Reálná mzda v Česku padá soustavně už dva roky, což je historický rekord. Nikdy nebylo špatně tak dlouho, ovšem Česká národní banka se už i tak může připravovat na snížení úroků, komentuje ekonom Lukáš Kovanda.
Svou mzdu jako podhodnocenou vnímá 60,5 procenta českých zaměstnanců. Z nich 13,7 procenta si myslí, že pobírají výrazně méně, než by měli. Ukázal to průzkum stravenkové firmy Up ČR s více než tisícem respondentů.
V největších pražských nemocnicích vypovědělo od prosince přesčasy asi 18 až 38 procent lékařů, většinou je jich 100 až 300. O uspořádání služeb v následujícím měsíci podle nich vedení s lékaři teprve jednají. Péče omezena nebude, v prosinci je objem plánované péče obvykle nižší, uvedli.
Pracovníci v Česku se v příštím roce dočkají růstu reálných mezd, jaký zažili naposledy v předcovidovém roce 2019. V očištění o inflaci by totiž mzdy v Česku měly stoupnout o 3,9 procenta. Údaj vychází z výpočtu Trinity Bank na základě aktuálních dat z inflační prognózy ministerstva financí a prognóz vývoje nominálních mezd, jak je zachycuje Česká národní banka.
Zvyšovat mzdy bude v příštím roce 60 procent zaměstnavatelů v ČR. Mzdy by se nejčastěji měly zvednout o pět až deset procent, díky čemuž by měly stoupnout i v reálném vyjádření, vyplývá z průzkumu Hospodářské komory ČR. Inflace se podle ní bude blížit dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky.
Odbory budou doporučovat při kolektivních vyjednáváních pro příští rok růst průměrný růst mezd v privátní sféře o osm až deset procent. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi (ČT) to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Jedním z důvodů pro tento růst je podle něho očekávaná inflace, kterou odbory odhadují v roce 2024 na 5,5 až šest procent.
Největší odborová organizace v Česku, Českomoravská konfederace odborových svazů, opět prokazuje, že má jen málo pochopení pro obecnou celospolečenskou shodu. Pro rok 2024 totiž žádá razantní navýšení minimální mzdy, a to ze stávajících 17 300 korun na 19 500 korun.
Mzdy v letošním roce rostou napříč obory i pozicemi, v průměru se růst pohybuje mezi šesti až osmi procenty. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, který představil její ředitel Martin Malo. Pokles reálných mezd se podle něj zastavil. V srpnu meziroční míra inflace klesla na 8,5 procenta.
Průměrná hrubá mzda v Česku ve druhém čtvrtletí stoupla o téměř osm procent na 43 193 korun, kvůli výši inflace ale reálně klesla o více než tři procenta. Uvedl to Český statistický úřad. Sedmý pokles v řadě znamená nejdelší takové období v historii ČR, mzdy se vrátily na úroveň roku 2018, uvedli analytici.
Největší odborová organizace v Česku, Českomoravská konfederace odborových svazů, opět prokazuje, že má jen málo pochopení pro obecnou celospolečenskou shodu. Pro rok 2024 totiž žádá – jak dnes uvedl její předák Josef Středula – razantní navýšení minimální mzdy, a to ze stávajících 17 300 korun na 19 500 korun. Toto navýšení odpovídá 12,7 procenta. Je tedy bezmála dvojnásobné v porovnání s předpokládaným růstem průměrné mzdy, který by podle aktuálního šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky měl v roce 2024 činit 6,4 procenta.
Česká ekonomika se v letošním druhém čtvrtletí propadla o něco hlouběji, než se čekalo. Hrubý domácí produkt klesl reálně meziročně o 0,6 procenta, zatímco se počítalo spíše s poklesem 0,5 procenta. Slabší než očekávaný vývoj ekonomiky je tak dalším impulsem pro zintenzivnění debaty ohledně zahájení snižování úrokových sazeb České národní banky, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
