Rusko podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové plánuje v Evropě další sabotáže a útoky, jejichž cílem má být rozdělit společnost a oslabit podporu Ukrajiny. Evropské státy zároveň hlásí více kyberútoků, narušení vzdušného prostoru i dalších hybridních operací. Přímý vojenský útok Ruska na NATO ale ministři citovaní agenturou Reuters v tuto chvíli nepovažují za bezprostřední hrozbu.
Británie čelí tlaku z Bruselu, aby zpřísnila obchodní politiku vůči Číně a přiblížila se pravidlům Evropské unie. Ve hře jsou zejména cla na čínská auta a připravovaný režim Made in Europe, který má při využívání veřejných peněz zvýhodňovat evropskou výrobu. Londýn se obává, že pokud zůstane mimo, může to zasáhnout jeho automobilový průmysl.
Trumpova rodina a lidé z prezidentova okolí rozšiřují byznys na Kavkaze a ve Střední Asii. Vedle luxusního mrakodrapu v Gruzii se zajímají o těžbu strategických surovin i obchodní trasu mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Soukromé investice se přitom prolínají se snahou Washingtonu posílit vliv v regionu, kde soupeří s Ruskem a Čínou, informovala agentura Bloomberg.
Trump Grónsko nekoupil, nová dohoda mu ale může zajistit dlouhodobý vliv na bezpečnost ostrova a omezit prostor pro Čínu a Rusko. Zpráva okamžitě rozhýbala akcie těžařů a ukazuje, jak roste strategický význam Arktidy, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Premiér Mark Carney v Evropském parlamentu přivítal návrh na přidružené členství v EU a vyzval k užšímu spojenectví. Donald Trump mezitím pohrozil Bruselu dalšími cly, pokud nové partnerství vyhodnotí jako krok proti Spojeným státům.
Čínský BYD už nechce Evropu jen zásobovat auty z Asie. Chce je na starém kontinentu také vyrábět. Automobilka počítá se třemi montážními závody a jednou továrnou na baterie, čímž chce zmírnit dopad cel, splnit nová evropská pravidla a být blíž zákazníkům. Ve hře jsou i nevyužité továrny zavedených evropských výrobců, píše Bloomberg.
Donald Trump pohrozil Evropě novými cly i omezením obchodu kvůli snaze přiblížit Kanadu k Evropské unii. Ottawa se přitom právě kvůli obchodní válce s Washingtonem snaží svou závislost na Spojených státech zmenšit a hledá užší vazby s Evropou.
Evropa by měla spojit síly a vybudovat vlastní společný systém obrany proti balistickým raketám. Premiér Andrej Babiš projekt nazývá Euro Patriot a představuje si ho podobně jako Airbus – namísto roztříštěných národních programů by evropské státy spojily peníze, technologie i výrobní kapacity. Projekt by podle něj mohl posílit evropskou část NATO a otevřít příležitosti také českým zbrojařským firmám.
Kanada chce blíž k Evropě, jenže mezi Ottawou a Bruselem stojí Donald Trump, který označil případné přidružené členství Kanady za možný „nepřátelský akt“ a pohrozil Evropě „velmi vysokými“ cly. A proti stojí i miliardové zájmy německého automobilového průmyslu. Nakonec se hlavní brzdou bezprecedentního sblížení Kanady s EU může stát právě Berlín.
Ursula von der Leyenová navrhla otevřít Kanadě cestu k přidruženému členství v EU. Jenže členské státy o jejím záměru předem nevěděly a unijní smlouvy takový status ani neznají. Brusel teď musí vyjasnit, co by nové partnerství vlastně znamenalo.
Kanada by se mohla stát prvním přidruženým členem Evropské unie. S návrhem přišla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová přímo před kanadským premiérem Markem Carneym. Brusel a Ottawa tak hledají cestu k těsnějšímu partnerství v době rostoucího napětí se Spojenými státy a soupeření s Čínou.
