Je léto, takže míra průzkumů na libovolná témata je vyšší než obvykle. V záplavě balastu se občas objeví i něco vskutku pozoruhodného. Do této kategorie spadá také průzkum IPSOS na téma vztahů Čechů ke klimatické změně. Výsledky jsou totiž zarážející, šokující a vlastně už ani ne moc legrační.
Trvalo to jen necelé čtyři měsíce a nová obchodní dohoda mezi Evropskou unií a USA je upečená. Nakonec bude na evropské zboží uvaleno dodatečné 15procentní clo, což je sice o něco vyšší, než představuje základní americký tarif, ale také o hodně nižší, než jakými cly americký prezident Evropě vyhrožoval.
Centrální banky mají problém. Potenciálně fatální. Poslední dobou se totiž množí akademické studie, které je „viní“ z mnohem většího vlivu na vývoj dlouhodobých reálných úrokových sazeb, než jaký jim doposud hlavní ekonomický proud připisoval. Nejde o maličkost.
Očekávané, přesto důležité. Tak lze vnímat rozhodnutí radních Evropské centrální banky zachovat úrokové sazby na stávajících hladinách, tedy na dvou procentech pro základní sazbu. Důvodem sice je vyčkávací taktika, jak dopadnou jednání mezi EU a USA ohledně cel. Nicméně konec stávající fáze cyklu uvolňování měnové politiky EU se nejspíš výrazně přiblížil. A to bude mít řadu dopadů.
Agentura Bloomberg přišla s netradičním článkem, v němž popisuje celou řadu motivů, jak současní Rusové vnímají diktátora Josifa Stalina. A to na nejrůznějších úrovních od prezidenta Vladimira Putina přes různé politiky a vědce po zástupce „našich lidí“. Stalin prožívá comeback, jaký by si ani nejkovanější soudruzi v osmdesátkých nedokázali představit.
Příslušníci starší generace, kterým je nyní šedesát až osmdesát let, by podle německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW), měli platit zvláštní solidární daň, aby pomohli stabilizovat důchodový systém. Má se to stát prý proto, aby tíhu demografických změn nemusela nést jen mladší generace.
Policie se nachází v hluboké krizi. Má v logu „pomáhat a chránit”, ale mnoho insiderů by tam dnes spíš dopsalo „předstírat činnost, vyplňovat formuláře, čekat na výsluhy a držet hubu”.
Tisíce děr v Praze komplikují dopravu, a je lhostejné, jestli používáte auto, kolo, MHD, nebo chcete chodit pěšky. Peklo se nyní ukáže naplno, až odvážní úředníci zavřou Plzeňskou ulici. Otázka tedy zní: Opravdu se to musí dělat každé léto takto šíleně? Opravdu to nejde jinak?
První prázdninový průzkum veřejného mínění je tu a přináší zajímavé výsledky. ANO zatím ještě nemíří do fáze, že by bez něj nešlo sestavit vládu. Ale původní koalice by to již měla velmi těžké. A vlastně vůbec nejde o to, jestli vyhraje Babiš, nebo Fiala. Ale jak uspějí menší strany.
Vláda se rozhodla, že poradí lidem, jak se chovat ve válce, krizi nebo při povodních. Po vzoru dalších zemí se schystá připravit manuál, který nejprve vydá online, ale na podzim jej mají všechny domácnosti dostat v tištěné podobě do schránky. Prosím, ať tedy jednu adresu vynechají, tu mou.
Vedení ANO a zejména stranický šéf Andrej Babiš zatím tvrdošíjně naplňuje slíbenou strategii a z toho, jaké kroky po vyhraných volbách uskuteční, zatím nic neprozradil. Prý aby ho nikdo nemohl okopírovat. Nyní ale dvojka ANO Karel Havlíček přeci jen něco poodkryl. A přiznejme, že ačkoli nejde o příliš jasné vzkazy, určité náznaky povolebního směřování země tu vystopovat lze.
Bývalý maďarský premiér Viktor Orbán byl na sjezdu své strany Fidesz opět zvolen jejím předsedou. Navzdory drtivé porážce v dubnových parlamentních volbách uvedl, že se nikdy nevzdá, informovala agentura Reuters. Po porážce Fideszu expremiér čelil tlaku některých svých stoupenců, aby odešel z politiky. Na stranickém sjezdu Fideszu ale hlasovalo pro Orbánovo znovuzvolení 729 z 737 delegátů, informovala státní tisková agentura MTI.
Číst více
