Prezident Petr Pavel dál kritizuje vládu kvůli summitu NATO v Ankaře. Kabinet mu podle jeho slov nedal mandát, zredukoval jeho doprovod a jmenovitě určil, kdo s ním může odjet. Pavel to označil za bezprecedentní chování.
Vypískání Petra Macinky a Oty Klempíře ve Strážnici podle slovenského Denníku N ukázalo odpor české veřejnosti k Babišově vládě. List píše o nekulturnosti, nepřipravenosti ministrů a varuje, že Česko zažívá podobný scénář jako Slovensko.
Spor o českou delegaci na summit NATO se dál vyostřuje. Pavel Rychetský a Eva Decroix tvrdí, že výpravu do Ankary má podle mezinárodního práva i protokolu vést prezident. Petra Macinku ostře zkritizovali kvůli útokům na Hrad i Ústavní soud a vyzvali Andreje Babiše, aby ministra odvolal.
Spor vlády s Hradem o cestu Petra Pavla na summit NATO pokračuje. Ministr zahraničí Petr Macinka má definitivní složení delegace představit vládě v pondělí, zatím tvrdí jen to, že o něm ví premiér Andrej Babiš. Prezidentova akreditace podle Aleny Schillerové bezpochyby proběhla, spor o to, kdo delegaci povede, ale dál trvá.
Petr Pavel po zásahu Ústavního soudu vrací úder vládě. Tvrdí, že jako prezident automaticky povede delegaci na summit NATO a sám rozhodne, kterých částí jednání se zúčastní. Spor podle něj vyvolal ministr Petr Macinka.
Petr Pavel připustil, že ho spory s vládou spíše motivují k obhajobě mandátu. Konflikt o summit NATO označil za pomstu Petra Macinky za nejmenování Filipa Turka ministrem a zpochybnil, kdo má v Babišově koalici skutečně hlavní slovo.
Ústavní soud zatím nerozhodl celý kompetenční spor mezi Hradem a vládou. V jedné prakticky zásadní věci ale jasno udělal. Prezident Petr Pavel nemá být z červencového summitu NATO v Ankaře vyřazen administrativní nečinností vlády. Kabinet musí jeho účast zajistit. A dostal tím připomínku, že zahraniční politika není kořistí momentální politické většiny.
Ústavní soud předběžným opatřením vyhověl prezidentu Petru Pavlovi ve sporu s vládou o účast na červencovém summitu NATO v Ankaře. Kabinet má podle soudu zajistit, aby byl prezident i jeho doprovod součástí české delegace. O samotné kompetenční žalobě soud rozhodne až později.
Prezident Petr Pavel se kvůli účasti na červencovém summitu NATO v Ankaře obrátil na Ústavní soud. Žádá předběžné opatření, které by mu umožnilo odjet na vrcholnou alianční schůzku ještě před konečným rozhodnutím o kompetenční žalobě. Premiér Andrej Babiš označil prezidentův postup za směšný a tvrdí, že Pavel si tím dělá kampaň.
Telenovela kolem prezidenta Pavla v Ankaře nekončí. Prezident posunul svůj spor o účast na vlastně nepodstatném zasedání NATO v Turecku k Ústavnímu soudu. Asi to Česko potřebovalo, aby někdo rozsekl, jak říká Pavel, spor o moc. Dva lidé s milionovou podporou to nedokázali, to je vlastně nejsmutnější sdělení. Nechají to na právnících.
Opozice se staví za Petra Pavla ve sporu o summit NATO. Kompetenční žalobu označuje za logický krok a viní premiéra Andreje Babiše, že kvůli tlaku koaličních partnerů nechal konflikt s Hradem dojít až k Ústavnímu soudu.
Americký prezident Donald Trump v červnu nakoupil akcie vesmírné společnosti SpaceX 🚀 podnikatele Elona Muska až za 50 tisíc dolarů (přes milion korun). Získal tak finanční podíl ve velké vládní dodavatelské společnosti, kterou vede jeho bývalý poradce. Podle agentury Reuters to vyplývá z veřejně dostupných finančních údajů.
V německém strojírenském průmyslu rostou obavy z nedostatku plynu 🔥 v zimních měsících. Důvodem je pomalé plnění zásobníků plynu. Uvedl to výkonný ředitel německého strojírenského svazu VDMA Thilo Brodtmann. Zároveň vyzval spolkovou vládu, aby tento problém řešila. Podle vlády je však za zásobování plynem zodpovědný především soukromý sektor, napsala agentura DPA.
Kanadská vláda 🍁 dnes oznámí odvetná cla za dovozní poplatky, které na Ottawu uvalily Spojené státy. Washington zavedl 50procentní clo na dovoz kanadského zboží v hodnotě 20 miliard dolarů (413 miliard korun). Kanadský premiér Mark Carney následně oznámil, že jeho země zavede od 8. září odvetná cla ve stejném objemu.
Trumpova vláda chce zrušit turistická víza lidem, kteří v USA požádali o azyl, píše AP. V případě uskutečnění by to bylo nejrozsáhlejší hromadné rušení víz v historii USA. Může jít až o 200 tisíc cizinců. Očekává se, že pokud vláda k takovému kroku opravdu přistoupí, povede to k soudním sporům.