Vláda si stanovila ambiciózní cíl: v příštím roce stlačit schodek státního rozpočtu pod 190 miliard korun. Znamenalo by to meziročně snížit deficit o 154 miliard korun – a právě to podle expertů představuje mimořádně náročný úkol.
Za pár dnů si budou lidovci volit nové vedení. Jediný kandidát na předsedu, jihomoravský hejtman Jan Grolich, si dává mediální kolečko. A nečekaně v jednom rozhovoru prohlásil, že si umí představit podporu Babiše v některých tématech. To by od možná budoucího lídra opoziční strany nikdo nečekal. Nebo ano?
Připravované novely klíčových rozpočtových zákonů prodlužují výjimku na zbrojní výdaje a obecně rozvolňují pravidla rozpočtové odpovědnosti. Podle expertů také oslabují kontrolu Sněmovny.
Vypadá to, že téma převedení financování České televize a Českého rozhlasu z koncesionářských poplatků na státní rozpočet vytvořilo opravdu mimořádně hustou kouřovou clonu. Díky ní probíhají zásadní události bez pozornosti, jakou by si zasloužily. Jako ta, že se Česko chystá odbrzdit deficity státního rozpočtu a zadlužování státu.
Hnutí ANO by i nyní zvítězilo v případných volbách do Poslanecké sněmovny. Druhou nejsilnější stranou by se stalo STAN, které by předčilo ODS. A naopak by se do sněmovny a tedy ani do vlády nedostali Motoristé, byť těsně. Vyplývá to z průzkumu STEM pro CNN Prima News.
Vedle financování obrany, na níž současná vláda pro letošek vyčlenila o 21 miliardu méně než zamýšlela její předchůdkyně, táhnou nový a starý kabinet hot a čehý i v jiných oblastech. Například zemědělcům chtěla Fialova vláda čtyři miliardy ubrat a Babišova jim naopak čtyři miliardy přidala.
Nekonečná odysea přípravy našeho státního rozpočtu na letošní rok skončila. V době, kdy už máme téměř čtvrtinu roku za sebou. Budou se další rozpočty už připravovat normálně? To je otázka.
Sněmovna odmítla vydat Andreje Babiše a Tomia Okamuru k trestnímu stíhání. Formálně jde o hlasování o poslanecké imunitě, ve skutečnosti však o mnohem víc. O test, zda v české politice platí stejná pravidla pro všechny. Výsledek vysílá veřejnosti nepříjemný signál.
Poslanecká sněmovna ve čtvrtek odmítla vydat k trestnímu stíhání premiéra Andreje Babiše i předsedu SPD Tomia Okamuru. V obou případech rozhodla podle doporučení mandátového a imunitního výboru a téměř shodným poměrem hlasů. Zatímco Babišovi rozhodnutí zastavuje pokračování soudu v kauze Čapí hnízdo, Okamura čelil žádosti policie kvůli kontroverzním volebním plakátům.
V české politice máme mnoho tradičních disciplín. Třeba slibování před volbami, vysvětlování po volbách a, v posledních letech stále populárnější, soutěž o to, kdo se elegantněji vyhne vydání k soudu.
Vládní koalice podpoří čtyři pozměňovací návrhy k letošnímu státnímu rozpočtu. Více prostředků má směřovat na sport, organizace pracující s dětmi a mládeží, protidrogovou politiku a zdravotně-humanitární program Medevac. Základní parametry rozpočtu se měnit nemají, vláda však vstupuje do finální fáze jeho schvalování se schodkem 310 miliard korun, který dál zvýší státní dluh.
Zpravodajské informace ukazují, že Rusko plánuje v Evropě další sabotáže, uvedla před dnešním jednáním ministrů obrany v Bruselu šéfka unijní diplomacie 👩 Kaja Kallasová. Ministři budou debatovat zejména o situaci na Ukrajině a na Blízkém východě. Budou se ale rovněž zabývat zprávou o obranné připravenosti, kterou vypracovala Evropská obranná agentura (EDA). Z ní podle agentury Reuters vyplývá, že EU nezbrojí dostatečně rychle ani efektivně.
Francouzská krajní pravice zaznamenala v dnešních senátních volbách velký úspěch, když se spojenci získala 14 křesel v horní komoře a čtyřnásobně tak 📈 zvýšila počet svých senátorů. Napsala to agentura AFP, podle níž se jedná o významný úspěch před prezidentskými volbami plánovanými na 18. dubna.
Jihokorejská prezidentská kancelář ☝️ obvinila Ukrajinu, že vyzradila předání dvou severokorejských válečných zajatců do Jižní Koreje a poté nepravdivě popřela, že se obě strany dohodly na utajení této akce. Soul žádá po Kyjevu oficiální vysvětlení a omluvu, informovala v noci na dnešek agentura Reuters.
Obavy českých domácností z dalšího vývoje cen energií 📈 rostou. Jejich zvýšení nyní očekává 60 procent Čechů, což je nejvíce za poslední dva roky. Naopak ve zlevňování věří jen sedm procent obyvatel. Jako hlavní důvod pro zdražování lidé nejčastěji uvádí válku na Blízkém východě a politiku Spojených států.