Velvyslanci členských států Evropské unie se zatím nedokázali shodnout na prodloužení sankcí vůči ruským a běloruským občanům a firmám. Podle zdrojů ČTK blokují dohodu Slovensko a Maďarsko, které požadují změny v sankčním seznamu. Pokud sankce nebudou prodlouženy do nedělní půlnoci, přestanou platit.
Vládní zmocněnec pro klimatickou změnu Filip Turek se nezúčastní neformální rady ministrů životního prostředí EU na Kypru. Důvodem je jeho účast na jednání Poslanecké sněmovny o nedůvěře vládě. Zrušen byl i původně plánovaný společný let se slovenskou delegací, který padl kvůli programu slovenské Národní rady.
Ministr zahraničí Petr Macinka příští týden poprvé od nástupu do funkce navštíví Spojené státy. Ve Washingtonu se zúčastní konference o kritických minerálech a naváže na jednání s evropskými partnery o Green Dealu a hospodářských otázkách.
Americký prezident Donald Trump včera oznámil novou sadu cel, a to na osm evropských zemí – členských států NATO –, které v tomto týdnu rozhodly vyslat do Grónska dohromady několik desítek vojáků. Jedná se o Německo, Francii, Británii, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko. Trump cla ve výši deseti procent hodlá zavést letos k 1. únoru a uplatňovat je tak dlouho, dokud mu evropské země neumožní Grónsko kompletně koupit. V červnu je připraven dané clo navýšit na 25 procent.
Pokud se potvrdí zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci takzvaného nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který Evropská unie dosud nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Informovala o tom agentura AFP.
Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z klíčové infrastruktury Evropské unie. Opatření by se mělo dotknout například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů a míří zejména na firmy Huawei a ZTE. Informoval o tom deník Financial Times s odvoláním na své zdroje v Bruselu.
Celá Evropa hledí na konání Donalda Trumpa s otevřenou pusou. Únos venezuelského prezidenta, teď apetit na Grónsko. Možná na Kolumbii nebo Mexiko. Co se to děje? Byli jsme tady na Západě jeden tým, strážci západních hodnot a hybatelé civilizace, demokracie. A najednou Trump vlítne s bandou hrdlořezů do nezávislého státu a unese tamního prezidenta.
Evropská unie je v lepším stavu, než si připouštíme. Za čtvrtstoletí se z ní stal stabilní projekt. Nemusíme se obávat (nebo se těšit), že by měla v brzké době končit. Vede se ale boj o její podobu. Pokud má být úspěšná, bude třeba jít v procesu integrace dál, zároveň je ale třeba počítat s tlakem euroskeptiků, kteří už sice nechtějí EU zničit, ale zásadně ji přetvořit zevnitř.
Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur, Česká republika si ale vyjednala, že za ni neručí, uvedl po skončení summitu v Bruselu premiér Andrej Babiš. Jednání unijních prezidentů a premiérů v noci na dnešek skončilo po více než patnácti hodinách.
V Česku polovina lidí považuje Babiše za nebezpečného populistu. Levicová Evropská unie je s ním v pohodě. Babiš hned po svém úterním jmenování premiérem zamířil do Bruselu ukázat se šéfce komise Uršule Von der Leyenové. Mluvil také s šéfem Evropské rady Antóniem Costou a belgickým premiérem Bartem De Weverem. Byly to samé úsměvy. Babiš umí svým „pevným chaotickým nenázorem“ vyhovět všem.
Ruská aktiva v Evropské unii zůstanou zmrazená na neurčito, nebude o tom tedy třeba každých šest měsíců hlasovat jako dosud. Rozhodly o tom dnes členské státy EU. Hlasování probíhalo písemnou formou a pro schválení kroku byla potřeba kvalifikovaná většina. Česko podle informací ČTK zmrazení aktiv podpořilo, proti byly Maďarsko a Slovensko. Hlasování odstranilo překážku související s použitím ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Maďarský premiér Viktor Orbán ale předem uvedl, že Budapešť protestuje proti plánu Evropské unie na dlouhodobé zmrazení ruských aktiv a že jeho schválení pouze kvalifikovanou většinou je protiprávní.
Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) podal stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně o jeho vykázání z domu kvůli údajnému násilí. Informoval o tom server iROZHLAS. O předběžné opatření požádala děčínský soud poslancova manželka. Nejprve musel z domu na dva týdny, soud ale 24. července lhůtu prodloužil o měsíc.
