Lukáš Kovanda: Trump betonuje cla. Česko neochromí, jeho ekonomický model ale podkopávají
Spojené státy zavedly nová cla na dovoz z desítek zemí, které podle Washingtonu nedostatečně brání obchodu se zbožím vyráběným nucenou prací. Bezprostřední dopad na českou ekonomiku bude omezený. Dlouhodobě však cla oslabují export, investice i průmyslové řetězce, na nichž tuzemské hospodářství stojí.
Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují pro českou ekonomiku další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, který by měl tuzemské hospodářství bezprostředně zásadně poškodit.
Spojené státy zavedly cla ve výši deset až 12,5 procenta na zboží od 60 obchodních partnerů. Evropská unie patří mezi ekonomiky s příznivějším režimem. Nová cla se navíc u evropského zboží uplatňují s ohledem na již existující celní sazby a limity dohodnuté mezi EU a USA. Neměla by proto automaticky znamenat další plošnou přirážku nad dosavadní celní zatížení.
Dočasná bariéra se mění v nový normál
Nové clo ale nevzniká „na zelené louce“. Nahrazuje dočasnou desetiprocentní americkou dovozní přirážku, kterou Trumpova administrativa zavedla letos v únoru na 150 dnů a jejíž platnost nyní skončila.
Pro většinu evropského zboží se tak celní zatížení proti dosavadnímu stavu výrazně nezvýší. Nový režim především mění desetiprocentní bariéru, která měla být dočasná, v dlouhodobější součást americké obchodní politiky. Jinými slovy „betonuje“ již existující stav.
Sociální síť Truth Social se snaží zpeněžit přístup k postům Donalda Trumpa, které mnohdy zahýbou akciovými trhy. Důvod je jednoduchý: posílit byznys firmy, jež měla být jedním z Trumpových hlavních byznysových tahounů. Jenomže Trumpova mediální firma nešlape a její akcie se pohybují na historických minimech.
Akcie Trumpovy mediální firmy skomírají. Truth Social byznysově nefunguje
Trhy
Právě toto „zabetonování“ je pro české podniky závažnější než samotná změna sazby. Český výrobce může po určitou dobu nést část cla na úkor vlastní marže. Jestliže však musí s desetiprocentním znevýhodněním počítat trvale, začne přehodnocovat investice, výrobní kapacity i svou přítomnost na americkém trhu.
Velké podniky mohou část výroby přesunout přímo do Spojených států. Menší firmy, které si americký závod nemohou dovolit, mohou z tamního trhu postupně ustupovat.
O účet se podělí zákazník a dodavatel
Clo formálně odvádí americký dovozce. Ekonomický účet si ale mezi sebe rozdělí americký zákazník a evropský dodavatel. Americký odběratel se bude snažit přenést část nákladů zpět na českou firmu požadavkem na nižší cenu.
Český vývozce tak buď přijde o část marže, nebo jeho výrobek v USA zdraží a stane se méně konkurenceschopným. Zasaženi mohou být tuzemští výrobci strojů, elektrotechniky, průmyslových zařízení, přesných přístrojů, skla, chemických výrobků a dalšího zboží s vyšší přidanou hodnotou.
Větší hrozba vede přes Německo
Přímý český vývoz do Spojených států zachycuje pouze část skutečného rizika. Česká ekonomika je hluboce zapojena do německých a dalších evropských dodavatelských řetězců.
Český podnik může dodat komponent německému výrobci stroje nebo automobilu, který následně hotový výrobek prodá v USA. Ve statistice se česká produkce objeví jako vývoz do Německa, ekonomicky je však závislá na americké poptávce. Útlum německého exportu proto může český průmysl zasáhnout výrazněji než samotné clo na přímý vývoz českého zboží.
Automobilový průmysl má vlastní režim
Automobilový průmysl podléhá zvláštnímu režimu. Na automobily, jejich díly, ocel, hliník či měď se vztahují jiná americká sektorová cla. Nové opatření proto u těchto výrobků není možné jednoduše chápat jako další clo navrch.
České automobilky a jejich dodavatelé ale zůstávají zasaženi již existujícími bariérami a případným poklesem výroby evropských automobilek určené pro americký trh. Některé produkty, na něž se vztahují sektorová cla, jsou z nového opatření vyňaty.
Krátkodobě miliardy, dlouhodobě větší problém
Samostatný dodatečný dopad nynější změny na výkon české ekonomiky bude omezený. Během následujících 12 měsíců může představovat řádově několik setin procenta hrubého domácího produktu, tedy několik miliard korun.
Podstatně větší je dlouhodobá škoda plynoucí z celkového posunu americké obchodní politiky směrem k trvalému protekcionismu. Ve srovnání s hypotetickým světem nízkých cel může být výkon české ekonomiky postupně nižší o jednu až několik desetin procenta. Riziko by vzrostlo zejména v případě dalšího útlumu německé ekonomiky, rozšíření amerických cel nebo zavedení evropských odvetných opatření.
Pro ČNB spíše dezinflační faktor
Pro českou inflaci by opatření nemělo představovat zásadní riziko. Cla budou působit především proti hospodářskému růstu, protože oslabí zahraniční poptávku a evropský průmysl.
Určité proinflační riziko by přineslo oslabení koruny nebo případná evropská odvetná cla. Proti tomu by však působily nižší ceny průmyslových vstupů a slabší ekonomická aktivita. Pro Českou národní banku je proto nynější americký krok spíše dezinflačním než inflačním faktorem.
Boj proti nucené práci jako záminka
Zdůvodnění opatření bojem proti nucené práci působí v případě Evropské unie značně účelově. Unie zákaz výrobků vznikajících nucenou prací zavádí a její pracovní standardy patří celosvětově k nejpřísnějším.
Jde tak především o nalezení nového právního základu, který umožní Trumpově administrativě pokračovat v plošném celním zatížení poté, co americký Nejvyšší soud odmítl předchozí použití zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích. Nová cla jsou zavedena podle článku 301 amerického obchodního zákona z roku 1974. Reuters
Českou ekonomiku nová cla sama o sobě neochromí. Dále však oslabují model, na němž Česko vyrostlo – tedy volný světový obchod, otevřené trhy a zapojení do přeshraničních průmyslových řetězců. Největší hrozbou není jednorázové zvýšení ceny konkrétního českého výrobku v USA, ale postupná proměna desetiprocentního cla v nový normál světového obchodu.
