O bitcoinu se v posledních týdnech hovoří zejména v souvislosti s podivnou miliardovou kauzou na ministerstvu spravedlnosti. Přitom v souvislosti s bitcoinem by se mělo stále více mluvit o něčem jiném – o tom, k čemu vlastně je, a proč se může velmi brzy stát bezcennou anekdotou v dějinách digitálního světa.
Globální ekonomická situace je mimořádně rozháraná. A když do ní nešťourají vlivní vůdci, tak se ozve například ratingová agentura, která poprvé po déle než století snížila rating USA. Přesto tu je jeden hráč, který ze situace umí vytěžit maximum a vlastně ho to docela razantně táhne z bahna, do kterého se sám zahrabal. Tím hráčem je Spojené království, které nyní velmi umně těží z globálního napětí i z toho, že se jej vlastně neúčastní.
Stačilo pouhých osm dekád, aby se svět dostal do situace, která připomíná předvečer druhé světové války. Po hluboké finanční krizi přišla éra inflace, spolu s ní nárůst národního šovinismu, obchodní války a prakticky nefunkční mezinárodní instituce, které měly pohlídat, aby se nic z toho nestalo. Dojímat se nad dávným vítězstvím je už v zásadě jen prázdné gesto, zvláště když zároveň nikdo nechce svět, jaký z konce nejkrvavějšího vojenského konfliktu dějin vzešel.
Warren Buffett drží rekordní hotovost, odprodává americké akcie, obává se dluhové situace USA a předává žezlo svému nástupci Gregu Abelovi. Proč, ptají se mnozí. Očekává snad investorská legenda krach? Nad Buffettovými kroky se zamýšlí analytik BH Securities Timur Barotov.
Všechny velké události a osobnosti v dějinách se objevují dvakrát; poprvé jako tragédie a podruhé jako fraška. Trump 2.0 je příležitost ověřit platnost této teze. Trump chápe politiku a vyjednávání velmi transakčně, obchodně, byznysově, něco za něco, což mnohdy může dobře fungovat. Vše kolem pak je a bude nepřetržitý cirkus, blbiny na sociálních sítích a série nečekaných kroků, ale nakonec se v politice počítají hlavně výsledky. Česko by mělo pragmaticky hájit své dílčí zájmy, jako třeba znovuzařazení do první kategorie zemi pro dovoz čipů pro AI, jinak nám těžce ujede vlak.
Do Česka prvně od roku 1967 trvale neproudí ruský plyn, Fialova vláda ještě před sněmovními volbami bude moci triumfálně deklarovat úplné odstřižení od ruských energií, i ropy. Bolehlav je to nyní hlavně pro Slovensko, jež už začalo odebírat jako náhradní ázerbájdžánský plyn, jenže pak pohrozil Trump a vše je jinak.
Je vymírání Češek a Čechů překvapením? Podle komentátora byznysového portálu newstream.cz Dalibora Martínka je to logický důsledek politiky státu, který prosazuje zvyšování starobních penzí na úkor jakékoli jiné sociální politiky.
Jimmy Carter, stvořitel kultu Ronalda Reagana, dereguloval více, než se o něm ví. A za pád železné opony i boom americké ekonomiky v letech 1983 až 2023 může také více, než se mu přiznává.
Americký prezident se rozhodl trápit Evropu, jak jen to půjde. Zatím není zřejmé, jak vysoká cla na evropské výrobky zavede, ale už nyní je stále jasnější, že jde vlastně jen o trápení a vyjednávací páku. A proto hned mluví o další výstraze, která Evropě ještě více zavaří – cílová částka, kterou mají členské státy NATO vydávat na obranu už nemají být dvě, ani tři procenta. Mělo by to být rovnou pět procent. Pro většinu států to je však nerealistické.
Není to žádné překvapení. Vláda se necelý rok před volbami celkem jednoduše dohodla, že milionu lidí, kteří jsou placeni z daní pracujících lidí a podnikatelů, přidá od příštího roku peníze. Mluví se o sedmi procentech v průměru, ale pro některé profese to bude i dvanáct procent. Učitelé, policisté, čert ví kdo ještě, prostě milion lidí, které tak trochu potřebujeme, ale kteří se také tak trochu umí vozit za cizí peníze, vydírat, a kteří nikdy nemají daleko k tomu, aby, když si usmyslí, vyhrožovali státu stávkou.
Ve čtvrtek jde do prvního čtení „dekriminalizační“ novela trestního zákoníku. Je to to dobrý krok, ale potřebujeme mnohem hlubší reformu.
Bývalý maďarský premiér Viktor Orbán byl na sjezdu své strany Fidesz opět zvolen jejím předsedou. Navzdory drtivé porážce v dubnových parlamentních volbách uvedl, že se nikdy nevzdá, informovala agentura Reuters. Po porážce Fideszu expremiér čelil tlaku některých svých stoupenců, aby odešel z politiky. Na stranickém sjezdu Fideszu ale hlasovalo pro Orbánovo znovuzvolení 729 z 737 delegátů, informovala státní tisková agentura MTI.
Číst více
