Češi žijící v zahraničí patrně budou moci už v příštích řádných sněmovních volbách využít hlasování poštou, nebudou muset osobně na zastupitelské úřady jako doposud. Spornou koaliční novelu o korespondenční volbě z ciziny v pátek schválila sněmovna hlasy poslanců vládního tábora. Opoziční hnutí ANO neuspělo s návrhem na opětovné projednání předlohy ve druhém čtení a hnutí SPD s návrhem na její zamítnutí. Novelu nyní dostanou k projednání senátoři.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš zpochybňoval ve Sněmovně s odkazem na články z médií kvalitu zemědělských komodit a potravin dovážených z Ukrajiny. Proti jeho vyjádření se ohradil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), podle kterého lídr ANO šířil dezinformace. Babiš ale trval na tom, že říkal pravdu, naopak vinil ze lží Výborného, jenž ale mezitím z dolní komory odešel. Projednávání změn programu schůze zabralo poslancům zhruba čtyři hodiny.
Prezident Petr Pavel a premiér Petr Fiala (ODS) by měli podle předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše v Praze zorganizovat mírovou konferenci o Ukrajině, která více než dva roky čelí ruské agresi. Babiš svou výzvu navrhl projednat na letošní poslední únorové schůzi Sněmovny. Dolní parlamentní komora jeho požadavek nevyslyšela.
Sněmovna schválila nový zákon o zbraních a střelivu, který ukládá prodejcům zbraní hlásit podezřelé obchody, umožňuje zabavit zbraně kvůli bezpečnostnímu riziku nebo zkracuje lhůtu pro lékařské prohlídky držitelů zbraní. Poslanci navzdory nesouhlasu ministerstva vnitra do vládního návrhu vložili dosavadní ustanovení, které zachovává právo pořizovat, vlastnit a nosit zbraně za zákonných podmínek. Normu nyní dostane k projednání Senát.
Sněmovna v úvodním kole projednávání podpořila koaliční návrh, který má umožnit korespondenční hlasování při volbách pro Čechy žijící v zahraničí. Vládnímu táboru se to zdařilo až šestý jednací den kvůli tomu, že schvalování novely blokovali poslanci opozičních hnutí ANO a SPD. Jejich návrhy na zamítnutí novely nebo vrácení předkladatelům k přepracování dolní komora vládní většinou odmítla. Úvodní sněmovní debata o návrhu trvala zhruba 63,5 hodiny čistého času, koalice kvůli obstrukcím opozice stanovila pro hlasování pevný termín.
Nemocí Česka je nekompetentnost vlády šířící se do dalších a dalších oblastí, řekl na dnešním semináři Evropa a svět 2030 pořádaném v Poslanecké sněmovně poslanci SPD bývalý prezident Miloš Zeman. Podle něj je kabinet odborně nekompetentní, je vládou amatérů. Lékem na tuto nemoc jsou svobodné volby, uvedl Zeman.
Obstrukční blábolení Okamury a Babiše ve sněmovně je peklo. Je čas zpřesnit pravidla, upravit jednací řád, zavést omezení na délku projevů a také vyřešit klouzavé mandáty poslanců, když se stanou ministry. A pokud dnes někdo začne exhibovat a hodiny žvanit, tak to důsledně ignorujme mediálně.
Konec roku je bilančním časem, nabízím svých několik poznámek k letošními roku z hlediska fungování státu, politiky a mocenských pohybů u vlivových skupin. V politice je podle mě podstané, že sledujeme jakýsi lyrický věk politiky. Trochu jako když Kundera mluvil o mládí, je politika černobílá, radikální, plná prázdných symbolů, povrchní, směšná. Vyčerpává se tím, že se zabývá hlavně sama sebou. A taková politika v zemi není schopna obnovit společenskou smlouvu, onu nepsanou dohodu mezi členy naší společnosti, která je v posledních letech silně narušená.
Volby do Poslanecké sněmovny by v listopadu jasně vyhrálo hnutí ANO se ziskem 34,5 procenta hlasů, druhá ODS by získala 12,5 procenta, Piráti 11,5 procenta a SPD deset procent.
Expremiér a bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek, který byl a patrně stále je ochoten schvalovat zákony i s Marťany, pokud se dostane do sněmovny, se opět hlásí do boje. Vysněnou metu, vstup do dolní komory parlamentu, nebude dobývat rovnou s Marťany, zatím poslouží bývalá sociálnědemokratická poslankyně Jana Wolfová. Ta vede stranu Česká suverenita, nově zvanou Česká suverenita sociální demokracie. Partaj chce používat „opuštěnou“ zkratku ČSSD. Paroubek, nyní předseda spolku Nespokojení, hodlá stranu svým vstupem výrazně podpořit. To bude hit sezóny.
Povinné zálohování PET lahví rezonuje mezi politiky, výrobci nápojů, obchodníky, obcemi a veřejností. A právě k tomuto tématu se v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konala minulý čtvrtek odborná debata, po níž následoval přímý přenos ČTK Protext.
EU plánuje příští týden sdílet se Spojenými státy 📜 dokument, který bude obsahovat návrhy k zahájení obchodních jednání s administrativou prezidenta Donalda Trumpa. Dokument navrhuje snížení obchodních a necelních překážek, posílení evropských investic v USA, spolupráci na globálních problémech, jako je řešení nadměrné kapacity čínské oceli, a nákup amerického zboží, jako je zkapalněný zemní plyn a technologie.
Argentina odtajnila 📜 dokumenty, které ukazují, že země po druhé světové válce do značné míry pomáhala nacistům uniknout z Evropy. K on-line zpřístupnění stovek dokumentů svolil argentinský prezident Javier Milei. Mnohé z nich potvrzují, že vysoce postavení nacisté, jakým byl i doktor Josef Mengele, žili v Argentině bez problémů.
Americká společnost Apple ☝ porušila soudní příkaz, který jí nařizoval, aby ve svém obchodě s aplikacemi App Store umožňovala platby přes jiné poskytovatele. Uvedla to soudkyně Yvonne Gonzalezová Rogersová, své rozhodnutí postoupila státním zástupcům kvůli možnému trestnímu stíhání firmy, uvedla agentura Bloomberg. Apple musí přestat účtovat provize za nákupy mimo svůj obchod s aplikacemi.
Spojené státy a Ukrajina podepsaly 🤝 dohodu o vytvoření americko-ukrajinského rekonstrukčního investičního fondu, oznámilo ve středu večer místního času (v noci na dnešek středoevropského letního času) americké ministerstvo financí. Agentura Bloomberg píše o podpisu „dohody o přístupu k ukrajinským přírodním zdrojům“.
Americké softwarové společnosti Microsoft 📈 vzrostl ve třetím fiskálním čtvrtletí čistý zisk o 18 procent na 25,8 miliardy dolarů (568,6 miliardy korun). Firmě pomáhá zájem o cloudové služby a umělou inteligenci (AI).
Sociální síť pro sdílení krátkých videí 📱 TikTok plánuje investici ve výši jedné miliardy eur (24,96 miliardy korun) do výstavby svého prvního datového centra ve Finsku. Agentuře Reuters to potvrdil mluvčí společnosti s tím, že projekt je součástí širší iniciativy, jejímž cílem je posílit ochranu osobních údajů evropských uživatelů.
