V příštím roce plánuje zvýšení mezd 84 procent podniků. Ve většině případů půjde o zvýšení v průměru do deseti procent. Vyplývá to ze zářijového průzkumu mezi 152 firmami, který poskytla Asociace malých a středních podniků.
Zvyšovat mzdy bude v příštím roce 60 procent zaměstnavatelů v ČR. Mzdy by se nejčastěji měly zvednout o pět až deset procent, díky čemuž by měly stoupnout i v reálném vyjádření, vyplývá z průzkumu Hospodářské komory ČR. Inflace se podle ní bude blížit dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky.
Odbory budou doporučovat při kolektivních vyjednáváních pro příští rok růst průměrný růst mezd v privátní sféře o osm až deset procent. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi (ČT) to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Jedním z důvodů pro tento růst je podle něho očekávaná inflace, kterou odbory odhadují v roce 2024 na 5,5 až šest procent.
Největší odborová organizace v Česku, Českomoravská konfederace odborových svazů, opět prokazuje, že má jen málo pochopení pro obecnou celospolečenskou shodu. Pro rok 2024 totiž žádá razantní navýšení minimální mzdy, a to ze stávajících 17 300 korun na 19 500 korun.
Mzdy v letošním roce rostou napříč obory i pozicemi, v průměru se růst pohybuje mezi šesti až osmi procenty. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, který představil její ředitel Martin Malo. Pokles reálných mezd se podle něj zastavil. V srpnu meziroční míra inflace klesla na 8,5 procenta.
Průměrná hrubá mzda v Česku ve druhém čtvrtletí stoupla o téměř osm procent na 43 193 korun, kvůli výši inflace ale reálně klesla o více než tři procenta. Uvedl to Český statistický úřad. Sedmý pokles v řadě znamená nejdelší takové období v historii ČR, mzdy se vrátily na úroveň roku 2018, uvedli analytici.
Největší odborová organizace v Česku, Českomoravská konfederace odborových svazů, opět prokazuje, že má jen málo pochopení pro obecnou celospolečenskou shodu. Pro rok 2024 totiž žádá – jak dnes uvedl její předák Josef Středula – razantní navýšení minimální mzdy, a to ze stávajících 17 300 korun na 19 500 korun. Toto navýšení odpovídá 12,7 procenta. Je tedy bezmála dvojnásobné v porovnání s předpokládaným růstem průměrné mzdy, který by podle aktuálního šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky měl v roce 2024 činit 6,4 procenta.
Česká ekonomika se v letošním druhém čtvrtletí propadla o něco hlouběji, než se čekalo. Hrubý domácí produkt klesl reálně meziročně o 0,6 procenta, zatímco se počítalo spíše s poklesem 0,5 procenta. Slabší než očekávaný vývoj ekonomiky je tak dalším impulsem pro zintenzivnění debaty ohledně zahájení snižování úrokových sazeb České národní banky, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Česká ekonomika bude v letošním roce stagnovat, v příštím roce stoupne o dvě procenta. Mzdy by se reálně mohly začít zvedat už ve druhé polovině tohoto roku. Roční míra inflace dosáhne letos 10,8 procenta, v roce 2024 klesne na 3,3 procenta. Vyplývá to z aktuální prognózy Hospodářské komory ČR, kterou představil její prezident Zdeněk Zajíček.
V Česku právě teď pracuje nejvíce žen v historii. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnil ČSÚ. V květnu totiž vůbec poprvé v historii novodobé České republiky, píšící se od roku 1993, dosáhla míra zaměstnanosti žen úrovně 70 procent. To znamená, že letos v květnu právě 70 procent žen z věkové skupiny 15 až 64 let mělo zaměstnání, včetně toho na částečný úvazek, případně zaměstnávalo sama sebe, což se týká třeba podnikatelek nebo živnostnic. Mezi zaměstnané řadí statistici také ty ženy, které jsou na mateřské dovolené, přičemž před nástupem na ni pracovaly.
Pokles reálných příjmů vede k finančním potížím čím dál většího podílu českých zaměstnanců. Potíže vyjít se mzdou má 55 procent lidí, výrazné obtíže má pětina zaměstnanců. Vyplývá to z dat společnosti LMC, provozovatele pracovních portálů Jobs.cz a Prace.cz.
