Neformální večeře lídrů měla být podle Andreje Babiše nejdůležitější částí summitu NATO. Místem, kde se skutečně rozhoduje, zatímco následující den už státníci pouze přečtou připravené projevy. Když však večeře skončila, premiér z ní přinesl zprávy o filmu s Melanií Trumpovou, norském fotbalu a jídelním lístku v nesprávném jazyce. Politika se prý neřešila. Nabízí se nepříjemná otázka: Neřešila se vůbec, nebo pouze s Andrejem Babišem?
Spor vlády a prezidenta Petra Pavla dostává další kapitolu. Sněmovna schválila změnu, která má prezidentovi odebrat pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí. Opozice mluví o politickém pohlavku Hradu a Jiří Pospíšil z TOP 09 už avizuje cestu k Ústavnímu soudu.
Hurá, sláva. Už zanedlouho se naposledy musíme zabývat trapným soubojem Hradu a vlády o summit NATO v Ankaře. Akce se uskuteční, pak už přijde jen její vyhodnocení a konec. Tento tyátr mezi Babišem a Pavlem znechutil úplně všechny.
Evropa musí převzít větší odpovědnost za vlastní obranu a podpora Ukrajiny zůstává zásadní pro bezpečnost celého kontinentu, řekl prezident Petr Pavel tureckému deníku Türkiye před summitem NATO v Ankaře. Vyzdvihl také roli Turecka jako nepostradatelného spojence aliance.
Prezident Petr Pavel v úterý ráno odletí vládním speciálem z pražských Kbel do Ankary na summit NATO. Jeho účast potvrdila Kancelář prezidenta republiky. Cestu hlavy státu umožnilo předběžné opatření Ústavního soudu, který vládě uložil, aby prezidentovi účast na summitu zajistila. Českou delegaci ale i přes spor s Hradem povede premiér Andrej Babiš.
Prezident Petr Pavel odmítl Babišova slova, že si vykládá ústavu po svém a poškozuje Českou republiku. Premiér by podle něj měl tak závažná tvrzení doložit konkrétními důkazy, nebo je vzít zpět. Spor obou ústavních činitelů dál vyhrocuje debata o summitu NATO v Ankaře.
Souboj Andreje Babiše s prezidentem Pavlem už bude naštěstí trvat jen pár dní. Příští týden se konečně uskuteční summit NATO v Ankaře. Českou veřejnost měsíce kvůli tomuto summitu trýzní nechutný politický spor Macinky a Pavla. Problém však zůstává: obecně vztah prezidenta a premiéra.
Andrej Babiš dál vyostřuje spor s Petrem Pavlem. Prezidenta obvinil, že si ústavu vykládá po svém, chová se jako hlava opozice a případnou účastí na summitu NATO v Ankaře podle něj poškodí Českou republiku v zahraničí.
Spor o cestu prezidenta Petra Pavla na summit NATO není pohá protokolární tahanice o složení delegace. Je to test, zda se český stát ještě umí navenek chovat jako čitelný spojenec a doma jako funkční ústavní systém. Pokud vláda z prezidenta dělá druhořadou postavu zahraniční politiky, může brzy zjistit, že hlava státu má v Ústavě víc nástrojů, než se Strakově akademii hodí.
Prezident Petr Pavel dál kritizuje vládu kvůli summitu NATO v Ankaře. Kabinet mu podle jeho slov nedal mandát, zredukoval jeho doprovod a jmenovitě určil, kdo s ním může odjet. Pavel to označil za bezprecedentní chování.
SPD po vstupu do vlády našla další zásadní politické téma: jak odebrat Volodymyru Zelenskému Řád bílého lva udělený prezidentem Petrem Pavlem. To by jistě její příznivce zahřálo u srdíčka. Jenže státní vyznamenání není rekvizitou pro domácí politické divadlo. A už vůbec ne náhražkou za řešení problémů, které Česko skutečně pálí.
Sněmovna večer znovu přerušila debatu o opozičním návrhu na vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše (ANO). Jednání bude pokračovat třetím dnem ve čtvrtek, kdy by poslanci mohli také hlasovat. V běžné debatě chce vystoupit ještě 37 z původních šesti desítek zákonodárců, v drtivé většině z opozičního tábora.
Dnešek byl nejteplejším dnem letošního babího léta, uvedli meteorologové, na dvou místech naměřili přes 26 stupňů Celsia. Na dalších osmi stanicích pak teploměr ukázal letních 25 stupňů a víc, napsal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na síti X
Rusko obnovilo masivní údery na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, uvedl premiér Serhij Koreckyj. Útok z dnešní noci byl podle něj v tomto ohledu největší od konce minulé topné sezóny. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského byla hlavním cílem energetická zařízení v Kyjevě a v Kyjevské oblasti.
Americký dolar oslabuje vůči koši předních světových měn. Může za to nejnovější statistika ze Spojených států, která ukázala pomalejší nárůst inflace, než předpokládali investoři.
Nafta bude podle analytiků v příštích dnech zlevňovat, její průměrná cena by se mohla brzy dostat až ke 4️⃣8️⃣ korunám za litr. Projevit by se měl začátek vládních regulací i nedávný pokles cen na trhu. Naopak u benzinu analytici i přes opatření výraznější změny nečekají, jeho cena by se měla pohybovat kolem 46 korun za litr.
Francie a Španělsko by 👍 uvítaly návrat Británie do Evropské unie. Shodli se na tom dnes francouzský prezident Emmanuel Macron a španělský premiér Pedro Sánchez po společném jednání v Madridu, informují tiskové agentury. Vyjádřili se krátce poté, co britský premiér Andy Burnham nevyloučil návrat do EU jako jednu z možných variant posílení vztahu své země s evropským blokem.
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v prvním pololetí přes nižší těžbu 🌲 dřeva zvýšil hrubý zisk meziročně o 23 procent na 3,95 miliardy korun. Tržby za vlastní výrobky a služby podniku vzrostly o sedm procent na 8,9 miliardy korun, těžba dřeva klesla o osm procent na 3,92 milionu metrů krychlových.
Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku ❌ vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek.
Hrubý domácí produkt Spojených států se ve druhém čtvrtletí v celoročním přepočtu 📈 zvýšil o 2,2 procenta, uvedlo dnes americké ministerstvo obchodu. Zpřesnilo tak svůj předchozí odhad, podle kterého HDP vzrostl o 1,5 procenta.
Ukrajinská vláda se snaží pokrýt výpadek ve financování svých válečných výdajů ve výši 2️⃣7️⃣ miliard dolarů (581 miliard korun), aby mohla pokračovat v bojových operacích i v roce 2027. Celkové náklady na vedení Ruskem rozpoutané války letos na straně Ukrajiny dosáhnou 155 miliard dolarů (3,3 bilionu korun). Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský premiér Serhij Koreckyj. Nedostatek prostředků chce řešit i s partnery.
