Státní rozpočet na příští rok není jen terčem kritiky opozice, přidává se i Národní rozpočtová rada. V minulém týdnu vyjádřila pochybnost ohledně realističnosti hned několika rozpočtovaných cifer. Hrozí tak opět, jako loni, že skutečný deficit celkového hospodaření vlády v roce 2025 bude třeba o desítky miliard vyšší než ten, který nyní ministerstvo financí „maluje“ na úrovni 241 miliard korun.
Ministerstvo financí apeluje, že vývoj rozpočtových deficitů se má očišťovat o inflaci. Proti tomu nelze nic moc namítat. I když pokud bychom pak měli být v očišťování opravdu důslední, je třeba deficity očistit také o makroekonomický vývoj, respektive o tu jeho část, kterou vláda nemohla objektivně ovlivnit.
Vláda nadále hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček.
Fialova ale vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova. I proto, že v příštím roce opět naroste počet státních zaměstnanců. Rozpočet na příští rok se ale pozitivně nese ve znamení vysokých výdajů na investice či obranu.
Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Mělo by tak pokračovat snižování deficitu, když na letošní rok je plánovaný 252 miliard korun a loni byl 288,5 miliardy korun.
Průměrná mzda v Česku by do tří let mohla přesahovat 54 tisíc korun. Nad 50 tisíc korun by se mohla dostat přespříští rok. Činit by pak mohla téměř 51 800 korun. Růst by měl v příštích letech i reálný výdělek, uvádí makroekonomická predikce ministerstva financí. Pro letošek předpovídá průměrnou mzdu 46 246 korun. Ve srovnání s dubnovou predikcí je očekávaný růst výdělků vyšší.
Ve vládní rozpočtové rezervě nejsou už pro letošek peníze na navýšení sumy na platy ve veřejném sektoru. Prostředky na zářijové navýšení tarifů hledají ale ještě ministerstva ve svých rozpočtech. Výdělky pracovníků veřejné sféry a státu porostou od ledna, uvedl v pořadu Partie televize Prima CNN premiér Petr Fiala.
Jiří Vaňásek, který má za odbory na starost péči o blaho státních zaměstnanců, prohlásil, že by tito měli dostat přidáno od září deset procent na platech. Jinak by prý někteří také nemuseli přijít do práce. No, to by byla katastrofa.
Rozpočtový schodek v příštím roce bude nejvýše 231 miliard korun po letošních plánovaných 252 miliardách korun, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), podle kterého maximální deficit stanovuje zákon na základě ekonomického výkonu země. Rozpočtová strategie z dubna předpokládala pro příští rok deficit 235 miliard korun.
Debata o návrhu státního rozpočtu na příští rok byla v minulých letech v tuto dobu v plném proudu. Kabinet Petra Fialy ale v rámci konsolidačního balíčku změnil rozpočtová pravidla a technický návrh rozpočtu se nemusí schvalovat ani zveřejňovat. Má pro to důvod.
Žádný investor nepodal nabídku na převzetí hlavní části provozu zadlužených oceláren Liberty Ostrava. Vláda dosud eviduje jen jednu nabídku na provoz druhovýroby, kam patří například produkce výrobků z oceli. Po čtvrtečním jednání s odbory to novinářům řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Stát podle něj další, větší podporu hutí v příštích měsících nepřipravuje, protože k tomu nemá legislativní oporu.
Lesní požár, který vypukl v Andalusii na jihu Španělska, se dosud rozšířil na zhruba 8️⃣0️⃣0️⃣0️⃣ hektarů. Uvedla to dnes agentura AFP, podle níž ale ne všechny zasažené plochy shořely. Kvůli požáru bylo preventivně evakuováno asi 470 lidí.
Demokratická kongresmanka z New Yorku Alexandria Ocasiová-Cortezová v rozhovoru se stanicí ABC News ☝️ nevyloučila kandidaturu na prezidentku Spojených států ve volbách v roce 2028. Kongresmanka, která se stejně jako 84letý nezávislý senátor z Vermontu Bernie Sanders řadí mezi demokratické socialisty, se podle webu Axios jeví jako jeho možná nástupkyně v čele progresivního hnutí, které vybudoval.
Rusko a Severní Korea chystají nasazení až 5️⃣0️⃣ tisíc severokorejských vojáků do ruské války proti Ukrajině, varoval o víkendu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vybídl Soul k užší spolupráci s Kyjevem a zdůraznil, že korejské zbraně mohly posílit protivzdušnou obranu Ukrajiny, která se pátým rokem brání ruské agresi.
Íránský prezident 👨 Masúd Pezeškján se koncem července setkal s nejvyšším íránským vůdcem Modžtabou Chameneím, uvedla dnes íránská státní média. Polovojenské milice basídž zase oznámily, že časem budou zveřejněny záběry Chameneího v ulicích mezi lidmi.
Sýrie a Rusko dospěly po 18 měsících jednání k 📜 memorandu o porozumění, které se týká budoucnosti ruských vojenských základen v Sýrii Tartús a Hmímím. Oznámilo to dnes podle syrské státní agentury SANA ministerstvo zahraničí v Damašku. Moskva se zatím k dohodě nevyjádřila.
Izrael dnes znovu ❌ odmítl 15bodový mírový plán pro Pásmo Gazy navržený Radou míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump. Oznámil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, píší agentury Reuters a DPA. Hnutí Hamás mírový plán už dříve přijalo.
Na budově Senátu dnes po roce opět zavlála historická běloruská vlajka k připomenutí prezidentských voleb v Bělorusku, po kterých režim před šesti lety brutálně potlačil ☝️ protesty opozice. Podle předsedy horní parlamentní komory Miloše Vystrčila (ODS) má tento krok vyjádřit podporu všem, kteří nevzdávají boj za svobodné a spravedlivé Bělorusko.
Společnost AEV z Kroměříže loni utržila za prodej výrobků a služeb zhruba 349,7 milionu korun. Meziročně to znamenalo 📉 pokles téměř o 60,6 milionu korun. Zisk firmy, která vyvíjí a vyrábí elektroniku pro automobilový průmysl a další odvětví, klesl na loňských přibližně 9,7 milionu korun z téměř 29,6 milionu korun v roce 2024.
Jemenští Húsíové zasáhli 🏭 rafinerii společnosti Aramco na saúdskoarabském pobřeží Rudého moře. Oznámil to dnes podle agentury AFP vojenský mluvčí povstalecké skupiny podporované Íránem. Húsíové tak pokračují v útocích z posledních týdnů na Saúdskou Arábii, zejména na ropnou infrastrukturu a tankery v Rudém moři.
I přes extrémní sucho v Česku není zásobování Brna pitnou 🚰 vodou v nejbližších měsících ohrožené. Zdroje v březovském prameništi jsou nyní ve stavu, že by nebylo možné zajistit dodávku jen z nich, část vody proto Brno získává z Vírské přehrady. Zatímco loni ve stejném období byl podíl vody z Víru 16 procent, letos je to 37 procent. Průměrná výroba pitné vody v brněnské vodárenské soustavě je letos 1015 litrů za vteřinu.