Maďarský premiér Viktor Orbán vyhlásil ostrý boj proti tomu, co označuje za „bruselské vlivy“ v Maďarsku. Po vítězství v dubnových parlamentních volbách chce podle svých slov „vymýtit“ soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které považuje za podplacené Bruselem. Uvedl to ve svém projevu o stavu národa.
Rusko nemá v úmyslu zahájit vojenský útok na některou ze zemí NATO letos ani příští rok. Usilovně ale pracuje na obnovení svých sil v reakci na to, jak Evropa zintenzivňuje své přezbrojování. Ve své výroční zprávě to uvedla Estonská zahraniční zpravodajská služba.
Evropská unie čelí každý den a týden novým hrozbám, které nově přichází i ze Spojených států, kde převládá ideologie naladěná proti Evropě. Uvedl to francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru, který vydal deník El País. Podle něj z USA přišla jasná agrese. Macron kritizuje také strategii některých vlád, které se snaží demonstrovat svou ideologickou afinitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Evropská unie zvažuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině umožnit částečné členství v EU už v příštím roce. Jak uvádí server Politico s odvoláním na deset evropských činitelů a diplomatů, cílem iniciativy je posílit ukotvení Ukrajiny v Evropě a zároveň ji definitivně vyvést z ruské sféry vlivu.
Evropská komise obvinila společnost Meta Platforms z porušení pravidel hospodářské soutěže. Podle Bruselu firma zvýhodnila vlastní umělou inteligenci na platformě WhatsApp. Tím měla omezit přístup konkurenčních řešení na trh. Meta obvinění odmítá.
Maďarská opoziční strana Tisza, pokud se dostane k moci, chce zdanit bohaté, zavést jednotnou evropskou měnu euro a pevně ukotvit zemi v Evropské unii a v Severoatlantické alianci. Uvádí to podle agentury Reuters zveřejněný stranický program. Maďarsko v dubnu čekají parlamentní volby a právě Tisza pod vedením Pétera Magyara by mohla ukončit vládu nacionalisticko-konzervativní strany Fidesz a premiéra Viktora Orbána, který zemi vede nepřetržitě od roku 2010.
Evropská unie má důležitější povinnosti a priority, než jsou sankce proti Rusku, řekl slovenský premiér Fico k návrhu Evropské komise na schválení již dvacátého balíku protiruských sankcí. Fico v diskusním pořadu veřejnoprávní stanice STVR ale neuvedl, zda Bratislava bude přijetí nových sankcí blokovat, jak zpočátku činila při podobném předchozím návrhu opatření proti Moskvě za její pokračující agresi vůči Ukrajině.
Unie se dohodla na půjčce Ukrajině v hodnotě 90 miliard eur. Finance mají zabránit státnímu bankrotu a pomoci financovat obranu. První peníze by měly dorazit už začátkem dubna. Česká republika, Slovensko a Maďarsko se ale odmítly podílet na garancích. Odpovědnost tak ponesou zbylé členské státy.
Bez čínských surovin se dnes neobejdou elektromobily ani obnovitelné zdroje. To dává Pekingu významnou ekonomickou i politickou páku. USA a EU hledají cesty, jak tuto závislost omezit. Jednoduché řešení ale zatím neexistuje.
Nejsilnější opoziční strana ODS si v polovině ledna zvolila nové vedení. Pravou rukou nového předsedy Martina Kupky se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. „Soustředili jsme se na zahraniční a bezpečnostní otázky, jako bychom domácím věcem nepřikládali význam,“ říká Portlík v rozhovoru pro newstream.cz. To se nyní má změnit. ODS se chce vrátit na politické výsluní.
Evropské vlády i firmy zrychlují kroky ke snížení své závislosti na Spojených státech v oblasti technologií, obrany, energetiky i financí. Důvodem je zhoršování transatlantických vztahů a nejistota ohledně dalšího vývoje spolupráce s Washingtonem.
