Po letech spojených s uzavíráním provozů a energetickou krizí začínají mít české firmy už zase chuť opatrně investovat a rozšiřovat podnikání. Nálada českých firem a podnikatelů se vrací podle Indexu očekávání firem, který dnes zveřejnila ČSOB, do období před příchodem pandemie covid-19. „České firmy jsou neuvěřitelně vitální a schopné ustát ekonomické nástrahy a výzvy, a to nás vede k mírnému a velmi křehkému optimismu do budoucna,“ zdůraznil v rozhovoru Pavel Prokop, výkonný ředitel firemního bankovnictví ČSOB.
Pokud se v Česku nezmění přístup úřadů k developmentu a budeme mít stále jeden z nejhorších stavebních zákonů na světě, bude to brzdit ekonomiku i trh s nemovitostmi. Nepotřebujeme tedy od státu finanční pomoc, potřebujeme pomoc legislativní, říká v rozhovoru pro Newstream.cz Martin Baláž, senior viceprezident a country manager pro Česko, Slovensko a Maďarsko společnosti Prologis, největší průmyslové realitní firmy na světě.
Pokles české ekonomiky očekává v tomto roce 82 procent českých generálních ředitelů, 30 procent dokonce počítá s výrazným propadem. Sedm procent manažerů předpokládá její růst. V růst výnosů vlastní firmy věří 64 procent šéfů, což je nejhorší výsledek za deset let. Vyplývá to z průzkumu PwC CEO Survey, jehož se loni v listopadu a prosinci zúčastnilo 200 generálních ředitelů tuzemských firem.
Inflace, pokles životní úrovně a další dopady války na Ukrajině se nijak neprojevily na schopnosti Čechů splácet úvěry. Ukazují to statistiky České bankovní asociace.
Zastropování cen energií i pro velké firmy je logickým krokem, tvrdí oslovení analytici. Podle nich opatření sice dál zatíží státní rozpočet, je však nutné pro udržení konkurenceschopnosti tuzemského průmyslu. Rozšíření cenového stropu na energie i na velké podniky navrhuje ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), vláda by o něm měla jednat příští týden.
Životní úroveň Čechů klesá kvůli pádící inflaci nejvíce od vzniku České republiky. Ke všeobecné drahotě se podle ekonoma Lukáše Kovandy z Trinity Bank v příštím roce přidá také vlna propuštění, jakou Češi dlouho nepamatují.
Firmy se s enormním nárůstem cen energií vyrovnávají především investicemi do fotovoltaiky a moderních technologií nebo zaváděním úsporných opatření při osvětlení a vytápění svých objektů. Z plynu přecházejí na zkapalněný ropný plyn LPG, snaží se víc využívat odpadní teplo z vlastní výroby, montují úsporná svítidla, snižují teplotu v kancelářích, upravují pracovní dobu. Omezení výroby nebo propouštění zaměstnanců až na výjimky neplánují.
Největší česká textilka Juta ze Dvora Králové nad Labem kvůli ztrátě zakázek propustila v závodě v Úpici na Trutnovsku 24 lidí, dalších 26 míst je v ohrožení. V minulých měsících podnik propustil v závodě v Jaroměři přes 70 lidí, a to kvůli ztrátě ruského trhu. Kvůli zdražení energií a dalších vstupů podnik redukuje investice, uvedla ekonomická ředitelka Juty Marie Čermáková. Juta má 17 výrobních závodů a nyní zaměstnává 2150 lidí, propustila tak téměř pět procent z nich.
Společnost Krnovské opravny a strojírny (KOS) z Krnova na Bruntálsku zvýšila loni čistý zisk o 5,5 milionu na 14,9 milionu korun. Její čistý obrat se meziročně snížil o 128 milionů na 769,1 milionu korun. Hospodářské výsledky firmy ovlivňovala koronavirová pandemie i růst nákladů. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti zveřejněné ve Sbírce listin.
Jeden z největších českých výrobců obráběcích strojů, společnost TOS Kuřim - OS, po třech letech ve ztrátě v loňském roce vykázal zisk šest milionů korun. O rok dříve činila ztráta 189 milionů. Tržby společnosti klesly o 36 procent na 282 milionů korun, k zisku se jí podařilo vrátit díky prodeji majetku. Vedení společnosti to uvedlo ve výroční zprávě, která je dostupná ve Sbírce listin.
Více než 70 procent zaměstnavatelů pociťuje proti lednu tohoto roku ze strany zaměstnanců nebo uchazečů o práci značný tlak na navyšování mezd. Firmy nepřistupují k plošnému zvyšování mezd, aby dohnaly inflaci, preferují spíše individuální navyšování mezd a mají i další nástroje, pomocí kterých s touto situací bojují. Novinářům to řekl manažer personální agentury Hays pro technický nábor Jan Nezkusil.
Jihokorejský ústavní soud ❌ zrušil rozhodnutí nižšího soudu, které na konci března zbavilo opozičního lídra I Če-mjonga obvinění z porušení volebního zákona. Informuje o tom agentura Jonhap. Není tak jasné, zda se bude I Če-mjong v červnových volbách moct ucházet o prezidentský post.
EU plánuje příští týden sdílet se Spojenými státy 📜 dokument, který bude obsahovat návrhy k zahájení obchodních jednání s administrativou prezidenta Donalda Trumpa. Dokument navrhuje snížení obchodních a necelních překážek, posílení evropských investic v USA, spolupráci na globálních problémech, jako je řešení nadměrné kapacity čínské oceli, a nákup amerického zboží, jako je zkapalněný zemní plyn a technologie.
Argentina odtajnila 📜 dokumenty, které ukazují, že země po druhé světové válce do značné míry pomáhala nacistům uniknout z Evropy. K on-line zpřístupnění stovek dokumentů svolil argentinský prezident Javier Milei. Mnohé z nich potvrzují, že vysoce postavení nacisté, jakým byl i doktor Josef Mengele, žili v Argentině bez problémů.
Americká společnost Apple ☝ porušila soudní příkaz, který jí nařizoval, aby ve svém obchodě s aplikacemi App Store umožňovala platby přes jiné poskytovatele. Uvedla to soudkyně Yvonne Gonzalezová Rogersová, své rozhodnutí postoupila státním zástupcům kvůli možnému trestnímu stíhání firmy, uvedla agentura Bloomberg. Apple musí přestat účtovat provize za nákupy mimo svůj obchod s aplikacemi.
Spojené státy a Ukrajina podepsaly 🤝 dohodu o vytvoření americko-ukrajinského rekonstrukčního investičního fondu, oznámilo ve středu večer místního času (v noci na dnešek středoevropského letního času) americké ministerstvo financí. Agentura Bloomberg píše o podpisu „dohody o přístupu k ukrajinským přírodním zdrojům“.
Americké softwarové společnosti Microsoft 📈 vzrostl ve třetím fiskálním čtvrtletí čistý zisk o 18 procent na 25,8 miliardy dolarů (568,6 miliardy korun). Firmě pomáhá zájem o cloudové služby a umělou inteligenci (AI).
Sociální síť pro sdílení krátkých videí 📱 TikTok plánuje investici ve výši jedné miliardy eur (24,96 miliardy korun) do výstavby svého prvního datového centra ve Finsku. Agentuře Reuters to potvrdil mluvčí společnosti s tím, že projekt je součástí širší iniciativy, jejímž cílem je posílit ochranu osobních údajů evropských uživatelů.
