Ministerstvo obrany má podle SPD předložit podklady k ukončení své role v muniční iniciativě na pomoc Ukrajině v boji proti ruské agresi. Po dnešním téměř tříhodinovém jednání poslaneckého klubu SPD to novinářům řekl předseda hnutí a Sněmovny Tomio Okamura. Dodal, že postupuje podle programového prohlášení vlády a že Česko žádné peníze z rozpočtu poskytovat na pokračování války na Ukrajině nebude.
Ministerstvo obrany podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) zmeškalo výhodnější nabídku na nákup raket pro protiletecké baterie. Kvůli prodlení výrobce z Izraele zvedl cenu o zhruba 400 milionů na 2,76 miliardy korun. NKÚ to uvedl v polovině září v neveřejném protokolu. Ministerstvo pochybení odmítá. Zpoždění zdůvodnilo tím, že kvůli platbám za jiné zakázky nemělo na střely peníze. Píše to server Seznam Zprávy.
Kolegium ministryně obrany Jany Černochové (ODS) schválilo nákup tří pasivních radiolokátorů PLESS od pardubické společnosti ERA za 2,3 miliardy korun. Černochová to řekla v rozhovoru pro server E15. Informoval o tom také server Novinky a deník Právo. Nabídku nyní projedná vláda. Jeden stacionární a dva mobilní radary dokážou podle výrobce odhalit i drony a sledovat cíle do vzdálenosti 700 kilometrů. Trojice radiolokátorů doplní dříve pořízené systémy VERA-NG, navazující na legendární radar Tamara.
Ministerstvo obrany podepsalo smlouvu na nákup německých tanků Leopard 2A8. V první fázi nakoupí 44 velitelských a bojových tanků. Spolu s takzvanou bohemizací, tedy přizpůsobením tanků potřebám české armády, vyjdou na 34,25 miliardy korun včetně DPH. Dalších pět miliard korun ministerstvo vyčlenilo na inflační a kurzovou rezervu. První tanky Leopard 2A8 by měla česká armáda získat v roce 2028, dodávky jsou plánovány do roku 2031.
Vláda rozjíždí největší modernizaci armády za poslední dekády. Do výzbroje přibudou německé tanky Leopard 2A8, české pušky BREN i elitní vozidla Supacat v součtu jde o nákupy za více než 40 miliard korun. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) jde o krok nezbytný k zajištění bezpečnosti země i k posílení závazků vůči spojencům v NATO.
Ministerstvo obrany podepsalo smlouvu se švédskou firmou SAAB Dynamics AB na nákup 24 kolových obrněných vozidel MARS s integrovaným systémem protivzdušné obrany RBS 70 NG. Hodnota zakázky činí 4,2 miliardy korun bez DPH (1,86 miliardy švédských korun). Ministerstvo o tom v úterý informovalo na webu.
Existuje riziko, že děla Caesar nesplní klíčové technické požadavky české armády, uvedlo ministerstvo obrany. V krajním případě by mohl úřad od zakázky za 10,3 miliard korun odstoupit. Ministerstvo uzavřelo s francouzskou firmou Nexter Systems, nyní KNDS France, smlouvu na 52 houfnic v roce 2021, o rok později přibyl dodatek na dalších deset. Armáda jich tak má dostat 62 za 10,3 miliardy korun. Na zálohách dosud Česko uhradilo 7,2 miliardy.
Ministerstvo obrany nabízí k prodeji další nepotřebný majetek, kromě několika pozemků také osm částí předválečného pohraničního opevnění, takzvaných řopíků. Z inzerátů v nabídce zveřejněné ve středu je 14 z předchozích výběrových řízení, nově je k dispozici řopík na pravém břehu řeky Mže ve městě Stříbro na Tachovsku (na snímku).
Ministerstvo obrany podepsalo s firmou Eldis ze skupiny Czechoslovak Group smlouvu na pořízení 24 kolových obrněných vozidel Titus. Cena celé zakázky činí 4,068 miliardy korun bez DPH. Armáda získá 22 kusů vozidel ve velitelsko-štábní verzi a další dvě vozidla v základní výbavě bez komunikačních systémů pro výcvik řidičů či školení instruktorů a specialistů.
Ministerstvo obrany nakoupí 24 kolových obrněných vozidel Titus, cena celé zakázky převyšuje čtyři miliardy korun. Obrněnce obraně dodá firma Eldis ze skupiny Czechoslovak Group miliardáře Michala Strnada. O nákupu dnes ministerstvo informovalo vládu. Podpis smlouvy je podle sdělení ministerstva v plánu na nejbližší týdny.
Míra inflace v zemích Evropské unie v květnu vzrostla o desetinu procentního bodu a dostala se na 3️⃣,3️⃣ procenta. V Česku se naopak o tři desetiny bodu snížila a dosáhla 1,8 procenta, oznámil dnes unijní statistický úřad Eurostat. Inflace v EU je tak blízko hodnot, kde byla po minulé energetické krizi z let 2022 a 2023.
Míra inflace v Británii v květnu nečekaně zůstala na dubnové hodnotě 2️⃣,8️⃣ procenta, a drží se tak na 13měsíčním minimu. Ve své zprávě to dnes uvedl britský statistický úřad. Zpráva přichází den před zasedáním britské centrální banky, na kterém padne rozhodnutí o výši úrokových sazeb.
Společnost KHNP vyhlásí v nejbližší době výběrové řízení na dodávku chladicích věží pro dva nové bloky v 🏭 Dukovanech. Na podzim by měl začít výcvik budoucích operátorů elektrárny. Letos by mělo být hotové zadání pro archeologický průzkum lokality, jenž bude předcházet výstavbě a bude dokončená administrativní budova firmy Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je investorem nového jaderného zdroje.
Írán navzdory dohodě uzavřené se Spojenými státy každou noc vysílá několik dronů směrem k 🚢 nákladním lodím v Hormuzském průlivu, řekl televizi NBC News americký činitel. Americké armádě se je podle něj daří sestřelovat dříve, než by mohly ohrozit komerční či vojenské lodě v oblasti.
Izrael dnes ráno několikrát zaútočil na jih Libanonu, uvedla agentura AFP s odvoláním na libanonskou agenturu NNA. Stalo se tak podle ní navzdory nedělní dohodě mezi Spojenými státy a Íránem, která má být ☝️ zásadním krokem k ukončení války v Íránu. Teherán po jejím oznámení opakovaně zdůrazňuje, že její součástí musí být i ukončení bojů v Libanonu.
Brazilský nejvyšší 👨⚖️ soud uznal syna exprezidenta Jaira Bolsonara Eduarda vinným z nátlaku ve snaze ovlivnit soudní proces svého otce, který byl obžalován a posléze odsouzen za pokus o převrat. Eduardo Bolsonaro dostal dnes trest čtyři roky a dva měsíce vězení za to, že podle nejvyššího soudu loni lobboval u americké vlády za sankce vůči brazilským soudcům, informovala agentura EFE.
Evropský parlament rozhodne o nových unijních právních předpisech, které mají zefektivnit navracení občanů třetích zemí pobývajících v EU ❌ nelegálně. Návrh, na němž se začátkem tohoto měsíce předběžně dohodli vyjednavači Evropského parlamentu a členských států (Rada EU), počítá mimo jiné s povinností migrantů spolupracovat s úřady či se vznikem takzvaných návratových center mimo území EU.
Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii 🤝 shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení vojenské podpory Ukrajiny, která se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení lídrů Spojených států, Německa, Británie, Francie, Itálie, Japonska a Kanady.
