Obytné nemovitosti v Česku zlevňují nejvýrazněji za posledních více než třináct let, říkají dnešní data Eurostatu. Na vině je hlavně vysoká inflace a drahé hypotéky.
Možná si vybavíte scénu z filmu Vrať se do hrobu, kdy výzkumný pracovník v podání Milana Šteindlera došel k závěru, že „… valná většina maturující mládeže už našla zodpovědný přístup k životu, existuje však ještě nejméně padesát procent těch, kteří (ho) nenašli…“. Je to podobné jako s hypotékami v Česku. Statistiky mají kouzlo, že je možné vykládat si je všelijak. Stejné číslo může být malé i velké.
Září mají Američané spojené nejen s tragickým útokem na newyorská “dvojčata” World Trade Center, ale i s největším bankrotem v historii USA. 15. září 2008 vyhlásila bankrot - po 158 letech existence - čtvrtá největší banka Lehman Brothers.
Průměrná sazba hypoték na počátku září klesla na 6,1 procenta ze srpnových 6,19 procenta, snížila se tak čtvrtý měsíc za sebou. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě údajů k pátému pracovnímu dni každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
Alena Schillerová, bývalá a možná i budoucí ministryně financí, se ve veřejném prostoru vyjevila s novým nápadem. Že by prý hypotéky mohly být i na padesát let, takzvané dvougenerační. Levá ruka Andreje Babiše, pravou rukou je samozřejmě Karel Havlíček, využívá končící léto k dalšímu inovativnímu nápadu, který má patrně podpořit očekávaný budoucí volební úspěch Andreje Babiše.
Dům na klíč, který stojí do pár dnů. To je kouzlo dřevostaveb, které se na sebe poutají pozornost stále více Čechů. Jejich výstavba má však i svá úskalí. To hlavní tkví ve financování takové stavby. Hypotéka na dřevostavbu se liší od té klasické na zděný dům. Jak na financování dřevostavby radí expert fintech startupu Hyponamíru.cz.
Koncem června se v Česku částečně změnily podmínky pro poskytování hypoték. Česká národní banka (ČNB) totiž zrušila požadavek na posuzování limitu DSTI, který vyjadřuje, jak velkou část čistého svého měsíčního příjmu žadatel o úvěr vynakládá na splátky celkového dluhu. Od 1. července už tedy tuzemské banky nemusí brát tento limit v potaz. Jak je to ale ve skutečnosti? Rozmrzne díky tomu aspoň trochu i hypoteční trh? Zeptali jsme se na to v bankách i u finančních poradců.
Množí se zprávy o oživování trhu s hypotékami. Prý už to začalo. Podle údajů bankovní asociace v květnu i v červnu konečně po roce rostl počet nových hypoték i jejich objem. Vypadá to jako světlo na konci tunelu. A to ještě od července povoluje jedna z regulací, výše splátky vzhledem k čistému příjmu už se nebude tolik hlídat. Znamená to, že žadatel může dosáhnout na víc peněz, teoreticky by to mohlo přilákat další zájemce: Červencové výsledky se dozvíme za pár týdnů.
Celý trh čeká, kdy inflace konečně spadne do inflačního pásma České národní banky a ta uvolní sazební „okovy“ české ekonomiky. Nejvíc se na to těší realitní trh, který je nyní ve stadiu hibernace. Podle Jakuba Matějů, náměstka ředitele měnové sekce ČNB a poradce bankovní rady, by neměla být očekávání trhu nějakého rychlého klesání sazeb příliš velká. A už vůbec ne v letošním roce. Bankovní rada chce s jejich poklesem počkat, aby si byla jistá, že jsou všechny inflační tlaky za námi. A o návratu základní sazby pod tři procenta si podle Matějů na dlouhé roky můžeme nechat zdát.
Developerská skupina Central Group loni meziročně zvýšila čistý zisk o 23 procent na 918 milionů korun. Čistý obrat stoupl na 1,5 miliardy korun, meziročně to bylo o 44 procent více. Největší výnosy společnost evidovala za podíly dlouhodobého finančního majetku. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou společnost zveřejnila ve Sbírce listin.
Vrací se rozdělená Evropa. A dokonce tentokrát jde o rozdělení samotné eurozóny, tedy spolku zemí platících eurem. Za rozdělením této unie stojí rostoucí úroky na eurových dluzích. Kvůli nim část zemí čelí masivnímu nárůstu ceny hypoték. A naopak v jiných zemích je situace zcela klidná. Důvod? V části zemí eurozóny mají dlouhé fixace, jinde jsou naopak běžné hypotéky s takzvaným plovoucím kurzem.
Spojené státy jednají s blízkými partnery o poskytnutí pomoci Ukrajině až 5️⃣0️⃣ miliard dolarů (1,2 bilionu korun). Tyto peníze by pak byly spláceny z neočekávaných zisků ze státních ruských aktiv zmrazených převážně v Evropě, ze kterých stále plynou úroky. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Číst více
Ceny komodit na světových trzích letos spíše 📈 rostou, jejich pokles z počátku roku vystřídalo v březnu a v dubnu zdražování. Výrazně zdražila ropa, měď, nikl, zlato, stříbro a hlavně kakao. Naopak zlevnilo uhlí, cukr nebo obiloviny. Hlavní komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku do konce dubna vykazoval nárůst 2,5 procenta.
Výsledky nedávné cesty do Spojených států jsou podle premiéra Petra Fialy (ODS) 👍 vynikající. Mezi státy je hluboká vzájemná důvěra, řekl Fiala. K uskutečnění návštěvy podle něj přispělo, že Česko je pod současnou vládou aktivním hráčem na mezinárodní scéně a má jasné postoje k bezpečnostním hrozbám.
Do konce letošního roku by se podle premiéra Petra Fialy (ODS) mohlo uskutečnit další 🤝 společné jednání české a ukrajinské vlády. Poslední se konalo koncem října 2022 v Kyjevě. Česko s Ukrajinou jedná průběžně na všech úrovních, země napadená Ruskem potřebuje především zbraně a munici, řekl Fiala v rozhovoru s ČTK.
Ukrajina zmírnila některé válečné kapitálové kontroly pro podniky. 🏛️ Centrální banka krok označila za největší liberalizaci měnového trhu od ruské invaze v roce 2022. S odkazem na páteční sdělení centrální banky o tom píše zpravodajský server CNBC. Většina opatření vstupuje v platnost dnes.
Rusko přechodně ❌ zakázalo vývoz cukru ze země. S odkazem na vládní nařízení o tom píší ruské tiskové agentury. Moskva tak chce zajistit stabilitu na domácím trhu s potravinami, citovala z nařízení agentura TASS. Zákaz platí do konce srpna a týká se vývozu třtinového nebo řepného cukru a chemicky čisté sacharózy.