Na důchod si odkládá většina Čechů. Jenže spoří často neefektivně, tvrdí průzkum

Nad rámec povinných odvodů do klasického státního důchodového systému si spoří 65 procent Čechů. Nejčastěji si odkládají do 2000 korun měsíčně, často na spořicích účtech nebo termínovaných vkladech, uvedl průzkum společnosti OVB Allfinanz mezi tisícovkou respondentů.

Češi podle průzkumu spoří často neefektivně, nevyužívají vhodnou skladbu finančních produktů nebo nevyužívají naplno možnosti státních příspěvků a odpočtů daní. Ty jsou přitom silným nástrojem, jak může stát občanům usnadnit kumulaci dostatku kapitálu na důchod.

Lidé nejčastěji neumějí zvolit vhodné produkty, 47 procent dotázaných spoří na spořicích účtech, 24 procent odkládá peníze na penzi jen na běžný bankovní účet a 19 procent na stavební spoření.

„Ani jeden z těchto nástrojů nedokáže pomoct dlouhodobě kumulovat potřebné množství kapitálu, většinou ani neporáží inflaci, a lidé tak o hodnotu naspořených peněz spíše přicházejí, než aby ji navyšovali,“ uvedl obchodní ředitel OVB Allfinanz Richard Beneš.

Michl zkritizoval měnovou politiku minulých let. ČNB možná ještě sníží úrokové sazby, uvedl

Money

Česká národní banka (ČNB) příští týden možná ještě sníží úrokové sazby. Poté ale bude k dalšímu snižování sazeb přistupovat velmi opatrně, řekl guvernér ČNB Aleš Michl na Diskusním fóru ČNB v Pardubicích. Snižovat úrokové sazby začala ČNB loni v prosinci, od té doby klesla základní úroková sazba ze sedmi procent na 5,75 procenta.

ČTK

Přečíst článek

Sedm z deseti Čechů tuší, že jim výše jejich budoucího starobního důchodu nebude stačit na pokrytí měsíčních nákladů na život. „Polovina Čechů ani pořádně neví, kdy dosáhne důchodového věku, osm z deseti si nikdy nezkoušelo spočítat výši svého státního důchodu,“ podotkl Beneš.

Připomněl, že stát od letošního roku rozšířil možnosti, kterými si Češi mohou spořit na stáří, o tzv. Dlouhodobý investiční produkt (DIP). Ten zahrnuje jak nové, tak už existující finanční produkty, které umožňují vytváření úspor na stáří. Zároveň rozšiřuje příležitosti, do kterých lze investovat s nárokem na daňové úlevy, a přináší možnost jednotlivé produkty kombinovat.

Na DIP, podobně jako na životní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření, může také přispívat zaměstnavatel, a to až do 50 tisíc korun ročně v součtu všech tří produktů. Dostatek informací o produktu DIP má podle průzkumu 15 procent lidí.

Kolik stojí důstojný život v Česku? Experti to spočítali a většina na to nedosáhne

Money

Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, by měla v Česku za loňský rok činit 45 573 korun hrubého. Pod touto částkou bylo 67 procent zaměstnanců.

ČTK

Přečíst článek

Poradit od odborníků při plánování investic s cílem spoření na důchod by si nechalo 52 procent dotázaných. Téměř 30 procent neví, zda by odbornou pomoc v oblasti financování využili. Tuto službu dokonce vysloveně využívat nechce 17 procent respondentů.

Vladislava Cisarzová ze společnosti Sirius Finance doporučuje nepodcenit výběr investičního poradce a vždy se obrátit na takového, který má oprávnění takovou službu poskytovat. To lze podle ní ověřit v registru České národní banky.

V ČR se podle ní objevují i v tomto oboru 'šmejdi', kteří neférovým jednáním připravují klienty o peníze. Další její doporučení se týká poplatkové struktury investičního produktu. „Rychlá nápověda říká, že pokud na smlouvě uvidíte jakýkoli poplatek vyšší než dvě procenta, zpozorněte a zvažte alternativní nabídku nebo zvolte jiného zprostředkovatele,“ dodala.