Očekávané, přesto důležité. Tak lze vnímat rozhodnutí radních Evropské centrální banky zachovat úrokové sazby na stávajících hladinách, tedy na dvou procentech pro základní sazbu. Důvodem sice je vyčkávací taktika, jak dopadnou jednání mezi EU a USA ohledně cel. Nicméně konec stávající fáze cyklu uvolňování měnové politiky EU se nejspíš výrazně přiblížil. A to bude mít řadu dopadů.
První prázdninový průzkum veřejného mínění je tu a přináší zajímavé výsledky. ANO zatím ještě nemíří do fáze, že by bez něj nešlo sestavit vládu. Ale původní koalice by to již měla velmi těžké. A vlastně vůbec nejde o to, jestli vyhraje Babiš, nebo Fiala. Ale jak uspějí menší strany.
Vláda se rozhodla, že poradí lidem, jak se chovat ve válce, krizi nebo při povodních. Po vzoru dalších zemí se schystá připravit manuál, který nejprve vydá online, ale na podzim jej mají všechny domácnosti dostat v tištěné podobě do schránky. Prosím, ať tedy jednu adresu vynechají, tu mou.
Vedení ANO a zejména stranický šéf Andrej Babiš zatím tvrdošíjně naplňuje slíbenou strategii a z toho, jaké kroky po vyhraných volbách uskuteční, zatím nic neprozradil. Prý aby ho nikdo nemohl okopírovat. Nyní ale dvojka ANO Karel Havlíček přeci jen něco poodkryl. A přiznejme, že ačkoli nejde o příliš jasné vzkazy, určité náznaky povolebního směřování země tu vystopovat lze.
O bitcoinu se v posledních týdnech hovoří zejména v souvislosti s podivnou miliardovou kauzou na ministerstvu spravedlnosti. Přitom v souvislosti s bitcoinem by se mělo stále více mluvit o něčem jiném – o tom, k čemu vlastně je, a proč se může velmi brzy stát bezcennou anekdotou v dějinách digitálního světa.
Petr Fiala uspořádal napjatě očekávaný briefing, na němž chtěl vyslat jasný signál potenciálním voličům, jak se on sám a jeho kolegové ve vládě postaví k aktuální bitcoinové kauze. Kromě jména nové ministryně spravedlnosti však mnoho jasných signálů tentokrát Petr Fiala nevyslal.
Vlna pravicového populismu, občas nepřesně označovaného za konzervatismus, má další úspěch. Polským prezidentem se stal bývalý boxer a konzervativní kandidát Karol Nawrocki. Jenomže snům o „polském Donaldu Trumpovi“ zatím investoři nevěří. Zatímco po zvolení Donalda Trumpa vloni v listopadu burzy masivně rostly, aktuálně se polský akciový trh naopak propadá.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek je vpravdě úkaz. Tolik pochybných a hraničních věcí, kolem kterých se mu za jeho politickou dráhu podařilo toulat, by srazilo vaz snad i Donaldu Trumpovi. Ne tak Pavlu Blažkovi, který nyní ve sněmovně vysvětlil, že je úplně v pořádku vzít dar od odsouzeného člověka a předstírat, že není důvod se domnívat, že jde o prostředky z trestné činnosti. Inu, kde není žalobce, není soudce. A Blažek má pod sebou vlastně oba. Komentář vznikl ještě předtím, než Pavel Blažek složil funkci.
Situace kolem dne osvobození, jak Donald Trump označuje uvalení „recipročních“ cel na veškerý dovoz do USA, dostává další rozměr. Do dění vstoupil federální soud, který Trumpovi hodil cla na hlavu s tím, že na jejich uvalení nemá pravomoci, ale udělat to může jedině Kongres. Dopady tohoto rozhodnutí mohou být dalekosáhlé. Od toho, že Donald Trump prostě bude ignorovat rozhodnutí soudu, po to, že se konečně vrátíme k debatě, co všechno vlastně je ona tolik vzývaná „bezpečnost“.
Globální ekonomická situace je mimořádně rozháraná. A když do ní nešťourají vlivní vůdci, tak se ozve například ratingová agentura, která poprvé po déle než století snížila rating USA. Přesto tu je jeden hráč, který ze situace umí vytěžit maximum a vlastně ho to docela razantně táhne z bahna, do kterého se sám zahrabal. Tím hráčem je Spojené království, které nyní velmi umně těží z globálního napětí i z toho, že se jej vlastně neúčastní.
Stačilo pouhých osm dekád, aby se svět dostal do situace, která připomíná předvečer druhé světové války. Po hluboké finanční krizi přišla éra inflace, spolu s ní nárůst národního šovinismu, obchodní války a prakticky nefunkční mezinárodní instituce, které měly pohlídat, aby se nic z toho nestalo. Dojímat se nad dávným vítězstvím je už v zásadě jen prázdné gesto, zvláště když zároveň nikdo nechce svět, jaký z konce nejkrvavějšího vojenského konfliktu dějin vzešel.
Oboustranný🎨🎨🎨 obraz Nevěstka od Josefa Čapka se v neděli vydražil za 30,6 milionu korun včetně aukční přirážky. Dosavadní autorský rekord byl 18 milionů korun. Vyvolávací cena obrazu Nevěstka byla osm milionů korun. Informovala o tom Terezie Kaslová z Galerie Kodl.
