Průměrná hrubá mzda v Česku ve druhém čtvrtletí stoupla o téměř osm procent na 43 193 korun, kvůli výši inflace ale reálně klesla o více než tři procenta. Uvedl to Český statistický úřad. Sedmý pokles v řadě znamená nejdelší takové období v historii ČR, mzdy se vrátily na úroveň roku 2018, uvedli analytici.
Pokles reálných příjmů vede k finančním potížím čím dál většího podílu českých zaměstnanců. Potíže vyjít se mzdou má 55 procent lidí, výrazné obtíže má pětina zaměstnanců. Vyplývá to z dat společnosti LMC, provozovatele pracovních portálů Jobs.cz a Prace.cz.
Nejlépe placení generální ředitelé firem nejsou vždy těmi, kdo řídí největší společnosti. Šest z deseti nejlépe placených CEO v loňském roce řídilo společnosti, které nebyly v burzovním indexu pěti set největších amerických veřejně obchodovaných společností S&P 500, uvedl deník The Wall Street Journal s odkazem na data analytické a poradenské společnosti C-Suite Comp.
Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních, a to se ještě dočká tučného inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“. Státu svědčí výrazný růst ziskovosti nejen ČEZ, ale i podniků jako Agrofert – ten hlásí růst zisku o 124 procent, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Automobilka Škoda Auto chce v prázdninových měsících přidat ve výrobě takzvanou šestou noční směnu, tedy z pátku na sobotu. Rozšíření výroby má pokrýt čekající zakázky poté, co poslední dva roky automobilka směny kvůli nedostatku dílů spíše rušila. Odbory chtějí o podmínkách šestých směn vyjednávat, měly by být dobrovolné a ohodnocené průměrně částkou 6400 korun hrubého za směnu. Uvedl to týdeník Škodovácký odborář. Odbory víkendové směny v létě dříve odmítaly.
České ekonomice by nejvíce prospělo, pokud by se zrušil jak institut zaručené mzdy, tak také institut mzdy minimální. Politicky je to druhé zřejmě zcela neprůchodné, takže buďme rádi za případné zrušení alespoň mezd zaručených. Jejich zrušení žádá jak Hospodářská komora, tak třeba Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků.
Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech se letos v Česku meziročně zvýšila o 9,8 procenta na 1683 eur (40 324 korun). Od počátku koronavirové pandemie se české mzdy přiblížily německým, naopak se zvětšil rozdíl mezi Českem a Rakouskem. Česko má nejvyšší průměrnou mzdu vyjádřenou v eurech ze zemí visegradské skupiny (V4). Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy.
Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla v letošním prvním čtvrtletí dle našeho předpokladu meziročně o 8,6 procenta, na 41 265 korun. Vzhledem k inflaci, která v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla 16,4 procenta v meziročním vyjádření, však mzdy reálně klesly, a to o stále poměrně výrazných 6,7 procenta.
Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí sice nominálně stoupla, po započtení inflace se ale meziročně propadla o 6,7 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Nejlépe se dařilo lidem v energetice, kde mzdy stouply o čtvrtinu, tedy o více, než činila inflace.
V Anglii bude v rámci pilotního programu poprvé vyzkoušen nepodmíněný základní příjem ve výši 1600 liber (43 923 korun) měsíčně. Test bude trvat dva roky a jeho účastníci budou sledováni, aby se zjistilo, jaký vliv má na jejich duševní a fyzické zdraví, napsal list The Guardian.
Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla v letošním prvním čtvrtletí podle odhadu Trinity Bank meziročně o 9,7 procenta, na 41 608 korun. „Vzhledem k inflaci, která v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla 16,4 procenta v meziročním vyjádření, však mzdy reálně klesly, a to o stále poměrně výrazných 6,7 procenta,“ uvádí k odhadu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Český statistický úřad příslušná data zveřejní v pondělí 5. června.
