Státní rozpočet na příští rok není jen terčem kritiky opozice, přidává se i Národní rozpočtová rada. V minulém týdnu vyjádřila pochybnost ohledně realističnosti hned několika rozpočtovaných cifer. Hrozí tak opět, jako loni, že skutečný deficit celkového hospodaření vlády v roce 2025 bude třeba o desítky miliard vyšší než ten, který nyní ministerstvo financí „maluje“ na úrovni 241 miliard korun.
Ministerstvo financí apeluje, že vývoj rozpočtových deficitů se má očišťovat o inflaci. Proti tomu nelze nic moc namítat. I když pokud bychom pak měli být v očišťování opravdu důslední, je třeba deficity očistit také o makroekonomický vývoj, respektive o tu jeho část, kterou vláda nemohla objektivně ovlivnit.
Vláda nadále hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček.
Fialova ale vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova. I proto, že v příštím roce opět naroste počet státních zaměstnanců. Rozpočet na příští rok se ale pozitivně nese ve znamení vysokých výdajů na investice či obranu.
Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Mělo by tak pokračovat snižování deficitu, když na letošní rok je plánovaný 252 miliard korun a loni byl 288,5 miliardy korun.
Průměrná mzda v Česku by do tří let mohla přesahovat 54 tisíc korun. Nad 50 tisíc korun by se mohla dostat přespříští rok. Činit by pak mohla téměř 51 800 korun. Růst by měl v příštích letech i reálný výdělek, uvádí makroekonomická predikce ministerstva financí. Pro letošek předpovídá průměrnou mzdu 46 246 korun. Ve srovnání s dubnovou predikcí je očekávaný růst výdělků vyšší.
Ve vládní rozpočtové rezervě nejsou už pro letošek peníze na navýšení sumy na platy ve veřejném sektoru. Prostředky na zářijové navýšení tarifů hledají ale ještě ministerstva ve svých rozpočtech. Výdělky pracovníků veřejné sféry a státu porostou od ledna, uvedl v pořadu Partie televize Prima CNN premiér Petr Fiala.
Jiří Vaňásek, který má za odbory na starost péči o blaho státních zaměstnanců, prohlásil, že by tito měli dostat přidáno od září deset procent na platech. Jinak by prý někteří také nemuseli přijít do práce. No, to by byla katastrofa.
Rozpočtový schodek v příštím roce bude nejvýše 231 miliard korun po letošních plánovaných 252 miliardách korun, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), podle kterého maximální deficit stanovuje zákon na základě ekonomického výkonu země. Rozpočtová strategie z dubna předpokládala pro příští rok deficit 235 miliard korun.
Debata o návrhu státního rozpočtu na příští rok byla v minulých letech v tuto dobu v plném proudu. Kabinet Petra Fialy ale v rámci konsolidačního balíčku změnil rozpočtová pravidla a technický návrh rozpočtu se nemusí schvalovat ani zveřejňovat. Má pro to důvod.
Žádný investor nepodal nabídku na převzetí hlavní části provozu zadlužených oceláren Liberty Ostrava. Vláda dosud eviduje jen jednu nabídku na provoz druhovýroby, kam patří například produkce výrobků z oceli. Po čtvrtečním jednání s odbory to novinářům řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Stát podle něj další, větší podporu hutí v příštích měsících nepřipravuje, protože k tomu nemá legislativní oporu.
Kurz koruny k oběma hlavním světovým měnám se dnes měnil jen minimálně. K dolaru uzavřela stejně jako v úterý na 20,88 Kč/USD, k euru česká měna o haléř posílila 💪 na 24,18 Kč/EUR.
Ceny ropy 🛢 dnes na světových trzích rostou a pohybují se poblíž nejvyšších hodnot od konce července. Děje se tak v návaznosti na to, jak se vzdaluje naděje na dohodu o ukončení války na Blízkém východě, uvedla agentura Reuters. Barel severomořské ropy Brent stojí kolem 91 dolarů. Cena americké lehké ropy WTI se pohybuje nad těsně 85 dolary.
Stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie (POZE) ☀. Po dnešním jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o rozpočtu to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Letos na nich stát zaplatí kolem 41 miliard korun.
Americká televizní síť ABC podala 📜 žalobu na Federální komisi pro spoje (FCC), informuje zpravodajský web CNBC. ABC podle něj regulátora viní z porušování prvního dodatku americké ústavy, který se mimo jiné týká svobody médií a tisku, a z odvetné kampaně kvůli tomu, že stanice vysílá pořady, které jsou kritické k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předložil parlamentu návrh jmenovat 👨 Jevhena Chmaru ministrem obrany. Hlasování se uskuteční již ve středu, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na poslance Jaroslava Železňaka. Hlasovat se podle něj má i o ministrovi zahraničí Andriji Sybihovi.
Energetická společnost ČEZ zváží právní kroky kvůli spekulacím ohledně svého podílu ve slovenské firmě Jadrová energetická spoločnosť Slovenska (JESS), která v zemi připravuje výstavbu nové 🏭 jaderné elektrárny. Podle české firmy jsou spekulace médií, že hodnota podílu ČEZ v JESS nebyla stanovena transparentně, nesmyslné a firmu poškozují. ČEZ to uvedl v dnešním prohlášení.
Vrtulníky platformy H-1 Venom a Viper se postupně připraví k obnovení provozu, do vzduchu se vrátí po úspěšném dokončení mimořádných technických kontrol, organizačních opatřeních a proškolení posádek. Na síti X to dnes uvedla armáda. Vojáci po červencovém pádu armádního 🚁 vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pozastavili provoz všech svých vrtulníků Venom a Viper.
Čistý zisk čínské technologické společnosti Xiaomi se ve druhém čtvrtletí meziročně 📉 snížil o pětinu na 9,46 miliardy jüanů (zhruba 29 miliard korun). Na aktivity podniku v oblasti chytrých telefonů měly negativní dopad rostoucí náklady na paměťové čipy.
Kvůli růstu minimální mzdy v dalších dvou letech se příští týden mimořádně sejde tripartita. Projednat by měla koeficienty pro navýšení nejnižšího výdělku. Novinářům to dnes řekl ministr práce 👱♂️ Aleš Juchelka (ANO). Podle něj by přidání mohlo příští rok dosáhnout až 2500 korun. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů zasednou 24. srpna po skončení jednání vlády.
Pojišťovny v Česku v prvním pololetí letošního roku vyplatily škody za 58,4 miliardy korun, což je meziročně o 2,3 procenta 📈 více. Počet pojistných událostí vzrostl o 3,9 procenta na 1,726 milionu případů. Vyplývá to z aktuálních statistik, které poskytla Česká asociace pojišťoven.