulý týden odhalily dezinformační kampaň zaměřenou na Raphaëla Glucksmanna, levicového poslance Evropského parlamentu a hlasitého kritika Kremlu. U Glucksmanna se očekává, že se příští rok bude ucházet o prezidentský úřad.
Ceny ropy 🛢 klesají poblíž třítýdenních minim poté, co výroky katarských představitelů a amerického ministra financí Scotta Bessenta podle agentury Reuters vzbudily naději na diplomatické řešení konfliktu s Íránem, což by mohlo zlepšit přepravu ropy přes Hormuzský průliv. Brent ztrácí 3,7 procenta na 80,67 dolaru za barel. Cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesá o 4,14 procenta na 77,01 dolaru za barel.
