Strojvůdci německých drah Deutsche Bahn (DB) v osobní dopravě budou od středečního rána do pondělního večera stávkovat, v nákladní dopravě zastaví práci už v úterý večer. Oznámily to odbory GDL. Protest, kterým se odboráři snaží vymoci vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky, ochromí dopravu nejen v Německu, problémy budou mít i spoje s Českou republikou.
Ve svém vánočním projevu se premiér Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Z nich se zaměřil zejména na inflaci. „Příští rok skončí neustálé zdražování,“ slibuje premiér. To ovšem není pravda. Zdražování bude pokračovat, jen pomalejším tempem než letos nebo loni. A sice – nejpravděpodobněji – tempem zhruba třetinovým v porovnání s letoškem a přibližně pětinovým v porovnání s loňskem.
Konec chudnutí Čechů už je za rohem. V příštím roce mzdy reálně porostou. A inflace se dostane k horní hranici tolerančního pásma, tedy ke třem procentům. To je prognóza Newstreamem oslovených ekonomů.
Velkoobchod Makro zvýšil od prosince mzdy zaměstnancům v provozu a distribučním centru v průměru o sedm procent. Od července 2021 jde o páté navýšení mezd. Peníze letos zaměstnancům přidávaly i další řetězce. Lidl tento týden oznámil, že od ledna zvedne mzdy všem zaměstnancům na provozních pozicích minimálně o 2000 korun.
Společnost Lidl od ledna navyšuje mzdy všem svým zaměstnancům na provozních pozicích v prodejnách i skladech. Procento nárůstu ani výši nástupního či průměrného výdělku pokladních i pracovníků skladu řetězec neoznámil. V únoru 2022 byla nástupní mzda pokladních v regionech těsně pod 30 tisíci korunami, v Praze pak přes 32 tisíc. Pracovníkům v administrativě přidá řetězec od 1. března. Na navýšení mezd si firma vyčlení 600 milionů korun. Závazek navýšit mzdy ohlásil i řetězec Penny.
Reálná mzda v Česku padá soustavně už dva roky, což je historický rekord. Nikdy nebylo tak špatně tak dlouho, ovšem světélko na konci dlouhého tunelu vidět je. Nabývá i podoby historického vzestupu ceny zlata, na dějinný rekord.
Reálná mzda v Česku padá soustavně už dva roky, což je historický rekord. Nikdy nebylo špatně tak dlouho, ovšem Česká národní banka se už i tak může připravovat na snížení úroků, komentuje ekonom Lukáš Kovanda.
Průměrná mzda v Česku se ve třetím čtvrtletí letošního roku zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 42.658 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla osmi procent, se ale mzda reálně snížila o 0,8 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla osmé čtvrtletí za sebou, tempo poklesu zmírnilo. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Čisté příjmy lidí v Česku v posledních deseti letech rostou, ale většina států východní Evropy dorovnává propad s rozvinutými evropskými zeměmi rychleji. Medián čistého příjmu, tedy střední hodnota čisté mzdy, v eurech v ČR stoupl mezi roky 2013 a 2022 o více než polovinu. Vyplývá to ze studie finanční společnosti Orbi.
V příštím roce plánuje zvýšení mezd 84 procent podniků. Ve většině případů půjde o zvýšení v průměru do deseti procent. Vyplývá to ze zářijového průzkumu mezi 152 firmami, který poskytla Asociace malých a středních podniků.
Češi se nechávají „odírat“ jako žádný jiný národ v Evropě. Na své výplatnici totiž vidí nejmenší část hodnoty, kterou skutečně vytvoří. Konkrétně se jedná o zhruba 67 procent. Třeba Belgičané se ale mohou pochlubit výdělky, které takřka ze sta procent odpovídají hodnotě, kterou skutečně vytvoří. Poměrně vysokou část (93procentní či vyšší) toho, co skutečně odpracují, mají na svých výplatnicích také Francouzi, Slovinci, Rakušané, Španělé a Němci, píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
