Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 215,4 miliardy korun z květnových 271,4 miliardy korun. K meziměsíčnímu zlepšení salda přispěly inkaso korporátní daně a příjmy z rozpočtu Evropské unie, uvedlo ministerstvo financí. Pololetní schodek je druhý nejhlubší od vzniku Česka po výsledku roku 2021. Loni stát v pololetí hospodařil s deficitem 183 miliard korun.
Ministerstvo financí s ohledem na loňský rekordní zisk energetické společnosti ČEZ a pozitivní výhled jejího dalšího hospodaření navrhuje výplatu dividendy 145 korun na akcii. Vedení ČEZ navrhlo vyplacení 80 procent z loňského čistého zisku, což je 117 korun na akcii.
Podpora penzijního spoření má nové parametry. Na svém středečním zasedání je schválila vláda premiéra Petra Fialy. Pokud novela projde úspěšně celým legislativním procesem, změny by měly začít platit od 1. ledna 2024. Novela přináší například změnu výše státního příspěvku, mění minimální délku povinného spoření z pěti na deset let a zavádí nový produkt, takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP), který umožní lidem další varianty zhodnocování uspořených peněz.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) se teprve ve vládních kuloárech finišuje a jeho parametry se vyjasní při schvalování až v průběhu nadcházejících týdnů či měsíců. Už teď je ale zřejmé, že formulace a využívání DIP vnese lepší světlo i větší spravedlnost do investic, které mají Čechy zajišťovat na stáří. Vláda by se měla novelou zabývat na svém zasedání nejspíš 18. června a má v plánu její schválení tak, aby mohla začít platit od 1. ledna 2024. Banky i finanční poradci finální podobu DIP už proto netrpělivě vyhlíží.
Důchodový účet Česka padá letos do rekordního deficitu, který oproti loňsku narostl trojnásobně. Pokud Ústavní soud letos neposvětí snížení mimořádné valorizace penzí, bude deficit penzí ještě o dvacet miliard vyšší.
Vláda za pět měsíců „nesekala“ deficit přes 270 miliard korun, povolený deficit za celý rok převýší již během dvou týdnů. Stanjura tahá za záchrannou brzdu, může ale vyvolat dosud nejzávažnější rozmíšku pětikoalice, komentuje aktuální data k plnění rozpočtu ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových 200 miliard korun. Je to nejhlubší rozpočtový deficit za prvních pět měsíců roku od vzniku Česka. Loni byl ve stejném období schodek 189,3 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí.
Vláda nakonec bude rozpočet muset novelizovat, do schodku 295 miliard korun se podle všeho nevejde, ukazuje historie. Nelze vyloučit, že deficit bude nakonec až v pásmu od 350 do 400 miliard korun. Komentuje čísla k plnění rozpočtu za období leden až duben, které v úterý vydalo ministerstvo financí, ekonom Lukáš Kovanda.
Obliba točeného piva klesá. Zatímco v roce 2009 se v českých hospodách a restauracích vypila téměř polovina celorepublikové spotřeby, loni to bylo jen 31 procent. A plánované změny DPH na tomu rozhodně neprospějí.
Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků a odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 40,3 miliardy korun. Vyplývá to z materiálů pro úterní jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, který na svých stránkách zveřejnilo ministerstvo financí. Zákon o státním rozpočtu přitom očekával výnos těchto mimořádných opatření 100 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tento týden uvedl, že výběr peněz bude nižší, než se čekalo, současně by ale podle něj měly být nižší výdaje na kompenzace vysokých cen energií, na které byly příjmy z mimořádných opatření určeny.
Ministerstvo financí (MF) v jarní prognóze zhoršilo výhled inflace pro letošní rok. Průměrná roční inflace by se podle rezortu měla udržet jen těsně pod 11 procenty. Oproti lednové prognóze ministerstvo zlepšilo odhad vývoje české ekonomiky. Namísto poklesu ministerstvo očekává mírný růst.
