Slovensko zavádí dvojí ceny nafty, které zvýhodní domácí řidiče a zdraží palivo vozidlům se zahraniční SPZ. Premiér Robert Fico tvrdí, že Evropská komise kvůli krátkému, třicetidennímu trvání nestihne podniknout právní kroky. Opatření však může být v rozporu s pravidly jednotného trhu EU.
Server Politico upozorňuje, že podnikání českého premiéra Andrej Babiš sahá daleko za hranice holdingu Agrofert. Přes investiční fond Hartenberg Holding vede stopa k jedné z největších evropských sítí klinik umělého oplodnění, k internetovému prodeji spodního prádla i k síti květinářství.
Od poloviny příštího února začne v celé Evropské unii platit nové bateriové nařízení, které zásadně promění podobu spotřební elektroniky. Nařízení (EU) 2023/1542 o bateriích zavádí povinnost, aby baterie v nově uváděných zařízeních byly snadno vyměnitelné koncovým uživatelem nebo nezávislým servisem. Pokud tedy přestane fungovat akumulátor, nemělo by to automaticky znamenat konec celého výrobku.
Průměrná celní sazba USA na dovoz z EU – po pátečním zneplatnění recipročních cel a po sobotním zvýšení globálního cla – stoupne dovozní přirážka pro evropské firmy o necelý procentní bod, ze zhruba 11 na 12 procent. Vítězi zneplatnění jsou Brazílie, Čína či Indie.
Evropský parlament schválil snížení emisí o 90 procent do roku 2040. Tím nejen potvrdil směr klimatické transformace, ale také politicky převálcoval její nejhlasitější odpůrce. Motoristická pravice, fosilní průmysl i uhelná nostalgie utrpěly porážku, která není jen hlasovací, ale především dějinná. Evropa už neřeší, zda dekarbonizovat, ale jak rychle.
Vládní zmocněnec pro klimatickou změnu Filip Turek se nezúčastní neformální rady ministrů životního prostředí EU na Kypru. Důvodem je jeho účast na jednání Poslanecké sněmovny o nedůvěře vládě. Zrušen byl i původně plánovaný společný let se slovenskou delegací, který padl kvůli programu slovenské Národní rady.
Ministr zahraničí Petr Macinka příští týden poprvé od nástupu do funkce navštíví Spojené státy. Ve Washingtonu se zúčastní konference o kritických minerálech a naváže na jednání s evropskými partnery o Green Dealu a hospodářských otázkách.
Americký prezident Donald Trump včera oznámil novou sadu cel, a to na osm evropských zemí – členských států NATO –, které v tomto týdnu rozhodly vyslat do Grónska dohromady několik desítek vojáků. Jedná se o Německo, Francii, Británii, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko. Trump cla ve výši deseti procent hodlá zavést letos k 1. únoru a uplatňovat je tak dlouho, dokud mu evropské země neumožní Grónsko kompletně koupit. V červnu je připraven dané clo navýšit na 25 procent.
Pokud se potvrdí zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci takzvaného nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který Evropská unie dosud nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Informovala o tom agentura AFP.
Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z klíčové infrastruktury Evropské unie. Opatření by se mělo dotknout například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů a míří zejména na firmy Huawei a ZTE. Informoval o tom deník Financial Times s odvoláním na své zdroje v Bruselu.
Celá Evropa hledí na konání Donalda Trumpa s otevřenou pusou. Únos venezuelského prezidenta, teď apetit na Grónsko. Možná na Kolumbii nebo Mexiko. Co se to děje? Byli jsme tady na Západě jeden tým, strážci západních hodnot a hybatelé civilizace, demokracie. A najednou Trump vlítne s bandou hrdlořezů do nezávislého státu a unese tamního prezidenta.
