V Česku, jak známo, se loni narodilo pouze 84 tisíc dětí. Což je v historii země nejméně. Za šest let přijde spousta učitelů o práci, nebude koho učit. Česko vymírá. Podobně je na tom Německo i další země v Evropě.
Volby nepředstavují jenom nové rozdělení moci ve státě. Jsou také důležitým zdrojem informací o nás všech a našich sousedech. Podstatné zjištění je například to, že se Češi stále hodně bojí Ruska. Další je zajímavější – v poslaneckých lavicích zasedne nejvyšší počet žen. A do třetice: Češi mají rádi velké partaje.
Po více než dvou třetinách sečtených hlasů se pozvolna rýsuje několik jistot. Téměř jistě volby vyhraje ANO, téměř jistě se do Poslanecké sněmovny dostane pět subjektů, možná šest. A téměř jistě se do parlamentu nedostane falešná koalice Stačilo!.
Politologové, ekonomové i sociologové se vzácně shodují na jednom – volby v demokracii rozhoduje peněženka. Tedy konkrétně vývoj životní úrovně za poslední roky. Pokud k tomu skutečně dojde, pak bude u voleb mít poměrně závažný problém aktuální vládní koalice, protože za její vlády se růst životní úroveň zastavil téměř všem. A Petr Fiala nedokázal vysvětlit, že za to vláda může jen zčásti.
Politika je rozbitá. Lidé mají právo být naštvaní a bagatelizovat jejich hněv je cesta do pekla. Na druhé straně ale neexistuje žádná „ekonomie selského rozumu“ ani političtí spasitelé, kteří by nás jednoduchým způsobem zachránili. Zachránit se musíme sami. Jak? Chcete-li tedy změnu, zaměřte se na ekonomickou nerovnost. Migrace, nenávist k Ukrajincům nebo brojení proti EU, to vše je jen divadlo na odlákání pozornosti.
Pokud by hnutí Stačilo! svůj program kompletně prosadilo tak, že by byl platný trvaleji, vyjde to v nadcházejících letech veřejné rozpočty ČR dohromady na stovky miliard korun dodatečných výdajů navíc, tedy oproti stavu, kdy program hnutí Stačilo! realizován nebude. Stěžejním důvodem tohoto poměrně výrazného navýšeného nárůstu nároku na veřejné rozpočty je snížení věku odchodu do důchodu na 63 let. Pokud by tato hranice platila univerzálně, bude mít Česko společně s Francií nejnižší věk odchodu do důchodu v celé EU. Přitom není náhodné, že zrovna Francie se nyní potýká s vysokými deficity veřejných financí a její zadlužení se ocitlo na stěží udržitelné trajektorii. Rating dluhopisů francouzské vlády je v očích agentury Fitch poprvé v historii horší než rating ČR, přesto, že Francie platí eurem.
Elon Musk krátkodobě přišel o post nejbohatšího muže světa. Pokud byste ale hledali nejbohatšího extremistu, nemá majitel Tesly konkurenci. Jeho slova z víkendové demonstrace potvrzují, že se usídlil mezi krajní pravicí. Zároveň je vidět, jak toxické může být hromadění ekonomického a politického vlivu.
Příští sněmovna bude patrně plná bizarních politických postaviček. Z Malostranských paláců se stane jeviště pro jejich stand-up výstupy. Od Bobošíkové, přes Ševčíka, Šichtařovou až po Vidláka. Zprava doleva, od iracionálna k chaosu. Bude to panoptikum a zdroj nekonečně trpké zábavy. Když si zvolíme klauny, budeme mít prostě cirkus.
Český průmysl je pro většinu lidí nejen zdrojem pracovních míst, ale i symbolem stability a národní hrdosti. Podle aktuálního průzkumu STEM/MARK považuje devět z deseti Čechů průmysl za klíč k prosperitě země.
Schvalování rozpočtu je delikátní věc. I občané se totiž dozvědí, co jejich vláda skutečně vnímá jako prioritu, a o čem naopak víc mluví, než by v dané oblasti chtěla konat. I proto mělo smysl pořádat volby na jaře, aby daný rozpočet schvalovala už nová vláda. Podzimní termín totiž téměř vždy hrozí rozpočtovým provizoriem. To sice škodí méně, než se někteří snaží tvrdit, ale dobrá věc to také není.
Soud zamítl žalobu volebního hnutí Volt na konkurenční subjekt Stačilo! Zástupci Voltu si stěžovali, že slepenec antisystémových a částečně levicových stran obchází volební zákon, protože jde o nepřiznanou koalici. Soud naopak upozornil, že nehodlá zasahovat do dekády trvající zvyklosti, že strany zvou zástupce dalších partají na své kandidátky. Není to vítězství komunistů, ale férovosti volebního boje.
Ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčijev dnes náhle zemřel ve věku 66 let, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností o příčině smrti či o místě diplomatova úmrtí. Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval diplomata Darčijeva novým šéfem ruské diplomatické mise v USA loni v březnu. Stalo se tak během sbližování obou zemí, vyvolaném Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to zejména v otázce Ukrajiny
