Konec chudnutí Čechů už je za rohem. V příštím roce mzdy reálně porostou. A inflace se dostane k horní hranici tolerančního pásma, tedy ke třem procentům. To je prognóza Newstreamem oslovených ekonomů.
Průměrná mzda v Česku se ve třetím čtvrtletí letošního roku zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 42.658 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla osmi procent, se ale mzda reálně snížila o 0,8 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla osmé čtvrtletí za sebou, tempo poklesu zmírnilo. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Čisté příjmy lidí v Česku v posledních deseti letech rostou, ale většina států východní Evropy dorovnává propad s rozvinutými evropskými zeměmi rychleji. Medián čistého příjmu, tedy střední hodnota čisté mzdy, v eurech v ČR stoupl mezi roky 2013 a 2022 o více než polovinu. Vyplývá to ze studie finanční společnosti Orbi.
V příštím roce plánuje zvýšení mezd 84 procent podniků. Ve většině případů půjde o zvýšení v průměru do deseti procent. Vyplývá to ze zářijového průzkumu mezi 152 firmami, který poskytla Asociace malých a středních podniků.
Češi se nechávají „odírat“ jako žádný jiný národ v Evropě. Na své výplatnici totiž vidí nejmenší část hodnoty, kterou skutečně vytvoří. Konkrétně se jedná o zhruba 67 procent. Třeba Belgičané se ale mohou pochlubit výdělky, které takřka ze sta procent odpovídají hodnotě, kterou skutečně vytvoří. Poměrně vysokou část (93procentní či vyšší) toho, co skutečně odpracují, mají na svých výplatnicích také Francouzi, Slovinci, Rakušané, Španělé a Němci, píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Svou mzdu jako podhodnocenou vnímá 60,5 procenta českých zaměstnanců. Z nich 13,7 procenta si myslí, že pobírají výrazně méně, než by měli. Ukázal to průzkum stravenkové firmy Up ČR s více než tisícem respondentů.
V největších pražských nemocnicích vypovědělo od prosince přesčasy asi 18 až 38 procent lékařů, většinou je jich 100 až 300. O uspořádání služeb v následujícím měsíci podle nich vedení s lékaři teprve jednají. Péče omezena nebude, v prosinci je objem plánované péče obvykle nižší, uvedli.
Pracovníci v Česku se v příštím roce dočkají růstu reálných mezd, jaký zažili naposledy v předcovidovém roce 2019. V očištění o inflaci by totiž mzdy v Česku měly stoupnout o 3,9 procenta. Údaj vychází z výpočtu Trinity Bank na základě aktuálních dat z inflační prognózy ministerstva financí a prognóz vývoje nominálních mezd, jak je zachycuje Česká národní banka.
Zvyšovat mzdy bude v příštím roce 60 procent zaměstnavatelů v ČR. Mzdy by se nejčastěji měly zvednout o pět až deset procent, díky čemuž by měly stoupnout i v reálném vyjádření, vyplývá z průzkumu Hospodářské komory ČR. Inflace se podle ní bude blížit dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky.
Odbory budou doporučovat při kolektivních vyjednáváních pro příští rok růst průměrný růst mezd v privátní sféře o osm až deset procent. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi (ČT) to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Jedním z důvodů pro tento růst je podle něho očekávaná inflace, kterou odbory odhadují v roce 2024 na 5,5 až šest procent.
Největší odborová organizace v Česku, Českomoravská konfederace odborových svazů, opět prokazuje, že má jen málo pochopení pro obecnou celospolečenskou shodu. Pro rok 2024 totiž žádá razantní navýšení minimální mzdy, a to ze stávajících 17 300 korun na 19 500 korun.
