Všech 108 poslanců vznikající koalice bude muset podepsat dodatek koaliční smlouvy, ve kterém se zavážou dodržovat vše, co ze smlouvy vyplývá. Tedy i to, že předsedou Sněmovny se stane šéf SPD Tomio Okamura, uvedl server iDNES.cz. Okamurův protikandidát Jan Bartošek (KDU-ČSL) bude mít zřejmě podporu většiny končící vládní koalice, která má ve Sněmovně menšinu. Doplnil, že část jednání má ještě před sebou.
Dosluhující vláda odmítá nově zvolené sněmovně předložit návrh státního rozpočtu na rok 2026. Zdůvodňuje to tím, že stávající opozice má beztak návrh za cár papíru, takže jej Poslanecká sněmovna v novém složení shodí ze stolu. Vláda prostě národu namlouvá, že nemá pro schválení rozpočtu zajištěnu sněmovní většinu, takže jej raději ani nepředloží. Jde o poraženectví, nebo o něco jiného?
Nová Poslanecká sněmovna bude mít čtyři místopředsedy, oznámil předseda ANO Andrej Babiš. Místopředsedkyně hnutí Alena Schillerová začne jednat s opozicí, které ANO nabízí vedení osmi výborů, tří komisí a jedné stálé delegace. V končícím období bylo místopředsednických pozic v dolní parlamentní komoře šest. ANO mělo dva, a to Karla Havlíčka a Aleše Juchelku. Funkci místopředsedy Sněmovny dále zastávali Věra Kovářová (STAN), Jan Skopeček (ODS), Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Olga Richterová (Piráti).
Hnutí STAN bude mít jako třetí největší poslanecký klub zájem o post místopředsedy Sněmovny, uvedl předseda STAN Vít Rakušan. Vedení strany se poprvé po volbách sejde k hodnocení výsledků. Starostové získali 11,23 procenta hlasů a ztratili třetinu mandátů. Rakušan v sobotu uvedl, že volební výsledek strany není brilantní. Hnutí ale skončilo nad dříve vytyčenou hranicí neúspěchu, kterou bylo deset procent. Proto se Rakušan nechystá rezignovat na předsednickou funkci.
Je známá věc, že hnutí SPD usiluje o pozici předsedy Sněmovny, je nutné se domluvit komplexně. Po jednání mimo jiné s místopředsedou SPD Radimem Fialou to v centrále hnutí ANO na pražském Chodově řekl předseda ANO Andrej Babiš. Dovede si představit, že by post zaujal předseda SPD Tomio Okamura.
Hned po sečtení většiny hlasů se rozjede to skutečné „druhé kolo voleb“ – tedy vyjednávání o koalicích. Čeká nás podívaná hlavně pro fajnšmekry politických strategií a zákulisních her. Platí to ovšem jen v případě, že Babiš nebude mít dost mandátů na jednobarevnou vládu ANO.
Až čtvrtina voličů již v průběhu prvních hodin odevzdala na řadě míst v Česku hlas ve sněmovních volbách. Vyplývá to z informací od volebních komisařů nebo zástupců radnic a hejtmanství.
Sociální síť TikTok smazala některé z falešných účtů, které měly za cíl ovlivnit volby v Česku. Učinila tak po podnětu od Českého telekomunikačního úřadu. Na stovky účtů, které šíří například proruský obsah namířený proti EU či NATO a obhajující ruskou invazi na Ukrajinu, upozornil na konci září server Deník N.
Češi hlasují ve volbách, které by mohly zemi odklonit od jejího proevropského kurzu a prohloubit rozpory v Evropské unii ohledně války na Ukrajině, popisují bruselská média hlasování, které dnes začíná v České republice.
Evropa se obává, že se Česko po parlamentních volbách posune doprava a v Evropské unii bude blokovat důležitá rozhodnutí podobně, jak to nyní dělá Maďarsko.
Do Sněmovny letos podle průzkumů voličských preferencí míří sedm volebních uskupení. Pokud všechny uspějí, počet poslaneckých klubů se pravděpodobně zvýší o dva v porovnání se současným stavem. Nejvyšší podporu kolem 30 procent má dlouhodobě opoziční hnutí ANO, které je očekávaným vítězem voleb. Naopak nejnižší preference mají Motoristé sobě a hnutí Stačilo! s komunisty a sociálními demokraty, kteří se drží poměrně těsně nad pětiprocentní hranicí pro vstup do Sněmovny.
