Rychlý růst mezd znepokojuje centrální bankéře ve střední Evropě

Představitele centrálních bank ve střední Evropě znepokojuje vysoké tempo růstu mezd v regionu, které je výrazně nad průměrem celé Evropské unie. Centrální bankéři se obávají opětovného vzestupu inflace v době, kdy hospodářské oživení ve střední Evropě začíná nabírat na tempu. Ve své dnešní analýze to napsala agentura Reuters.

Podle analýzy se předpokládá, že Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek zpomalí tempo snižování úrokových sazeb, a to právě kvůli inflačním rizikům spojeným s růstem mezd a spotřebitelské poptávky. Minulý týden zpomalila tempo snižování úroků maďarská centrální banka.

Inflace ve střední Evropě prudce vzrostla po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu z února 2022, což mělo negativní dopad na hospodářský růst. Od té doby už ale inflace výrazně klesla, což centrálním bankám umožnilo zahájit snižování úroků.

Prudký růst mezd ve střední Evropě nicméně v poslední době vyvolává obavy ze zrychlení inflace. Centrální bankéři proto zmírňují vyhlídky na další snižování úrokových sazeb, které nadále zůstávají na relativně vysokých úrovních.

Sazby klesnou, ale ekonomika víc neporoste, říká ekonom Sklenář

Money

Tento čtvrtek bude rada České národní banky rozhodovat o dalším snížení úrokových sazeb. Ekonomové většinou předvídají jejich pokles o čtvrt nebo půl procentního bodu ze současných 5,25 procenta. Obě varianty připouští jako „možné“ i guvernér ČNB Aleš Michl. Případný další pokles základní sazby však českou ekonomiku už nepodpoří. Ta je nyní tažena zvýšenou spotřebou domácností a tento trend bude pokračovat, tvrdí Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T banky.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Podle údajů statistického úřadu Eurostat se tempo meziročního růstu hodinových mzdových nákladů ve střední Evropě v prvním čtvrtletí pohybovalo od 5,9 procenta v České republice po 16,4 procenta v Rumunsku. V celé Evropské unii přitom průměrný růst činil pouze 5,5 procenta a v eurozóně jen 5,1 procenta.

V Polsku mzdové náklady v prvním čtvrtletí vzrostly o 14,1 procenta. Přispělo k tomu výrazné zvyšování minimální mzdy, která se tak v Polsku v lednu dostala nad úrovně v Portugalsku a Řecku. Polská vláda navíc výrazně zvyšovala mzdy ve státním sektoru v rámci snahy o plnění předvolebních slibů, píše Reuters. „To, co se děje se mzdami, je velmi alarmující,“ uvedl tento měsíc člen měnové rady polské centrální banky Ludwik Kotecki.

Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová minulý týden agentuře Reuters řekla, že růst mezd v prvním čtvrtletí u ní nevzbuzuje nadměrné obavy. Poukázala však na riziko spojené s vysokými cenami služeb. Uvedla také, že se na čtvrtečním zasedání bankovní rady ČNB bude rozhodovat mezi snížením úroků o čtvrtinu a o polovinu procentního bodu.

„Nadále zvýšená inflace a její rostoucí dynamika tvoří spolu s nečekaně vysokou konečnou spotřebou a růstem mezd hlavní argumenty pro obezřetné snížení o čtvrt procentního bodu,“ uvedl analytik Georgi Deyanov ze společnosti Morgan Stanley.

Analytici, které oslovila ČTK, přisuzují mírně vyšší pravděpodobnost tomu, že ČNB ve čtvrtek základní úrok sníží o čtvrt procentního bodu, nevylučují však ani pokles o půl bodu. Významnou roli při rozhodování centrálních bankéřů podle nich bude mít vývoj kurzu koruny.

Sníží ČNB sazbu o dalšího půl bodu? Spíš jen o čtvrt, shodují se analytici

Money

Bankovní rada České národní banky (ČNB) bude ve čtvrtek pokračovat ve snižování základní úrokové sazby, otázkou ale zůstává rozsah tohoto kroku. Oslovení analytici mírně větší pravděpodobnost dávají snížení sazby o čtvrt procentního bodu ze současných 5,25 procenta, nelze ale podle nich vyloučit ani pokles o půl bodu. Významnou roli při rozhodování centrálních bankéřů podle nich bude mít vývoj kurzu koruny.

ČTK

Přečíst článek

V květnu ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 procenta. Meziroční inflace v České republice v květnu zpomalila na 2,6 procenta z dubnových 2,9 procenta.