Platy politiků jsou tradiční rozbuškou vášnivých debat. Přitom jde o banální problém, v němž o peníze vlastně ani nejde. V důsledcích však jde o další narušení důvěry v systém, kterých stále přibývá.
Na komentář Dalibora Martínka s titulkem „Prázdniny a zase prázdniny. Nikdo nechápe, za co učitelé berou plat“ ze dne 31. října reagovalo tolik čtenářů, že publikujeme druhý výběr z reakcí.
Americké volby jsou top politická událost roku. Viděl jsem osobně jen malou výseč Ameriky, ale pár postřehů nabízím. Americká demokracie má tolik specifik, že paralely k Evropě nebo dokonce Česku téměř vůbec nesedí. Volební systém se swing states, primárky, bombastický způsob vedení kampaní, její financování nebo forma lobbingu a prosazování zájmů. Amerika je pořád země neomezených možností, ale výhody využije čím dál omezenější počet lidí, a to volby podle mě rozhodne.
Vláda se v parlamentu snaží prosadit pozdější odchod do důchodu. Posunutí limitu na číslovku 67 není žádný výmysl ani nesmysl, ale vychází to z reality, že se lidé dožívají stále delšího věku a jsou obecně víc v kondici. Přesto ačkoli toto případné opatření skutečně vejde v platnost a žádná z dalších vlád je nezruší, nebude mít český sociální systém vyhráno ani náhodou. A to zejména kvůli dvěma důvodům – nedostatku pozic pro zkušené pracovníky a tomu, že zkrátka řízený důchod už vůbec neodpovídá demograficko-ekonomickému složení populace.
Petr Fiala, koalice SPOLU a hnutí STAN v současnosti budou muset takříkajíc podřadit. Tedy pokud chtějí po příštích volbách opět usednout do ministerských křesel a nechtějí se spokojit s opozičními poslaneckými lavicemi. Přitom nástrojů, jak přesvědčit své potenciální voliče, mnoho nemají. A opozice vlastně už nemusí skoro nic. Povede se vládnímu týmu vymyslet způsob, jak volby přeci jen důstojně přežít?
Problematice obrany a bezpečnosti se věnuje řada médií, bohužel některá šíří dezinformace, píše v komentáři pro newstream.cz David Jareš, odborník na komunikaci obrany.
Nový, aktuální zátah policie a zatýkání manažerů největší městské firmy v Česku, dopravního podniku 100% vlastněného Prahou, se stává takovým folklórem. Je to horký politický brambor, který přeskakuje z ruky do ruky a stále vpřed. Situace vyžaduje radikálnější řešení. Jaké? To prozrazuje protikorupční expert David Ondráčka.
Pokus dostat přepravní kontejnery ze silnic na železniční koridory v Česku selhává. Ačkoli na posílení železniční přepravy měl stát miliardy, utratily se jen drobné. A výsledek tomu odpovídá – nic se nezměnilo a přetížené kamiony dál vesele brázdí české dálnice i malé silničky.
Nepřekvapivý šok. Tak bychom mohli označit rozhodnutí prezidenta Joea Bidena, že nebude pokračovat jako kandidát Demokratické strany na amerického prezidenta. Nyní jsou na tahu demokraté, ale i republikáni. První se musí sešikovat za Kamalou Harrisovou, kterou Biden doporučil za svou nástupnici. A republikáni musejí začít promýšlet novou strategii na nového protivníka.
Máme před sebou Donalda Trumpa 2.0, který chce být prezidentem sjednotitelem? Moc bych na to nesázel, vždyť ani jeho „umírněný“ projev na republikánském sjezdu vlastně až tak umírněný nebyl.
Je ANO (jako hlavní favorit příštích voleb) připraveno po volbách vládnout a dělat to jinak než Fialova pětikoalice? Připravují se dnes stínoví ministři hnutí ANO na moment, až přistanou na ministerstva? Pracují na svých reformních koncepcích, legislativních krocích, navazují odborné kontakty a svou expertízu, komunikují se zájmovými skupinami, budují zahraniční vazby po Evropě? Obklopují se lidmi, kteří s nimi půjdou jejich politiku na úřady realizovat? Rok před volbami je čas se ptát na tyto otázky, aby to nedopadlo jako vždycky.
