Výdaje a schodek letošního státního rozpočtu vzroste kvůli povodním o 30 miliard korun. Vládní rozpočtovou novelu podepsal prezident Petr Pavel ve středu, uvedl Hrad. Peníze půjdou na odstraňování škod po povodních, které postihly v polovině září především Moravskoslezský a Olomoucký kraj.
Vláda nadále hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček.
Fialova ale vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova. I proto, že v příštím roce opět naroste počet státních zaměstnanců. Rozpočet na příští rok se ale pozitivně nese ve znamení vysokých výdajů na investice či obranu.
Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Mělo by tak pokračovat snižování deficitu, když na letošní rok je plánovaný 252 miliard korun a loni byl 288,5 miliardy korun.
Průměrná mzda v Česku by do tří let mohla přesahovat 54 tisíc korun. Nad 50 tisíc korun by se mohla dostat přespříští rok. Činit by pak mohla téměř 51 800 korun. Růst by měl v příštích letech i reálný výdělek, uvádí makroekonomická predikce ministerstva financí. Pro letošek předpovídá průměrnou mzdu 46 246 korun. Ve srovnání s dubnovou predikcí je očekávaný růst výdělků vyšší.
Ve vládní rozpočtové rezervě nejsou už pro letošek peníze na navýšení sumy na platy ve veřejném sektoru. Prostředky na zářijové navýšení tarifů hledají ale ještě ministerstva ve svých rozpočtech. Výdělky pracovníků veřejné sféry a státu porostou od ledna, uvedl v pořadu Partie televize Prima CNN premiér Petr Fiala.
Jiří Vaňásek, který má za odbory na starost péči o blaho státních zaměstnanců, prohlásil, že by tito měli dostat přidáno od září deset procent na platech. Jinak by prý někteří také nemuseli přijít do práce. No, to by byla katastrofa.
Rozpočtový schodek v příštím roce bude nejvýše 231 miliard korun po letošních plánovaných 252 miliardách korun, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), podle kterého maximální deficit stanovuje zákon na základě ekonomického výkonu země. Rozpočtová strategie z dubna předpokládala pro příští rok deficit 235 miliard korun.
Debata o návrhu státního rozpočtu na příští rok byla v minulých letech v tuto dobu v plném proudu. Kabinet Petra Fialy ale v rámci konsolidačního balíčku změnil rozpočtová pravidla a technický návrh rozpočtu se nemusí schvalovat ani zveřejňovat. Má pro to důvod.
Žádný investor nepodal nabídku na převzetí hlavní části provozu zadlužených oceláren Liberty Ostrava. Vláda dosud eviduje jen jednu nabídku na provoz druhovýroby, kam patří například produkce výrobků z oceli. Po čtvrtečním jednání s odbory to novinářům řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Stát podle něj další, větší podporu hutí v příštích měsících nepřipravuje, protože k tomu nemá legislativní oporu.
Americký výrobce čipů Advanced Micro Devices (AMD) investuje až pět miliard dolarů do společnosti Anthropic, která vyvíjí systémy umělé inteligence (AI). Firmy zároveň oznámily, že Anthropic nakoupí od AMD až dva gigawatty nejnovější generace čipů pro AI, přičemž dodávky mají začít v první polovině příštího roku.
Státní fond audiovize letos vybral na audiovizuálních poplatcích 387 milionů korun, meziročně o 70 procent více. Důvodem nárůstu byl nový systém poplatků daný novelou zákona o audiovizi, která nastavila vyšší procenta poplatků a vedle kin, televizních vysílatelů a provozovatelů převzatého vysílání zpoplatnila i globální streamovací platformy
Po úterním zásahu v budově pražského magistrátu ve Škodově paláci obvinila policie šest lidí a dvě právnické osoby. Viní je z více trestných činů, mezi nimž je zneužití pravomoci úřední osoby, přijímání úplatků či praní špinavých peněz. Podle kriminalistů působili obvinění jako organizovaná zločinecká skupina s jasně definovanou strukturou a rozdělenými rolemi.
Číst více
Dohoda s Českou zbrojovkou na nákup ručních zbraní pro armádu za 4,26 miliardy korun bez otevřeného tendru je v pořádku, rozhodl antimonopolní úřad. Verdit potvrdil předseda ÚOHS Petr Mlsna.
Bývalý maďarský premiér Viktor Orbán obvinil novou vládu z potlačování demokracie v zemi a vyzval své stoupence k jejímu obnovení, píše Reuters. Jde o první Orbánovo důrazné politické prohlášení od drtivé porážky své strany Fidesz v dubnových parlamentních volbách. Expremiér vystoupil poté, co jeho politické uskupení oznámilo, že prokuratura provedla razie v centru, které provozuje počítačové servery strany.
Američané letos získali z prodeje venezuelské ropy zatím přes 13 miliard dolarů 💰(asi 275 miliard korun). Vyplývá to z výpočtů deníku Financial Times (FT). Není ale jasné, kam peníze směřovaly, píše list. Spojené státy v lednu unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a na jeho místo dosadily jeho viceprezidentku Delcy Rodríguezovou. Zrušily některé sankce uvalené na venezuelský ropný průmysl a převzaly dohled na vývozem venezuelské ropy.
Číst více
Nový britský premiér Andy Burnham dnes slíbil, že sníží cenu jednorázových jízdenek pro jízdu autobusem 🚋 v Anglii až o třetinu. Od ledna by tak cena jízdného měla být zastropována na dvou librách (57 korun). Oznámení přichází den poté, co jeho vláda ohlásila, že chce od října snížit daň zahrnutou v účtech na elektřinu pro britské domácnosti.
Ceny ropy 🛢 dnes pokračují v růstu, dostaly se tak na nejvyšší úrovně za téměř šest týdnů. Pokračující konflikt na Blízkém východě posiluje obavy z dalších výpadků v dodávkách suroviny na trh. Severomořská ropa Brent přidává 3,7 procenta a dostává se nad 94 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisuje 3,9 procenta a blíží se k 88 dolarům za barel.
Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici 🛣, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Uvedl to Miroslav Beneš, mluvčí společnosti CzechToll, která je správcem mýtného systému.
Poptávka domácností i firem po úvěrech se ve druhém čtvrtletí zvýšila. Banky předpokládají, že ve většině segmentů bude růst zájmu o úvěry pokračovat i ve třetím kvartálu. Výjimkou by měly být půjčky domácností na bydlení, kde se čeká pokles poptávky po hypotékách. Vyplývá to z pravidelného čtvrtletního průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).