Český státní dluh ke konci třetího čtvrtletí činil 3,115 bilionu korun. Od počátku letošního roku se zvýšil o 220,2 miliardy korun. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,1 procenta hrubého domácího produktu, v letošním roce vzrostla o 0,4 procenta HDP. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 286 474 korun.
Ministerstvo financí v dnešní prognóze zhoršilo výhled ekonomického vývoje pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,2 procenta, zatímco v dubnu počítalo s růstem 0,1 procenta. Důvodem zhoršení je větší než očekávaný pokles spotřeby domácností, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odhad celoroční inflace ministerstvo ponechalo na 10,9 procenta.
Vládní konsolidační balíček, který nyní prochází legislativním procesem, v případě schválení sníží v příštím roce dynamiku růstu české ekonomiky o 0,9 procentního bodu, předpokládá Česká národní banka. Údaj uvedl viceguvernér ČNB Jan Frait na dnešním pravidelném setkání s analytiky.
Dopadu schodku státního rozpočtu na vlastní finanční situaci se obává 72 procent Čechů. Naopak 23 procent lidí se domnívá, že jejich situaci rozpočtový deficit neovlivní. Zbylých pět procent to neumí posoudit. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas, kterého se na konci června zúčastnilo více než 1000 Čechů.
Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 215,4 miliardy korun z květnových 271,4 miliardy korun. K meziměsíčnímu zlepšení salda přispěly inkaso korporátní daně a příjmy z rozpočtu Evropské unie, uvedlo ministerstvo financí. Pololetní schodek je druhý nejhlubší od vzniku Česka po výsledku roku 2021. Loni stát v pololetí hospodařil s deficitem 183 miliard korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura navrhl zvýšit takzvanou kofinanci u strukturálních programů EU fondů s tím, že tím stát ušetří. Stane se úplný opak, protože obce, města, příspěvkovky, školy, nemocnice, sociální služby, neziskovky volné peníze na kofinancování nemají, tak nebudou podávat projekty, a celé programy EU fondů nevyčerpají svou alokaci. Česko si tak úplně zbytečně podřezává svou budoucí prosperitu.
Akcie ČEZ letí vzhůru, obchodování s nimi je pětinásobně nad běžným průměrem. Ministerstvo financí pátečním překvapivým návrhem vyšší dividendy zaskočilo i vedení ČEZ, chce si z jeho zisku vzít o 11 miliard více.
Ministerstvo financí včera po zavření burzy zaskočilo veřejnost a evidentně i samotné vedení ČEZ, když na poslední chvíli oznámilo svůj návrh dividendy 145 korun na akcii podniku. Do té doby se totiž počítalo s tím, že resort nebude navrhovat vyšší dividendu, než jakou navrhuje ČEZ, tedy 117 korun za akcii. Ostatně ještě v květnu ministerstvo financí ujišťovalo, že vyšší dividendu než 117 korun žádat nebude. A včerejší raně odpolední firemní komunikace ČEZ hovoří stále jednoznačně o částce 117 korun na akcii. Zjevně teprve poměrně krátce před 17:00 hodinou, před vypršením termínu pro podávání návrhů dividendy, na ČEZ dorazila informace o protinávrhu vlády.
Ministerstvo financí přišlo po zavření burzy s překvapením. Bude žádat od ČEZ dividendu 145 korun na akcii. Přitom ještě minulý měsíc tvrdilo, že nebude žádat více, než navrhne sama firma. Vedení ČEZ přitom navrhuje 117 korun na akcii. Vláda si tak může z ČEZ vytáhnout o bezmála devět miliard korun více, než ještě minulý měsíc v maximalistickém scénáři zamýšlela.
Ministerstvo financí s ohledem na loňský rekordní zisk energetické společnosti ČEZ a pozitivní výhled jejího dalšího hospodaření navrhuje výplatu dividendy 145 korun na akcii. Vedení ČEZ navrhlo vyplacení 80 procent z loňského čistého zisku, což je 117 korun na akcii.
Podpora penzijního spoření má nové parametry. Na svém středečním zasedání je schválila vláda premiéra Petra Fialy. Pokud novela projde úspěšně celým legislativním procesem, změny by měly začít platit od 1. ledna 2024. Novela přináší například změnu výše státního příspěvku, mění minimální délku povinného spoření z pěti na deset let a zavádí nový produkt, takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP), který umožní lidem další varianty zhodnocování uspořených peněz.
Japonská premiérka 👩 Sanae Takaičiová oznámila, že v pátek rozpustí parlament a vyhlásí předčasné volby. Informovala o tom agentura Reuters. O jejím záměru se diskutovalo už minulý týden, kvůli čemuž dvě opoziční strany utvořily nový subjekt. Favoritkou podle médií ale zůstává Takaičiová.
Mezinárodní měnový fond zlepšil odhad letošního 📈 růstu světové ekonomiky o 0,2 procentního bodu na 3,3 procenta. Uvedl to v aktualizaci svého podzimního výhledu. Negativní vliv změn v obchodní politice kompenzuje prudký růst investic do technologického sektoru. Měnový fond v této souvislosti zmiňuje hlavně umělou inteligenci.
Ceny výrobců v průmyslu loni v Česku meziročně klesly o 0,8 procenta, v dalších odvětvích naopak 📈 vzrostly. V zemědělství o 7,9 procenta, ve stavebnictví o tři procenta a ve službách o 4,1 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad. Za samotný prosinec 2025 se ceny v zemědělství meziročně snížily o 2,7 procenta a ceny v průmyslu o 2,1 procenta. Ceny staveb za prosinec meziročně stouply o tři procenta a ceny služeb o čtyři procenta.
Cena zlata se 📈 vyšplhala na nové rekordní maximum v blízkosti 4700 dolarů (přes 98 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Za jejím růstem stojí sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že v rámci snahy o převzetí Grónska uvalí dodatečná cla na některé evropské země.
Počet obětí po srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl na 3️⃣9️⃣, uvedla dnes španělská veřejnoprávní stanice RTVE s odkazem na policejní zdroje. Dříve záchranáři informovali o 21 mrtvých. Další desítky lidí utrpěly zranění.
Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o 5️⃣ procent. Podle agentur to dnes uvedl čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procenta. Údaje jsou mírně nad očekáváním analytiků.
