Americký výrobce čipů Intel očekává v aktuálním čtvrtletí tržby 12,2 miliardy dolarů až 13,2 miliardy (279 miliard korun až 301,5 miliardy korun), což je méně, než odhadovali analytici. Jeho akcie po čtvrtečním uzavření burz ve Spojených státech proto oslabily o téměř 11 procent.
Americký výrobce čipů Intel nečekaně vykázal ve druhém čtvrtletí čistý zisk 1,48 miliardy dolarů (32 miliard korun) po ztrátě 454 milionů dolarů ve stejném období loni. Lépe se dařilo obchodu s počítači. Tržby se meziročně snížily o 15 procent na 12,95 miliardy dolarů. Firma to uvedla ve čtvrtek po skončení obchodování na burze ve Spojených státech. Její akcie přechodně zpevnily asi o šest procent.
Německá vláda se dohodla s americkou společností Intel na podpoře továrny na čipy. Podle informací agentury Bloomberg získá Intel na výstavbu závodu v Magdeburku dotace v objemu 10 miliard eur, v přepočtu zhruba 238 miliard korun.
Americká společnost Intel, která je největším světovým výrobcem počítačových čipů, investuje 25 miliard dolarů, v přepočtu 542 miliard korun, do výstavby továrny v Izraeli. Podle premiéra Benjamina Netanjahua jde podle o největší zahraniční investici v Izraeli.
Americká společnost Intel, která je největším světovým výrobcem počítačových čipů, postaví velkou továrnu na výrobu čipů v polské Vratislavi. Investuje do ní 4,6 miliardy dolarů, tedy zhruba sto miliard korun. Intel se v podniku na západě Polska chystá montovat a testovat mikroprocesory. Do roku 2027 by mělo v továrně vzniknout zhruba 2000 vysoce kvalifikovaných míst a podnik očekává, že další tisíce jich vzniknou díky možnému nabírání nových pracovníků u dodavatelů.
Propad prodejů osobních počítačů ve světě poslal čipového giganta Intel do největší čtvrtletní ztráty v historii firmy založené v roce 1968. A i v tomto v aktuálním čtvrtletí očekává červená čísla, neboť trh s PC by se měl vrátit na standardní úroveň až koncem roku, napsal deník The Wall Street Journal.
Ve věku 94 let zemřel v pátek Gordon Moore, spoluzakladatel společnosti Intel a průkopník polovodičového průmyslu, jehož Mooreův zákon předpověděl neustálý nárůst výpočetního výkonu obvodů v elektronice na celá desetiletí. Oznámila to firma Intel a Mooreova rodinná dobročinná nadace. Podle prohlášení zemřel Moore obklopen rodinou ve svém době na Havaji.
Společnost Mobileye, která je divizí americké společnosti Intel a zaměřuje se na systémy samořízených aut, by při svém vstupu na burzu mohla být oceněna na téměř 16 miliard dolarů (téměř 400 miliard korun). To je méně než třetina původně očekávané částky, protože nestabilita na akciových trzích a růst úrokových sazeb snižují zájem o nové emise, uvedla agentura Reuters. Primární nabídka Mobileye by měla být jedním z největších technologických vstupů na burzu v letošním roce.
Americký výrobce mikročipů Intel se chystá v souvislosti s ochlazením trhu s osobními počítači snížit počet zaměstnanců o tisíce. S odvoláním na informované zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg. Intel podle zdrojů propouštění oznámí už tento měsíc a v některých divizích, včetně úseku prodeje a marketingu, by počet zaměstnanců mohl klesnout až o pětinu. V červenci měla firma kolem 113 700 lidí. Intel se odmítl k věci vyjádřit.
Intel jde do rizika. V čase, kdy růstové akcie dostávají na frak a rozruch okolo futuristických technologiích utichá tváří v tvář rostoucí inflaci a makroekonomickým obavám, vysílá svoji divizi Mobileye na burzu.
Itálie se blíží uzavření dohody se společností Intel v počáteční hodnotě pět miliard dolarů (asi 121 miliard korun) na vybudování pokročilého závodu na výrobu a montáž polovodičů. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na svém dva zdroje informované o jednáních.
Americký prezident 👴 Donald Trump a australský premiér Anthony Albanese v Bílém domě podepsali dohodu mezi Spojenými státy a Austrálií o strategických minerálech a vzácných zeminách. Podle Trumpa strany dohodu vyjednávaly přibližně pět měsíců. Už před schůzkou lídrů se podle médií očekávalo, že Canberra během ní Washingtonu nabídne své rozsáhlé nerostné zdroje a znalosti v oblasti těžby, a to pouhé dny poté, co se Čína rozhodla rozšířit omezení vývozu kovů vzácných zemin.
Vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů bude chtít od ledna přenést platbu za obnovitelné zdroje energie (OZE) z občanů a firem na stát. Novinářům to po jednání řekl předseda SPD 👨 Tomio Okamura. Platba za podporované zdroje energie je součástí regulované složky ceny elektřiny, na pokrytí celkové podpory obnovitelných zdrojů se podílejí odběratelé i státní rozpočet.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov si ☎️ telefonoval se svým americkým protějškem Markem Rubiem a jednali o možných krocích ohledně toho, na čem se minulý týden dohodli prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin. Bez dalších podrobností to uvedla ruská diplomacie, která telefonát označila za konstruktivní. Rubiův mluvčí později vydal podobné prohlášení.
Pražská burza na začátku pracovního týdne nepatrně 📈 posílila, index PX dnes uzavřel o 0,08 procenta výše na 2342,33 bodu. Dařilo se bankovním titulům, zatímco akcie energetické společnosti ČEZ či pojišťovny VIG odepisovaly. Koruna dnes mírně posílila k euru a stagnovala vůči dolaru.
Prezident Petr Pavel se chce příští pondělí sejít s předsedou hnutí ANO 👴 Andrejem Babišem. Tématem jednání budou dosavadní výsledky Babišova vyjednávání o budoucí vládě a další chystané kroky, uvedl odbor komunikace prezidentské kanceláře. ANO chce složit vládu společně s hnutím SPD a Motoristy, tento týden strany vyjednávají o programu budoucí vlády.
Ústřední výbor Čínské komunistické strany zahájil čtyřdenní plénum, kde chce stranické vedení prodiskutovat pětiletý 📜 plán na roky 2026 až 2030. Jednání, na kterém se setkají nejvyšší představitelé strany, by se mělo podle agentury Kjódó zabývat také možnými řešeními problému stárnutí čínské společnosti a prosazováním ekologické politiky.
