Evropa chce přitvrdit vůči Rusům. Ve hře je omezení turistických víz i zákaz pro bývalé vojáky
Ministři zahraničí zemí Evropské unie podpořili zpřísnění vízových omezení pro ruské turisty a zákaz vstupu do EU pro bývalé ruské vojáky. Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové chce Unie také důsledněji bránit obcházení sankcí. Některé státy navíc znovu otevírají debatu o využití zmrazených ruských aktiv na podporu Ukrajiny.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie se široce shodují na potřebě zpřísnit vízová omezení pro ruské turisty. Podporu má také zákaz vstupu do Unie pro bývalé ruské vojáky. Po neformálním jednání v Irsku to uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Za důležitý projev jednoty označila účast zástupců Ukrajiny, Kanady, Islandu, Norska, Británie a Švýcarska. Česko na schůzce zastupoval ministr zahraničí Petr Macinka.
Kallasová: Moskva o mír nestojí
„Ruské údery na Kyjev v posledních dnech zabily desítky lidí. Je naprosto zřejmé, že Moskva o mír nestojí,“ uvedla Kallasová na závěrečné tiskové konferenci.
Andrej Babiš označil incidenty v Německu spojované s Ruskem za velmi vážné a slíbil podporu opatřením k posílení společné bezpečnosti. Je to pozoruhodný posun od politika, který ještě nedávno vyzýval Evropu, aby více mluvila o míru a méně o válce. Premiér patrně právě zjistil, že k ukončení konfliktu nestačí, aby si mír přál Andrej Babiš. Musel by ho chtít také Vladimir Putin.
Michal Nosek: Pozdě, ale přece. Babiš v pátém roce války zjistil, že Rusko nechce mír
Názory
Evropská unie podle ní připravuje nové návrhy, které mají zpřísnit vymáhání dosavadních sankcí. Současně pokračují práce na dalších sankčních opatřeních proti Rusku.
„Pokusy zastrašit Evropu selžou,“ prohlásila šéfka unijní diplomacie.
Západní součástky stále končí v ruských zbraních
Jedním z hlavních témat jednání bylo obcházení sankcí. Ukrajina podle Kallasové identifikovala v ruských zbraních více než 5500 komponentů pocházejících ze západních a asijských zemí.
„Po čtyřech letech války je to neomluvitelné. Tyto komponenty tam nemají co dělat,“ zdůraznila.
Unie proto hledá způsoby, jak účinněji zabránit tomu, aby se zboží podléhající sankcím dostávalo do Ruska přes třetí země.
Debata o zmrazených ruských aktivech se vrací
Někteří ministři na schůzce znovu otevřeli také otázku využití zmrazeného ruského majetku v Evropě. „Diskuse budou pokračovat. Rusko musí zaplatit za zkázu, kterou způsobilo,“ řekla Kallasová.
K obnovení debaty vyzvaly Nizozemsko, Polsko, Švédsko a Španělsko v dopise adresovaném Evropské komisi. Ve hře je plán takzvané reparační půjčky pro Ukrajinu, která by byla financována z více než 200 miliard eur aktiv ruské centrální banky zmrazených v Evropě. V přepočtu jde přibližně o 4,83 bilionu korun.
Projekt se zhroutil minulou zimu, kdy jej na unijním summitu odmítla podpořit Belgie. Ta nyní připouští návrat k jednání, nadále však požaduje, aby ostatní členské státy poskytly finanční záruky proti případné ruské odvetě.
EU poskytuje Ukrajině půjčku 90 miliard eur
Evropští lídři se nakonec dohodli na společné půjčce na finančních trzích. Získané peníze mají financovat úvěr Ukrajině ve výši 90 miliard eur, tedy přibližně 2,2 bilionu korun.
Původně se za něj měla zaručit celá Evropská unie. Česko, Slovensko a Maďarsko však oznámily, že se na zárukách podílet nebudou.
Unie nyní půjčku vyplácí Kyjevu postupně během 18 měsíců. Podmínkou čerpání je, aby ukrajinská vláda uskutečnila požadované reformy.
