Druhým českým zástupcem v Radě guvernérů Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) vedle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) už zřejmě nebude guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Místo takzvaného alternáta by měl nově obsadit náměstek ministra financí Marek Mora.
Premiér Petr Fiala věří tomu, že společně s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) přesvědčili prezidenta Petra Pavla, aby podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Zároveň ale nechtěl rozhodnutí prezidenta předjímat, hlava státu ho podle Fialy oznámí veřejnosti do týdne až 12 dnů. Premiér to dnes řekl novinářům po schůzce s Pavlem. Hrad následně na síti X uvedl, že prezident oznámí rozhodnutí o tom, zda rozpočet podepíše, nebo bude vetovat, 17. prosince.
Poslanci dnes budou schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok s již schváleným schodkem 241 miliard korun. V dílčích hlasováních rozhodnou o přesunech historicky druhého nejvyššího balíku peněz, drtivou většinu ale zamítnou. Návrhy změn odpovídají zhruba 224 miliardám korun. Většího objemu takové návrhy dosud dosahovaly jen roku 2020, kdy se schvaloval rozpočet na rok 2021.
Zářijové záplavy v Česku způsobily celkové škody za zhruba 65 až 70 miliard korun. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zhruba 20 miliard korun by měly zaplatit pojišťovny, z Evropské unie očekává příspěvek 2,5 miliardy korun. Záplavy v září postihly hlavně severní část Olomouckého kraje a Moravskoslezský kraj, kde poničily budovy v okolí vodních toků, dopravní infrastrukturu a velké škody způsobily i na vodních tocích.
Zvolený americký prezident Donald Trump oznámil, že si za ministra financí vybral investora Scotta Bessenta. Informovala o tom agentura AP. Bessent je považován mimo jiné za zastánce politické kontroly nad Fedem a snižování deficitu. V minulosti pracoval jako finanční manažer pro Georga Sorose a je zakladatelem investiční společnosti Key Square Group.
Vláda nyní stále disponuje pro poslední dva měsíce roku „rezervou“ přesahující 80 miliard korun.
Státní rozpočet na příští rok není jen terčem kritiky opozice, přidává se i Národní rozpočtová rada. V minulém týdnu vyjádřila pochybnost ohledně realističnosti hned několika rozpočtovaných cifer. Hrozí tak opět, jako loni, že skutečný deficit celkového hospodaření vlády v roce 2025 bude třeba o desítky miliard vyšší než ten, který nyní ministerstvo financí „maluje“ na úrovni 241 miliard korun.
Výdaje a schodek letošního státního rozpočtu vzroste kvůli povodním o 30 miliard korun. Vládní rozpočtovou novelu podepsal prezident Petr Pavel ve středu, uvedl Hrad. Peníze půjdou na odstraňování škod po povodních, které postihly v polovině září především Moravskoslezský a Olomoucký kraj.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevylučuje možnost novely zákona o státním rozpočtu na letošní rok kvůli škodám způsobeným povodněmi. Podle Stanjury bude záležet na celkové výši škod, odhaduje je v řádu desítek miliard korun. Debatu o případné úpravě letošního rozpočtu zahájí podle Stanjury vláda na dnešním večerním mimořádném zasedání.
Ministerstvo financí podruhé nabízí dva zchátralé bytové domy s nájemníky v krkonošském Harrachově. Za obě stavby, bez pozemků, chce minimálně 101,9 milionu korun. Pozemky patří městu.
Americká ekonomika zdravá. Údaje o zaměstnanosti z posledních měsíců jsou signálem měkkého přistání, nikoli recese, uvedla ministryně financí USA Janet Yellenová.
Obvinění od Západu, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem ⚔️⚔️⚔️ skutečné války, řekl podle ruských médií Lavrov.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevyloučil, že kvůli růstu cen 🛢️🛢️🛢️ pohonných hmot vláda znovu přistoupí k zastropování marží. Snižovat spotřební daň na naftu a benzin kabinet navrhovat nebude, uvedl dnes Babiš v televizi Prima v pořadu Partie Terezie Tománkové. "Nebudeme snižovat spotřební daň," prohlásil Babiš k možnosti takto snížit ceny pohonných hmot, které vzrostly v důsledku eskalace konfliktu na Blízkém východě.
Voliči ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko dnes budou ✅✅✅ vybírat nové poslance zemského sněmu. Podle průzkumů vyhraje Alternativa pro Německo (AfD), kterou už od roku 2023 zemská tajná služba považuje za prokazatelně pravicově extremistickou. Dostat by mohla 40 až 43 procent hlasů. Pokud získá většinu mandátů, stane se její lídr Ulrich Siegmund prvním zemským premiérem z krajně pravicové strany od druhé světové války.
Číst více
