Trump Grónsko nekoupil, nová dohoda mu ale může zajistit dlouhodobý vliv na bezpečnost ostrova a omezit prostor pro Čínu a Rusko. Zpráva okamžitě rozhýbala akcie těžařů a ukazuje, jak roste strategický význam Arktidy, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Kanada chce blíž k Evropě, jenže mezi Ottawou a Bruselem stojí Donald Trump, který označil případné přidružené členství Kanady za možný „nepřátelský akt“ a pohrozil Evropě „velmi vysokými“ cly. A proti stojí i miliardové zájmy německého automobilového průmyslu. Nakonec se hlavní brzdou bezprecedentního sblížení Kanady s EU může stát právě Berlín.
Ursula von der Leyenová navrhla otevřít Kanadě cestu k přidruženému členství v EU. Jenže členské státy o jejím záměru předem nevěděly a unijní smlouvy takový status ani neznají. Brusel teď musí vyjasnit, co by nové partnerství vlastně znamenalo.
Kanada by se mohla stát prvním přidruženým členem Evropské unie. S návrhem přišla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová přímo před kanadským premiérem Markem Carneym. Brusel a Ottawa tak hledají cestu k těsnějšímu partnerství v době rostoucího napětí se Spojenými státy a soupeření s Čínou.
Česku hrozí, že bude muset vracet zhruba šest miliard korun vyplacených na zemědělských dotacích. Vyplývá to z výsledků auditu Evropské komise, který zkoumal, zda na jeden pozemek nebere dotace více uživatelů. Ministerstvo zemědělství s jeho závěry nesouhlasí a bude je rozporovat. Uvedla to Mladá fronta DNES (MfD). Komise audity v evropských zemích zadala kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi v Řecku.
Česko je v otázce budoucnosti Evropské unie rozdělené téměř napůl. Silnou Evropu podporuje 39 procent lidí, skoro třetina by naopak chtěla slabší unii a návrat části pravomocí státům. Rozdíl přitom přesně kopíruje domácí politickou scénu: voliči ANO, SPD a Motoristů tíhnou ke slabší EU, zatímco příznivci opozice chtějí Evropu silnější.
V jakém stavu se nachází Evropská unie? Věří v ní vůbec obyvatelé našeho kontinentu? Obraz úpadku a zmaru, který často předkládají média a sociální sítě nakonec nemusí být úplně přesný. Podle nové studie evropská integrace může dostat nový náboj, ale je třeba, aby lídři začali fungovat trochu jinak.
Evropská komise dočasně pozastavila proplacení části dotací firmám z Agrofertu. Chce nejdříve prověřit možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše. Opatření se týká 3,18 milionu eur, tedy zhruba 76,9 milionu korun.
Po úspěchu v Číně se Xiaomi chystá na další velký krok. Výrobce chytrých telefonů a rychle rostoucí automobilka začne v roce 2027 prodávat elektromobily v Evropě. První základy své prodejní sítě už buduje v Německu.
Evropa vstupuje do závěru léta s nízkými zásobami plynu a může ji čekat tvrdý boj s Asií o dodávky LNG. Podle Bloombergu chybí zemím EU přes 100 terawatthodin plynu, aby dosáhly alespoň 75procentní naplněnosti zásobníků. Česko je na tom lépe a má zásoby téměř ze 70 procent, i tady ale drahý plyn postupně míří do cen pro domácnosti.
Češi bývají spojováni spíš se skepsí, tuzemské firmy ale tentokrát vyčnívají opačným směrem. Podle mezinárodního průzkumu Moore Thrive Index jsou nejoptimističtější ze všech sledovaných evropských ekonomik. Za světovým průměrem sice stále mírně zaostávají, Německo, Francii nebo Británii však nechávají výrazně za sebou.
Premiér Andrej Babiš v nejbližší době navštíví Izrael. 💬💬💬 Jednat chce zejména o tamním systému protivzdušné obrany. Uvedl to dnes v příspěvku na sociálních sítích. Zmínil, že protivzdušná obrana je prioritou a v uplynulém týdnu jednal s některými výrobci. Izraelský systém Iron Dome k zachycování raket krátkého doletu a minometných granátů má Babiš za úspěšný a v obraně za důležitější než americké stíhačky F-35 a tanky, které objednala minulá vláda.
