Polský prezident Karol Nawrocki otevírá nový střet s Bruselem i domácí proevropskou vládou. Chce vypsat referendum o unijní klimatické politice Green Deal, kterou viní z růstu životních nákladů, cen energií i nákladů pro podnikatele a zemědělce. Návrh ale musí schválit Senát, kde má většinu vládní koalice, a spor tak může rychle přerůst v další velkou politickou bitvu o směřování Polska v Evropě.
Český premiér Andrej Babiš se v Jerevanu setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Je to poprvé, co se lídři sešli od Babišova prosincového opětovného nástupu do čela české vlády.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval slovenského premiéra Roberta Fica do Kyjeva, Fico zase Zelenského do Bratislavy. Zelenskyj o tom informoval na síti X s tím, že Fico slíbil podporu Ukrajině na její cestě do Evropské unie a že je připraven předat Kyjevu slovenské zkušenosti.
Evropská komise chystá zásadní změnu pravidel pro fúze a akvizice, která může přepsat mapu evropského byznysu. Brusel chce odstranit překážky bránící vzniku velkých domácích firem schopných konkurovat gigantům ze Spojených států a Číny. Půjde o první výraznou revizi této politiky za posledních dvacet let.
Německý kancléř Friedrich Merz se snaží uklidnit napětí mezi Evropou a Spojenými státy v době, kdy Donald Trump znovu otevírá otázku snížení americké vojenské přítomnosti v Německu. Berlín zdůrazňuje význam transatlantických vztahů i silného NATO, zatímco spory o přístup k válce s Íránem a bezpečnostní strategii Západu dál eskalují.
Evropa čelí nečekanému problému: zatímco kvůli válce s Íránem omezuje spotřebu paliv a snaží se předejít jejich nedostatku, ve skutečnosti nemá přesný přehled o tom, kolik energie má k dispozici.
Americká náměstkyně ministra zahraničí pro veřejnou diplomacii Sarah Rogersová se stává jednou z nejvýraznějších a zároveň nejspornějších tváří trumpovské politiky vůči Evropě. S podporou administrativy prezidenta Donalda Trumpa vede tažení proti tomu, co Washington označuje za cenzuru, masovou migraci a „civilizační vymazání“ Evropy.
Západní Balkán má podle bývalého slovinského prezidenta Boruta Pahora dostat jasný termín pro vstup do Evropské unie. Navrhuje, aby se ve všech kandidátských zemích nejpozději do roku 2030 konala hlasování o členství v EU. Podle něj je urychlení rozšíření Unie geopolitickou nutností.
Slovensko posouvá spor s Bruselem do právní roviny. Minulý týden podalo žalobu proti rozhodnutí Evropské unie postupně ukončit dovoz ruského plynu do členských zemí. Potvrdilo to slovenské ministerstvo spravedlnosti. Stejný krok už dříve učinilo i Maďarsko.
Malé modulární reaktory mají být novou kapitolou evropské energetiky. Zatím jde ale o drahý projekt, který bez veřejných peněz a dlouhodobé podpory nemá šanci na rozvoj.
Evropská unie se přiblížila schválení dvacátého balíku sankcí proti Rusku i unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Maďarsko a Slovensko odvolaly blokaci, finální krok ale závisí na obnovení dodávek ruské ropy ropovodem Družba.
Pražská burza v úvodu týdne posílila 💪 o 0,78 procenta na 2580,60 bodu. Je to její nejsilnější závěr v letošním květnu. Rostla většina hlavních titulů, dařilo se především akciím Erste Bank. Ztrácela naopak energetická společnost ČEZ. Aktivita na trhu byla podprůměrná. Cenné papíry Erste Bank zdražily o 3,55 procenta na 2479 korun. Komerční banka posílila o 0,46 procenta na 992,50 korun a Moneta Money Bank o 0,59 procenta na 188,50 koruny.
