Nový šéf Intelu hledá cestu z krize. O práci přijde tisíce lidí
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců, do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75 tisíc. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a v Polsku. Intel to oznámil ve čtvrtek spolu s hospodářskými výsledky za druhé čtvrtletí.
Firma dosahovala podprůměrných výsledků kvůli dlouholetým strategickým chybám. Intel nemá prakticky žádné zastoupení v rychle rostoucím odvětví čipů pro umělou inteligenci (AI), kterému dominuje společnost Nvidia. Jeho dlouholetý rival AMD získává podíl na trzích s polovodiči pro osobní počítače a servery, které jsou pro Intel hlavním zdrojem příjmů.
Nový generální ředitel společnosti Lip-Bu Tan, který se ujal vedení v březnu, usiluje o zotavení podniku a zlepšení hospodářských výsledků. Intel se zbavil některých podniků, propustil už některé zaměstnance a přesměroval zdroje, aby se mohl soustředit na projekty, o které podle Tana mají zákazníci zájem.
Potřebuje Čína více pokročilé čipy a související technologie, nebo Spojené státy prvky vzácných zemin? Odpověď na tuto otázku do značné míry určí, jak dopadnou probíhající jednání představitelů dvou největších světových ekonomik a trvalém smíru v obchodním vztahu a jeho podmínkách.
USA a Čína se přetahují o technologické kovy a čipy. Kdo co potřebuje víc?
Názory
Kromě propouštění stávajících pracovníků Intel neplánuje nové projekty. Za oběť této nové výdajové disciplíny padne chystaná továrna v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. První výkop byl původně plánován na rok 2024. Mělo vzniknout přibližně 3000 pracovních míst a investice se odhadovala zhruba na 30 miliard eur (736 miliard korun).
Konec Magdeburgu není zcela překvapivý. Už v září loňského roku byl projekt pozastaven – podle tehdejších plánů na dva roky. Manažeři Intelu nedávno naznačili, že bagry se rozjedou, až se objeví dostatečná poptávka po více čipech. Nevznikne ani plánovaná továrna v Polsku.
Úspěšné působení na západoevropském trhu, zaměstnávání pracovníků z východních členských států EU a vše řídí „mozek“ v Česku. Takhle nevypadá tradiční představa o exportu tuzemských firem do zemí na západ od našich hranic. Ukazuje se ale, že české firmy nemusí být jenom v nezdravě podřízeném postavení dodavatelů součástek (jak to často bývá v autoprůmyslu), ale dokážou se prosadit i díky finálním dodávkám produktů, služeb nebo výsledkům špičkového výzkumu, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí. 
ANALÝZA: Češi nemusejí být na evropském trhu otloukánky. Příklady z praxe
Zprávy z firem
Závod v Německu byl součástí ambiciózního plánu bývalého šéfa Pata Gelsingera, který chtěl Intel vyvést z krize. Chtěl také etablovat tohoto průkopníka v oblasti polovodičů jako výrobce na zakázku pro jiné čipové firmy. Nové továrny měly vzniknout, aby bylo možné potenciálním zákazníkům nabídnout dostatečnou kapacitu.
Intel také zveřejnil hospodářské výsledky za druhé čtvrtletí, podle kterých tržby meziročně stagnovaly na 12,9 miliardy dolarů (269 miliard korun). Společnost vykázala ztrátu 2,9 miliardy dolarů, o rok dříve ztráta činila 1,6 miliardy dolarů.
Kybernetické útoky zesilují. A ačkoli jejich počet v posledních měsících mírně klesá, jsou daleko sofistikovanější, cílenější, potenciálně ničivější. I proto firmy i instituce nesmí podcenit tyto hrozby a hledat co nejlepší zabezpečení svých systémů. Jednou ze společností, které se daří nabízet top produkt globálním firmám, je Cato Networks, kterou založil úspěšný podnikatel a investor Shlomo Kramer. Společnost nyní rozšiřuje své vývojové centrum v Praze. „Našli jsme zde odborníky potřebných kvalit. Navíc Čechy s Izraelci spojuje i podobná mentalita,“ říká podnikatel v rozhovoru pro newstream.cz.
Shlomo Kramer: Z Prahy se stává Silicon Valley střední Evropy
Leaders
Evropa se děsí zaostávání v polovodičovém průmyslu a Brusel vyhlásil cíl, podle něhož má Evropská unie dosáhnout 20procentního podílu ve výrobě čipů do roku 2030. Jak už to s evropskými cíli bývá, doprovází je silná skepse. Ve skutečnosti jsou ale továrny na čipy jen jednou ze součástí polovodičového oboru. Evropa má v rámci dodavatelského řetězce čipů silná místa a týká se to i Česka. Na udržení a posílení těchto svých předností by Evropané měli sázet především, píše v analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí.
Závody ve výrobě čipů. Mezi Evropany drží i Češi své žolíky
Money
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
