Putin vede proti Evropě druhou válku. Sabotáže, drony a kyberútoky se množí
Rusko podle evropských vlád a bezpečnostních expertů vede vedle války na Ukrajině také stínový konflikt proti zemím, které Kyjev podporují. Žhářské útoky, sabotáže, kybernetické operace, narušování vzdušného prostoru i vměšování do voleb mají Evropu oslabovat, rozdělovat její společnosti a zvyšovat cenu podpory Ukrajiny. Počet podezřelých incidentů přitom roste a evropské státy stále hledají způsob, jak na útoky pod hranicí otevřené války účinně reagovat.
Vedle otevřené války na Ukrajině vede Moskva podle evropských vlád a bezpečnostních expertů také mnohem méně viditelný konflikt proti zemím podporujícím Kyjev. Kreml kombinuje kybernetické útoky, dezinformace a politické vměšování s žhářstvím, sabotážemi a průniky dronů, popisuje agentura Bloomberg. Rusko odpovědnost za podobné incidenty pravidelně odmítá a právě obtížná prokazatelnost jejich původu je jedním z hlavních rysů této strategie. „Nevíte přesně, co už je válečný akt a co ještě ne,“ vystihl problém finský prezident Alexander Stubb.
Mezi případy připisované Rusku patří požáry objektů spojených s podporou Ukrajiny, útoky na železnice a kritickou infrastrukturu nebo incidenty s drony. Estonsko například obvinilo Moskvu z objednání požáru v budově obranné společnosti Milrem Robotics, Polsko připsalo ruským zpravodajským službám sabotáž železniční tratě směrem k ukrajinské hranici a Německo formálně obvinilo Rusko v souvislosti s dronem naloženým výbušninami na letišti Lipsko/Halle. Další dronové incidenty zasáhly oblast Černého moře a obchodní lodě u Bulharska a Rumunska.
Donald Trump dál určuje tempo jednání o Ukrajině a Evropa marně hledá způsob, jak do hry výrazněji zasáhnout. Když finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre zavolali Vladimiru Putinovi, místo evropské jednoty přišla ostrá roztržka. Spor ukazuje, jak hluboce je Evropa rozdělena v otázce, zda s Kremlem jednat, nebo ho dál držet v diplomatické izolaci.
Putin rozhádal Evropu. Ta hledá způsob, jak s ním mluvit a nebýt odkázaná na Trumpa
Politika
Od kyberútoků po ovlivňování voleb
Samostatnou část ruského působení podle Bloombergu tvoří informační a politické operace. Západní zpravodajské služby tvrdí, že Moskva prostřednictvím sociálních sítí a skupin, jako je Storm-1516, šíří deepfake videa a další dezinformace s cílem ovlivňovat veřejné mínění a volby. Vyšetřování v Rumunsku například dospělo k závěru, že ruská operace pomohla prostřednictvím kybernetických útoků a dezinformací proruskému kandidátovi k vítězství, které bylo později zrušeno soudem. Podobné snahy byly zaznamenány také v Moldavsku.
Rusku jsou připisovány rovněž útoky na evropské zbrojní společnosti, energetiku a veřejné služby. Evropská unie letos připsala škodlivé kybernetické aktivity v devíti členských zemích skupinám kontrolovaným ruskou FSB. V Polsku se útočníkům například podařilo vypnout parní turbínu a systém úpravy vody v energetickém zařízení, výpadek však dodávky tepla vážně nenarušil. Od ruské invaze na Ukrajinu zároveň přibylo také případů narušení vzdušného prostoru NATO, včetně průniku dvaceti dronů do Polska a tří ruských stíhaček MiG-31 do Estonska v roce 2025.
Rusko stále častěji sahá po zahraničních rekrutech, aby doplnilo stavy své armády, a výrazně zrychluje nábor v Africe. Zaměřuje se především na země se slabými institucemi, omezenou svobodou tisku a nízkou životní úrovní, kde nové vojáky láká na peníze, práci či možnost získat ruské občanství. Jen z Burundi a Zimbabwe mělo během prvních devíti měsíců letošního roku získat více než 1200 mužů.
Rusové docházejí. Kreml do armády verbuje stále více Afričanů
Politika
Moskva si najímá lidi přes internet
Ruské hybridní operace jsou podle bezpečnostních expertů stále častěji řízeny na dálku. Evropané v posledních letech vyhostili stovky ruských zpravodajců, a Moskva proto podle vyšetřovatelů využívá drobné kriminálníky nebo mladé lidi z bývalých sovětských republik, které verbuje přes internet a platí kryptoměnami. Investigativní novináři popsali také údajnou síť GRU, která měla k žhářství a sabotážím ve východní Evropě verbovat občany Latinské Ameriky s možností volného pohybu v schengenském prostoru.
Nábor může začínat nevinnými úkoly, například fotografováním skladů. Postupně ale přicházejí požadavky na snímky kritické infrastruktury a nakonec i nabídky k provedení závažnějších trestných činů. Někteří rekrutovaní přitom podle popsaného modelu ani nemusejí zpočátku vědět, že pracují pro ruskou vojenskou rozvědku.
FOTOGALERIE: Zásah domu ruskou raketou v Kyjevě (říjen 2026)
Incidentů přibývá a hranice se posouvá
Počet podobných událostí podle dostupných dat roste. Ukrajinský think-tank Sahaidachnyi Security Center zaznamenal během dvanácti měsíců do konce září 328 incidentů v Evropě, které místní úřady připisovaly Moskvě nebo odpovídaly předchozím vzorcům ruského chování. V předchozím období jich bylo 207. Útoky se zároveň přesouvají ze zemí sousedících s Ruskem dál na západ Evropy.
Cílem má být destabilizace protivníků, rozdělování společnosti, šíření strachu a nedůvěry a v konečném důsledku oslabování podpory Ukrajině. Výzkumníci zároveň upozorňují, že ruské aktivity mohou sloužit také k testování schopnosti NATO reagovat a v krajním případě k přípravě půdy pro použití přímé vojenské síly. Jedním z možných scénářů je omezený vpád ruských speciálních jednotek na území EU či NATO nebo operace pod falešnou vlajkou s využitím ukořistěných ukrajinských dronů.
Evropa hledá odpověď
Dopad hybridní kampaně ale není jednoznačný. Studie Mezinárodního institutu pro strategická studia dospěla k závěru, že ruský model levně najímaných operativců zatím nedokázal splnit hlavní cíle, tedy destabilizovat evropské vlády, oslabit společnou reakci nebo zlomit podporu Ukrajiny. Špatně vycvičení pachatelé jsou často odhaleni a většina útoků způsobila omezené škody.
Evropa přesto reaguje posilováním kontrarozvědky, ochrany kritické infrastruktury a záložních systémů. NATO rozšířilo přítomnost na východním křídle a operace Baltic Sentry pomohla omezit incidenty kolem podmořských kabelů. Finsko vybudovalo 200 kilometrů plotu na hranici s Ruskem a členské státy otevřeněji připisují jednotlivé útoky Kremlu. Spornější zůstává otázka, jak Rusku zvýšit cenu podobných operací. Návrh celoevropského mechanismu společné reakce na hybridní útoky narazil na výhrady, že by mohl pouze kopírovat NATO a že Evropská unie nemá vlastní vojenské velitelské struktury.
„Dost bylo eufemismů,“ prohlásil estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. „Putinova kampaň sabotáží a podvratné činnosti po celé Evropě není ‚hybridní válka‘. Je to státem podporovaný terorismus.“ Největším rizikem podle expertů zůstává, že Rusko své metody neustále mění a evropské země tak budou při hledání obrany vždy o krok pozadu.
