Kriminalisté z odboru extremismu a terorismu pražské policie požádali Poslaneckou sněmovnu o vydání předsedy SPD Tomia Okamury. Podezřívají ho ze spáchání trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod v souvislosti s loňskou billboardovou kampaní. O žádosti, kterou kriminalisté poslali do dolní komory v úterý ráno, informoval policejní mluvčí Jan Daněk.
Sněmovna podpořila v úvodním kole spornou novelu, podle níž by platy vrcholných politiků vzrostly příští rok téměř o sedm procent.
Sněmovna v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Schválený schodek se má proti novelizovanému rozpočtu na letošní rok snížit o 41 miliard korun na 241 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun.
Sporná vládní reforma penzí je ve sněmovně po téměř třech desítkách hodin debat i obstrukčních vystoupení zástupců opozice před závěrečným schvalováním. Opoziční hnutí ANO a SPD navrhla v pátečním druhém čtení předlohy například zachování věkové hranice 65 let pro odchod do důchodu i nynější výpočet nových penzí, které se mají podle reformy postupně snižovat. O podobě širších změn v důchodech by mohli poslanci hlasovat nejdřív před koncem října. Rozhodnou i o požadavku SPD na zamítnutí reformy.
Sněmovní volby by v červenci s převahou vyhrálo hnutí ANO, získalo by 33 procent hlasů. Druhou ODS by volilo 14 procent lidí, třetí hnutí STAN by mělo devět procent hlasů. Do dolní komory by se dostali také Piráti, hnutí SPD a těsně i Přísaha. Vládní TOP 09 by se v červenci do Sněmovny nedostala, preference jí klesly pod pět procent. Vyplývá to z volebního modelu, který zveřejnila agentura Median.
Sněmovní volby by v červnu vyhrálo hnutí ANO s 30,5 procenty hlasů, druhá ODS by měla 12 procent a třetí Piráti 10,5 procenta.
Na prázdniny už odjeli i poslanci, vláda se na dovolenou teprve chystá. I tak se ale snažila rychle vyřešit - se střídavými úspěchy - některé ošemetné záležitosti.
Češi žijící v zahraničí patrně budou moci už v příštích řádných sněmovních volbách využít hlasování poštou, nebudou muset osobně na zastupitelské úřady jako doposud. Spornou koaliční novelu o korespondenční volbě z ciziny v pátek schválila sněmovna hlasy poslanců vládního tábora. Opoziční hnutí ANO neuspělo s návrhem na opětovné projednání předlohy ve druhém čtení a hnutí SPD s návrhem na její zamítnutí. Novelu nyní dostanou k projednání senátoři.
Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy sněmovna schválila v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do vládní předlohy doplnila zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. Upravenou novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.
Sněmovní volby by v březnu vyhrálo hnutí ANO s 32 procenty hlasů, druhá ODS by měla 14 procent a třetí Piráty by volilo 10,5 procenta lidí. Do Sněmovny by prošly ještě SPD se sedmi procenty a hnutí STAN se šesti procenty. Z nynějších sněmovních stran by mimo dolní komoru zůstali lidovci a TOP 09. Zároveň roste podpora politických uskupení, která jsou nyní mimo Poslaneckou sněmovnu. Vyplývá to z volebního modelu agentury Median. Ochota zúčastnit se voleb proti únorovému průzkumu mírně vzrostla na 62,5 procenta.
Různé platy za stejnou práci mužů a žen, předsudky, málo částečných pracovních úvazků a neochota nastavit přijatelné pracovní podmínky pro zaměstnance ve firmách, ale i pro poslankyně ve sněmovně. To jsou problémy pracovního trhu v Česku v roce 2024. Situace se u nás v těchto věcech mění jen pomalu, a když to půjde dál tímto tempem, budou prý platy vyrovnány za více jak 100 let. A to je třeba zrychlit, protože to bude přínosem pro celou společnost, shodují se diskutující 15. ročníku mezinárodní konference Equal Pay Day v Praze.
Proti plánům skupiny ČEZ na výstavbu větrného parku v Ralsku na Českolipsku vznikla petice, na webu ji podepsalo přes 1680 lidí. Společnost ČEZ PV & Wind chce v bývalém vojenském prostoru postavit 16 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW), autoři petice žádají zastavení projektu, obávají se ohrožení přírody a krajiny i změny mikroklimatu.
