Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) a na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 64,5 miliardy korun. Vyplývá to z materiálů pro čtvrteční jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, které na svých internetových stránkách zveřejnilo ministerstvo financí.
Ministr financí Zbyněk Stanjura navrhl zvýšit takzvanou kofinanci u strukturálních programů EU fondů s tím, že tím stát ušetří. Stane se úplný opak, protože obce, města, příspěvkovky, školy, nemocnice, sociální služby, neziskovky volné peníze na kofinancování nemají, tak nebudou podávat projekty, a celé programy EU fondů nevyčerpají svou alokaci. Česko si tak úplně zbytečně podřezává svou budoucí prosperitu.
Akcie ČEZ letí vzhůru, obchodování s nimi je pětinásobně nad běžným průměrem. Ministerstvo financí pátečním překvapivým návrhem vyšší dividendy zaskočilo i vedení ČEZ, chce si z jeho zisku vzít o 11 miliard více.
Ministerstvo financí včera po zavření burzy zaskočilo veřejnost a evidentně i samotné vedení ČEZ, když na poslední chvíli oznámilo svůj návrh dividendy 145 korun na akcii podniku. Do té doby se totiž počítalo s tím, že resort nebude navrhovat vyšší dividendu, než jakou navrhuje ČEZ, tedy 117 korun za akcii. Ostatně ještě v květnu ministerstvo financí ujišťovalo, že vyšší dividendu než 117 korun žádat nebude. A včerejší raně odpolední firemní komunikace ČEZ hovoří stále jednoznačně o částce 117 korun na akcii. Zjevně teprve poměrně krátce před 17:00 hodinou, před vypršením termínu pro podávání návrhů dividendy, na ČEZ dorazila informace o protinávrhu vlády.
Ministerstvo financí přišlo po zavření burzy s překvapením. Bude žádat od ČEZ dividendu 145 korun na akcii. Přitom ještě minulý měsíc tvrdilo, že nebude žádat více, než navrhne sama firma. Vedení ČEZ přitom navrhuje 117 korun na akcii. Vláda si tak může z ČEZ vytáhnout o bezmála devět miliard korun více, než ještě minulý měsíc v maximalistickém scénáři zamýšlela.
Ministerstvo financí s ohledem na loňský rekordní zisk energetické společnosti ČEZ a pozitivní výhled jejího dalšího hospodaření navrhuje výplatu dividendy 145 korun na akcii. Vedení ČEZ navrhlo vyplacení 80 procent z loňského čistého zisku, což je 117 korun na akcii.
Podpora penzijního spoření má nové parametry. Na svém středečním zasedání je schválila vláda premiéra Petra Fialy. Pokud novela projde úspěšně celým legislativním procesem, změny by měly začít platit od 1. ledna 2024. Novela přináší například změnu výše státního příspěvku, mění minimální délku povinného spoření z pěti na deset let a zavádí nový produkt, takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP), který umožní lidem další varianty zhodnocování uspořených peněz.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) se teprve ve vládních kuloárech finišuje a jeho parametry se vyjasní při schvalování až v průběhu nadcházejících týdnů či měsíců. Už teď je ale zřejmé, že formulace a využívání DIP vnese lepší světlo i větší spravedlnost do investic, které mají Čechy zajišťovat na stáří. Vláda by se měla novelou zabývat na svém zasedání nejspíš 18. června a má v plánu její schválení tak, aby mohla začít platit od 1. ledna 2024. Banky i finanční poradci finální podobu DIP už proto netrpělivě vyhlíží.
Důchodový účet Česka padá letos do rekordního deficitu, který oproti loňsku narostl trojnásobně. Pokud Ústavní soud letos neposvětí snížení mimořádné valorizace penzí, bude deficit penzí ještě o dvacet miliard vyšší.
Vláda za pět měsíců „nesekala“ deficit přes 270 miliard korun, povolený deficit za celý rok převýší již během dvou týdnů. Stanjura tahá za záchrannou brzdu, může ale vyvolat dosud nejzávažnější rozmíšku pětikoalice, komentuje aktuální data k plnění rozpočtu ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových 200 miliard korun. Je to nejhlubší rozpočtový deficit za prvních pět měsíců roku od vzniku Česka. Loni byl ve stejném období schodek 189,3 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí.
