Poláci Čechy ve mzdách nedotáhli. V čistém mají Češi v průměru o takřka tři tisíce měsíčně více

Značný mediální ohlas vzbudila v tomto týdnu studie poradenské společnosti Forvis Mazars, podle níž už průměrná mzda v Polsku dotáhla tu českou – a dokonce ji převyšuje. To však je pravda jen v hrubém vyjádření. Jenže lidi mnohem spíše zajímá mzda čistá. A tu mají Češi stále zřetelně vyšší. V průměru takřka o 3000 korun měsíčně.

Konzultanti z Forvis Mazars ve svém letošním srovnání mzdové úrovně 25 zemí uvádějí, že průměrná mzda v polském soukromém sektoru dosahuje částky 1795 eur, zatímco v českém jde o 1779 eur. V přepočtu do korun dle nynějšího kurzu se jedná o 45 503 korun v případě polské průměrné mzdy a o 45 098 v případě té české. V hrubém vyjádření tedy průměrně vydělávající Polák bere o 405 korun více než průměrně vydělávající Čech.

To, co je však primární z hlediska vývoje životní úrovně lidí, není mzda hrubá, nýbrž ta čistá.

Uvedená hrubá mzda 1795 eur odpovídá po přepočtu do polské měny výdělku 7665 zlotých. Z této částky ale v kapse průměrně vydělávajícího Poláka končí po odečtení daní a odvodů jen 5555 zlotých (viz kalkulátor zde). To je v přepočtu do měny české 32 941 korun. To je tedy čistá výplata průměrně vydělávajícího Poláka po přepočtu do korun.

Stále více čistého

Průměrně vydělávající zaměstnanec českého soukromého sektoru si letos podle Forvis Mazars přijde, jak už víme, na 1779 eur, tedy 45 098 korun. To je v případě bezdětného pracovníka 35 671 korun čistého (viz kalkulátor zde). Průměrně vydělávající bezdětný Čech tak měsíčně pobírá o 2730 korun čistého více než průměrně vydělávající Polák.

Důvodem vyššího čistého výdělku Čechů jsou v souhrnu nižší daně a odvody, jimž v porovnání s Poláky čelí. Jeden příklad za všechny. Ještě v roce 2020 by hrubá mzda čítající 45 098 korun odpovídala v čistém vyjádření částce jen 33 146 korun. V tom roce ale došlo k takzvanému zrušení superhrubé mzdy. Od roku 2021 tak čeští zaměstnanci platí ze svého příjmu daň ve výši pouze 15 procent, namísto zhruba 20 procent jako ještě roku 2020.

Efekt zrušení superhrubé mzdy

Pokud by k tomuto zrušení superhrubé mzdy nedošlo, v čistém vyjádření by letos průměrně vydělávající Čech měl už jen o 205 korun vyšší příjem než průměrně vydělávající Polák. Bez zrušení superhrubé mzdy by se tak výdělky Čechů prakticky srovnaly s výdělky Poláků nejen v hrubém, leč i v čistém vyjádření.

Zrušení superhrubé mzdy tedy zcela zásadním způsobem pomáhá držet čisté výdělky Čechů citelně nad čistými výdělky Poláků. Kritici by však mohli namítnout, že důsledkem toho je narůstající tuzemské veřejné zadlužení. Vždyť právě zrušení superhrubé mzdy je stěžejním důvodem nárůstu českého veřejného zadlužení v posledních letech. Ročně připravuje české veřejné rozpočty o více než 100 miliard korun.

Jenže i přes zrušení superhrubé mzdy je Česko znatelně méně zadluženo než Polsko. Veřejný dluh Česka ke konci loňska činil 44 procent HDP, zatímco v případě Polska to bylo 49,6 procenta HDP. Češi tak mají citelně vyšší čisté výdělky než Poláci, díky nižším daním, aniž by to stav české veřejné kasy zhoršovalo na, či dokonce za úroveň stavu té polské.