Když se mluví o Bruselu, je to diktát, chaos a nepřítel národních zájmů. Když se rozdělují peníze, je to najednou vítaný partner. Případ dostavby D11 ukazuje tuhle českou politickou schizofrenii v přímém přenosu.
Evropská unie se snaží prosadit masivní finanční pomoc pro Ukrajinu, která čelí pokračující ruské agresi. Plánovanou půjčku ve výši 90 miliard eur však blokuje Maďarsko. Spor mezi členskými státy se tak vyostřuje a otevírá otázku, jak daleko může zajít jednotlivý stát při brzdění společných rozhodnutí.
Zatímco část Evropské unie trvá na tom, že systém emisních povolenek ETS je nedotknutelným základem klimatické politiky, Česko v čele s premiérem Andrej Babiš varuje před jeho dopady na průmysl a životní náklady. Spor, který se vyostřuje i kvůli geopolitickému napětí a drahým energiím, ukazuje hluboké rozdíly v tom, jak má Evropa zvládnout zelenou transformaci.
Velvyslanci členských států Evropské unie se zatím nedokázali shodnout na prodloužení sankcí vůči ruským a běloruským občanům a firmám. Podle zdrojů ČTK blokují dohodu Slovensko a Maďarsko, které požadují změny v sankčním seznamu. Pokud sankce nebudou prodlouženy do nedělní půlnoci, přestanou platit.
Server Politico upozorňuje, že podnikání českého premiéra Andrej Babiš sahá daleko za hranice holdingu Agrofert. Přes investiční fond Hartenberg Holding vede stopa k jedné z největších evropských sítí klinik umělého oplodnění, k internetovému prodeji spodního prádla i k síti květinářství.
Od poloviny příštího února začne v celé Evropské unii platit nové bateriové nařízení, které zásadně promění podobu spotřební elektroniky. Nařízení (EU) 2023/1542 o bateriích zavádí povinnost, aby baterie v nově uváděných zařízeních byly snadno vyměnitelné koncovým uživatelem nebo nezávislým servisem. Pokud tedy přestane fungovat akumulátor, nemělo by to automaticky znamenat konec celého výrobku.
Průměrná celní sazba USA na dovoz z EU – po pátečním zneplatnění recipročních cel a po sobotním zvýšení globálního cla – stoupne dovozní přirážka pro evropské firmy o necelý procentní bod, ze zhruba 11 na 12 procent. Vítězi zneplatnění jsou Brazílie, Čína či Indie.
Evropský parlament schválil snížení emisí o 90 procent do roku 2040. Tím nejen potvrdil směr klimatické transformace, ale také politicky převálcoval její nejhlasitější odpůrce. Motoristická pravice, fosilní průmysl i uhelná nostalgie utrpěly porážku, která není jen hlasovací, ale především dějinná. Evropa už neřeší, zda dekarbonizovat, ale jak rychle.
Vládní zmocněnec pro klimatickou změnu Filip Turek se nezúčastní neformální rady ministrů životního prostředí EU na Kypru. Důvodem je jeho účast na jednání Poslanecké sněmovny o nedůvěře vládě. Zrušen byl i původně plánovaný společný let se slovenskou delegací, který padl kvůli programu slovenské Národní rady.
Ministr zahraničí Petr Macinka příští týden poprvé od nástupu do funkce navštíví Spojené státy. Ve Washingtonu se zúčastní konference o kritických minerálech a naváže na jednání s evropskými partnery o Green Dealu a hospodářských otázkách.
Americký prezident Donald Trump včera oznámil novou sadu cel, a to na osm evropských zemí – členských států NATO –, které v tomto týdnu rozhodly vyslat do Grónska dohromady několik desítek vojáků. Jedná se o Německo, Francii, Británii, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko. Trump cla ve výši deseti procent hodlá zavést letos k 1. únoru a uplatňovat je tak dlouho, dokud mu evropské země neumožní Grónsko kompletně koupit. V červnu je připraven dané clo navýšit na 25 procent.
