Nový šéf Intelu hledá cestu z krize. O práci přijde tisíce lidí
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců, do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75 tisíc. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a v Polsku. Intel to oznámil ve čtvrtek spolu s hospodářskými výsledky za druhé čtvrtletí.
Firma dosahovala podprůměrných výsledků kvůli dlouholetým strategickým chybám. Intel nemá prakticky žádné zastoupení v rychle rostoucím odvětví čipů pro umělou inteligenci (AI), kterému dominuje společnost Nvidia. Jeho dlouholetý rival AMD získává podíl na trzích s polovodiči pro osobní počítače a servery, které jsou pro Intel hlavním zdrojem příjmů.
Nový generální ředitel společnosti Lip-Bu Tan, který se ujal vedení v březnu, usiluje o zotavení podniku a zlepšení hospodářských výsledků. Intel se zbavil některých podniků, propustil už některé zaměstnance a přesměroval zdroje, aby se mohl soustředit na projekty, o které podle Tana mají zákazníci zájem.
Potřebuje Čína více pokročilé čipy a související technologie, nebo Spojené státy prvky vzácných zemin? Odpověď na tuto otázku do značné míry určí, jak dopadnou probíhající jednání představitelů dvou největších světových ekonomik a trvalém smíru v obchodním vztahu a jeho podmínkách.
USA a Čína se přetahují o technologické kovy a čipy. Kdo co potřebuje víc?
Názory
Kromě propouštění stávajících pracovníků Intel neplánuje nové projekty. Za oběť této nové výdajové disciplíny padne chystaná továrna v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. První výkop byl původně plánován na rok 2024. Mělo vzniknout přibližně 3000 pracovních míst a investice se odhadovala zhruba na 30 miliard eur (736 miliard korun).
Konec Magdeburgu není zcela překvapivý. Už v září loňského roku byl projekt pozastaven – podle tehdejších plánů na dva roky. Manažeři Intelu nedávno naznačili, že bagry se rozjedou, až se objeví dostatečná poptávka po více čipech. Nevznikne ani plánovaná továrna v Polsku.
Úspěšné působení na západoevropském trhu, zaměstnávání pracovníků z východních členských států EU a vše řídí „mozek“ v Česku. Takhle nevypadá tradiční představa o exportu tuzemských firem do zemí na západ od našich hranic. Ukazuje se ale, že české firmy nemusí být jenom v nezdravě podřízeném postavení dodavatelů součástek (jak to často bývá v autoprůmyslu), ale dokážou se prosadit i díky finálním dodávkám produktů, služeb nebo výsledkům špičkového výzkumu, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí. 
ANALÝZA: Češi nemusejí být na evropském trhu otloukánky. Příklady z praxe
Zprávy z firem
Závod v Německu byl součástí ambiciózního plánu bývalého šéfa Pata Gelsingera, který chtěl Intel vyvést z krize. Chtěl také etablovat tohoto průkopníka v oblasti polovodičů jako výrobce na zakázku pro jiné čipové firmy. Nové továrny měly vzniknout, aby bylo možné potenciálním zákazníkům nabídnout dostatečnou kapacitu.
Intel také zveřejnil hospodářské výsledky za druhé čtvrtletí, podle kterých tržby meziročně stagnovaly na 12,9 miliardy dolarů (269 miliard korun). Společnost vykázala ztrátu 2,9 miliardy dolarů, o rok dříve ztráta činila 1,6 miliardy dolarů.
Kybernetické útoky zesilují. A ačkoli jejich počet v posledních měsících mírně klesá, jsou daleko sofistikovanější, cílenější, potenciálně ničivější. I proto firmy i instituce nesmí podcenit tyto hrozby a hledat co nejlepší zabezpečení svých systémů. Jednou ze společností, které se daří nabízet top produkt globálním firmám, je Cato Networks, kterou založil úspěšný podnikatel a investor Shlomo Kramer. Společnost nyní rozšiřuje své vývojové centrum v Praze. „Našli jsme zde odborníky potřebných kvalit. Navíc Čechy s Izraelci spojuje i podobná mentalita,“ říká podnikatel v rozhovoru pro newstream.cz.
Shlomo Kramer: Z Prahy se stává Silicon Valley střední Evropy
Leaders
Evropa se děsí zaostávání v polovodičovém průmyslu a Brusel vyhlásil cíl, podle něhož má Evropská unie dosáhnout 20procentního podílu ve výrobě čipů do roku 2030. Jak už to s evropskými cíli bývá, doprovází je silná skepse. Ve skutečnosti jsou ale továrny na čipy jen jednou ze součástí polovodičového oboru. Evropa má v rámci dodavatelského řetězce čipů silná místa a týká se to i Česka. Na udržení a posílení těchto svých předností by Evropané měli sázet především, píše v analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí.
Závody ve výrobě čipů. Mezi Evropany drží i Češi své žolíky
Money
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
