Demokratické strany, TOP 09, ODS nebo STAN svedly v Poslanecké sněmovně hrdý, leč marný boj. Nechtěly do čela Sněmovny Tomia Okamuru. Argumentovaly jeho protiukrajinskými, asociálními a populistickými postoji. Marně.
Všech 108 poslanců vznikající koalice bude muset podepsat dodatek koaliční smlouvy, ve kterém se zavážou dodržovat vše, co ze smlouvy vyplývá. Tedy i to, že předsedou Sněmovny se stane šéf SPD Tomio Okamura, uvedl server iDNES.cz. Okamurův protikandidát Jan Bartošek (KDU-ČSL) bude mít zřejmě podporu většiny končící vládní koalice, která má ve Sněmovně menšinu. Doplnil, že část jednání má ještě před sebou.
Koalice ANO, SPD a Motoristů se dohodla, že na předsedu Poslanecké sněmovny nominuje šéfa SPD Tomia Okamuru. Po dnešním koaličním jednání to potvrdila místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Motoristé navrhnou na místopředsedu Sněmovny svého poslance a stranického místopředsedu Jiřího Bartáka, oznámil předseda této strany Petr Macinka.
Projednáme nový jednací řád Sněmovny, aby Sněmovna byla efektivní, uvedl nejnověji Andrej Babiš. Prý chce jednak vyslyšet apel prezidenta Pavla, který v červnu v projevu ve Sněmovně vyzval k zamyšlení nad tím, zda není čas na kultivaci a úpravu pravidel parlamentní diskuse.
Premiér Petr Fiala tvrdí, že tlak Andreje Babiše na schvalování rozpočtu pro rok 2026 jen zakrývá problémy s tvorbou nové vlády.
Vláda konečně trochu pochopila, zač si ji daňoví poplatníci platí, a už alespoň připouští, že předloží návrh rozpočtu na rok 2026 i nové Sněmovně. V nedělních televizních debatách to připustil vicepremiér Vít Rakušan nebo ministr zemědělství Marek Výborný.
Dosluhující vláda odmítá nově zvolené sněmovně předložit návrh státního rozpočtu na rok 2026. Zdůvodňuje to tím, že stávající opozice má beztak návrh za cár papíru, takže jej Poslanecká sněmovna v novém složení shodí ze stolu. Vláda prostě národu namlouvá, že nemá pro schválení rozpočtu zajištěnu sněmovní většinu, takže jej raději ani nepředloží. Jde o poraženectví, nebo o něco jiného?
Nová Poslanecká sněmovna bude mít čtyři místopředsedy, oznámil předseda ANO Andrej Babiš. Místopředsedkyně hnutí Alena Schillerová začne jednat s opozicí, které ANO nabízí vedení osmi výborů, tří komisí a jedné stálé delegace. V končícím období bylo místopředsednických pozic v dolní parlamentní komoře šest. ANO mělo dva, a to Karla Havlíčka a Aleše Juchelku. Funkci místopředsedy Sněmovny dále zastávali Věra Kovářová (STAN), Jan Skopeček (ODS), Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Olga Richterová (Piráti).
Hnutí STAN bude mít jako třetí největší poslanecký klub zájem o post místopředsedy Sněmovny, uvedl předseda STAN Vít Rakušan. Vedení strany se poprvé po volbách sejde k hodnocení výsledků. Starostové získali 11,23 procenta hlasů a ztratili třetinu mandátů. Rakušan v sobotu uvedl, že volební výsledek strany není brilantní. Hnutí ale skončilo nad dříve vytyčenou hranicí neúspěchu, kterou bylo deset procent. Proto se Rakušan nechystá rezignovat na předsednickou funkci.
Je známá věc, že hnutí SPD usiluje o pozici předsedy Sněmovny, je nutné se domluvit komplexně. Po jednání mimo jiné s místopředsedou SPD Radimem Fialou to v centrále hnutí ANO na pražském Chodově řekl předseda ANO Andrej Babiš. Dovede si představit, že by post zaujal předseda SPD Tomio Okamura.
Hned po sečtení většiny hlasů se rozjede to skutečné „druhé kolo voleb“ – tedy vyjednávání o koalicích. Čeká nás podívaná hlavně pro fajnšmekry politických strategií a zákulisních her. Platí to ovšem jen v případě, že Babiš nebude mít dost mandátů na jednobarevnou vládu ANO.
