„Všechno nasvědčuje tomu, že tento majetek nevyčíslitelné hodnoty (barokní zámek Štiřín - pozn. red.) je dlouhodobě připravován pro konkrétního kupce. Ruský kapitál má s naším krajem bohaté zkušenosti, když přes britskou a kyperskou společnost budoval blízky luxusní golfový areál Prague Oaks,“ říká k dražbě státního majetku starosta Kamenice Pavel Čermák.
Český státní dluh ke konci třetího čtvrtletí činil 3,115 bilionu korun. Od počátku letošního roku se zvýšil o 220,2 miliardy korun. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,1 procenta hrubého domácího produktu, v letošním roce vzrostla o 0,4 procenta HDP. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 286 474 korun.
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, vyplývá ze zveřejněného návrhu státního rozpočtu pro rok 2024. Resort financí tak potvrzuje několik dní starou neoficiální informaci. Částka 252 miliard korun se může jevit jako vysoká, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Pokud by byly rozvrácené, jak je možné, že vláda i v příštím roce hodlá hospodařit s jedním z nejvyšších schodků historie?
Ministerstvo financí předložilo vládě návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Příjmy by podle návrhu měly být 1,921 bilionu korun, meziročně se sníží o 0,3 procenta.
Hrubý domácí produkt Česka ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o 0,4 procenta a mezičtvrtletně vzrostl o 0,1 procenta. Meziroční pokles HDP byl ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a úbytkem zásob, naopak pozitivně působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka, uvedl Český statistický úřad ve svém zpřesněném odhadu.
Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) a na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 64,5 miliardy korun. Vyplývá to z materiálů pro čtvrteční jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, které na svých internetových stránkách zveřejnilo ministerstvo financí.
Ministerstvo financí v dnešní prognóze zhoršilo výhled ekonomického vývoje pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,2 procenta, zatímco v dubnu počítalo s růstem 0,1 procenta. Důvodem zhoršení je větší než očekávaný pokles spotřeby domácností, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odhad celoroční inflace ministerstvo ponechalo na 10,9 procenta.
Vládní konsolidační balíček, který nyní prochází legislativním procesem, v případě schválení sníží v příštím roce dynamiku růstu české ekonomiky o 0,9 procentního bodu, předpokládá Česká národní banka. Údaj uvedl viceguvernér ČNB Jan Frait na dnešním pravidelném setkání s analytiky.
Dopadu schodku státního rozpočtu na vlastní finanční situaci se obává 72 procent Čechů. Naopak 23 procent lidí se domnívá, že jejich situaci rozpočtový deficit neovlivní. Zbylých pět procent to neumí posoudit. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas, kterého se na konci června zúčastnilo více než 1000 Čechů.
Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 215,4 miliardy korun z květnových 271,4 miliardy korun. K meziměsíčnímu zlepšení salda přispěly inkaso korporátní daně a příjmy z rozpočtu Evropské unie, uvedlo ministerstvo financí. Pololetní schodek je druhý nejhlubší od vzniku Česka po výsledku roku 2021. Loni stát v pololetí hospodařil s deficitem 183 miliard korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura navrhl zvýšit takzvanou kofinanci u strukturálních programů EU fondů s tím, že tím stát ušetří. Stane se úplný opak, protože obce, města, příspěvkovky, školy, nemocnice, sociální služby, neziskovky volné peníze na kofinancování nemají, tak nebudou podávat projekty, a celé programy EU fondů nevyčerpají svou alokaci. Česko si tak úplně zbytečně podřezává svou budoucí prosperitu.
