Vypískání Petra Macinky a Oty Klempíře ve Strážnici podle slovenského Denníku N ukázalo odpor české veřejnosti k Babišově vládě. List píše o nekulturnosti, nepřipravenosti ministrů a varuje, že Česko zažívá podobný scénář jako Slovensko.
Ústavní soud zatím nerozhodl celý kompetenční spor mezi Hradem a vládou. V jedné prakticky zásadní věci ale jasno udělal. Prezident Petr Pavel nemá být z červencového summitu NATO v Ankaře vyřazen administrativní nečinností vlády. Kabinet musí jeho účast zajistit. A dostal tím připomínku, že zahraniční politika není kořistí momentální politické většiny.
Ústavní soud předběžným opatřením vyhověl prezidentu Petru Pavlovi ve sporu s vládou o účast na červencovém summitu NATO v Ankaře. Kabinet má podle soudu zajistit, aby byl prezident i jeho doprovod součástí české delegace. O samotné kompetenční žalobě soud rozhodne až později.
Prezident Petr Pavel se kvůli účasti na červencovém summitu NATO v Ankaře obrátil na Ústavní soud. Žádá předběžné opatření, které by mu umožnilo odjet na vrcholnou alianční schůzku ještě před konečným rozhodnutím o kompetenční žalobě. Premiér Andrej Babiš označil prezidentův postup za směšný a tvrdí, že Pavel si tím dělá kampaň.
Telenovela kolem prezidenta Pavla v Ankaře nekončí. Prezident posunul svůj spor o účast na vlastně nepodstatném zasedání NATO v Turecku k Ústavnímu soudu. Asi to Česko potřebovalo, aby někdo rozsekl, jak říká Pavel, spor o moc. Dva lidé s milionovou podporou to nedokázali, to je vlastně nejsmutnější sdělení. Nechají to na právnících.
Opozice se staví za Petra Pavla ve sporu o summit NATO. Kompetenční žalobu označuje za logický krok a viní premiéra Andreje Babiše, že kvůli tlaku koaličních partnerů nechal konflikt s Hradem dojít až k Ústavnímu soudu.
Ústavní soud obdržel kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla ve sporu o jeho účast na červencovém summitu NATO v Ankaře. Pavel rozhodnutí vlády vyloučit ho z delegace považuje za bezprecedentní a mimořádně nešťastný krok. Podle Hradu jde také o omezení ústavních pravomocí hlavy státu.
Měsíce natahovaný spor o to, kdo bude Česko zastupovat na červencovém summitu NATO v Ankaře, je u konce. Vláda prezidenta Pavla nepustila do delegace. Prezident ještě může spor protahovat pomocí kompetenční žaloby u Ústavního soudu, patrně však nikam nepoletí. Paradoxně, nejde o spor prezidenta a premiéra. Šlo o mocenský boj uvnitř vlády.
Vláda neposílá Petra Pavla na červencový summit NATO. Delegaci povede premiér Andrej Babiš, který odmítá, že by šlo o truc vůči prezidentovi. Pavel přitom už dříve naznačil, že může podat kompetenční žalobu. Její podání podle premiéra nedává smysl.
Z veřejné debaty si na pár dní dalo volno téma Pavel a Ankara. Vláda se věnovala hlavně nové protidrogové politice a likvidaci koncesionářských poplatků, opozice probírala dotace pro Agrofert.
Prezident Petr Pavel se přišel letmo podívat na zasedání vlády. Chtěl sdělit, že by rád letěl na summit NATO v červenci v Ankaře. Vláda ho oslyšela, a on odešel. Co bude dál s touto českou misí, která skoro půl roku zaměstnává vrcholné české politiky i média? Nabízí se dva scénáře.
Demolici vyhořelé🔥 výškové budovy v někdejším továrním areálu ve Zlíně, která pokračovala druhým dnem, dnes urychlilo zřícení části budovy. Trosky spadly na zem ve chvíli, kdy demoliční bagr hydraulickými nůžkami svrchu odstříhával zničená patra domu. Trosky se zřítily dovnitř prostoru, nikomu se nic nestalo, řekl ředitel marketingu a komunikace společnosti Cream Marcel Schmidt.
Číst více
Prahou odpoledne prošly desítky tisíc lidí v barevném oblečení s duhovými doplňky, aby vyjádřily podporu komunitě leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBT+). Na Štvanici, kde průvod končil, pokračuje do večerních hodin program. I kvůli nedávném útoku na podobnou akci v Berlíně na pražský průvod dohlížely stovky policistů a antikonfliktní tým.
Číst více
Turecko omezuje plavbu lodí úžinou Dardanely vzhledem k rostoucím obavám turecké vlády po zvýšení počtu ruských a ukrajinských útoků na plavidla v Černém moři, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené s celou záležitostí. Úřady tento krok nijak nevysvětlily, uvedly zdroje, podle kterých se omezení týká i lodí plujících do ruských i ukrajinských přístavů.
Maďarská vládní strana Tisza vybrala bývalého předsedu nejvyššího soudu Andráse Baku za svého kandidáta na prezidenta. Očekává se, že András Baka bude v úterý zvolen novou hlavou státu, napsala agentura Reuters. Tisza má v parlamentu více než dvoutřetinovou většinu.
Pentagon zveřejnil novou, už pátou, várku dokumentů, videí a vizualizací souvisejících s pozorováním neidentifikovaných létajících objektů (UFO)🛸🛸 a dalších podobných jevů. Obsahují například vzpomínky vojenského pilota na obrovský, podivný trojúhelník, který v roce 2002 zakrýval hvězdy nad Afghánistánem, nebo videa ukazující například záhadnou kouli svištící nad obytnou oblastí na Blízkém východě, píšou agentury.
Číst více
Umělé inteligenci (AI) využívané v bankovnictví nevěří 3️⃣4️⃣ procent Čechů. Loni to bylo 36 procent. Naopak pocit bezpečí při využití AI meziročně vzrostl↗️ ze 17 procent na 24 procent. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS Market Research pro Raiffeisenbank mezi 1000 respondenty.
Číst více
Střídání času bude pokračovat i v příštích pěti letech. Letní čas by měl do roku 2031 začínat stejně jako dosud poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu. Vyplývá to z návrhu nařízení, které bude schvalovat vláda. Změna času měla v EU skončit v roce 2019, členské státy se ale na jednotném nastavení neshodly.
Eurokomisařka pro technickou suverenitu, bezpečnost a demokracii Henna Virkkunenová vyzvala platformy Meta a TikTok, aby v krizových situacích důrazně postupovaly proti dezinformacím. V pátek o tom mluvila se zástupci těchto platforem v souvislosti s přílivem desítek tisíc migrantů do španělské Ceuty z minulého týdne.
Spojené státy provedou první testy vesmírného protiraketového štítu Golden Dome (Zlatá kopule) do konce letošního roku, zkušební lety jsou plánovány na rok příští. Napsala to agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje. Na vývoj prvních prototypů satelitní zbraňové technologie americké ministerstvo obrany vyčlenilo 3,2 miliardy dolarů (67,2 miliardy korun) z celkové plánované částky 185 miliard dolarů.
Americký Senát jasnou většinou schválil balík sankčních opatření, která mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení války na Ukrajině. Sankce cílí na hlavně země, které od Ruska nadále nakupují ropu a plyn. Podle agentury AP je to dosud nejvýznamnější krok za druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa s cílem zastavit Ruskem vyvolanou válku.
Číst více