Teď se ukáže, jak moc jde o Green Deal. EU našla suroviny, ale leží pod vzácnými mokřady

Evropa chce snížit závislost na Číně v dodávkách kritických surovin, ve Finsku ale narazila na vlastní ekologická pravidla. Strategický projekt Sakatti by mohl výrazně zvýšit těžbu mědi a niklu, jenže část ložiska leží pod vzácnými mokřady chráněnými evropskou legislativou. Případ tak prověří, jak vážně EU myslí zároveň Green Deal, ochranu přírody i surovinovou soběstačnost.

Evropská unie chce omezit závislost na Číně v dodávkách mědi, niklu a dalších kritických surovin, jeden z klíčových projektů ale naráží na její vlastní ekologická pravidla. Jak píše Politico, ve Finsku se rozhoduje o budoucnosti dolu Sakatti společnosti Anglo American, který byl označen za strategický projekt v rámci evropské politiky kritických surovin.

Pod chráněným územím Viiankiaapa leží několik nerostů ze seznamu strategických surovin EU, spolu se zlatem a stříbrem. Anglo American tvrdí, že Sakatti by mohl zdvojnásobit finskou produkci mědi a zvýšit těžbu niklu o 25 procent. Projekt by podle firmy mohl každoročně přidat téměř půl miliardy eur k výkonu finské ekonomiky. Právě měď a nikl jsou přitom klíčové pro energetiku, elektromobily, baterie i další technologie.

Volkswagen předvádí všechny důvody fatální krize evropského autoprůmyslu

Názory

Volkswagen pozastavil vývoj elektrického nástupce Golfu a provozní zisk se mu propadl o 98,7 procenta. Celý evropský autoprůmysl dusí drahá práce i energie, nařízená elektrifikace a čínská konkurence.

Pavel Páral

Přečíst článek

Green Deal naráží na ochranu přírody

Problém je v tom, že část plánovaného dolu leží pod jedním z posledních evropských mokřadů svého druhu, který je součástí sítě Natura 2000. Těžba by proto vyžadovala výjimku z evropské směrnice o stanovištích. Pokud by ji Finsko udělilo, šlo by o první takový případ v historii země.

Anglo American tvrdí, že nadzemní části projektu budou mimo rezervaci a škody chce kompenzovat obnovou jiných stanovišť. Finské úřady ale upozorňují, že důl může výrazně snížit hladinu podzemní vody a poškodit biotopy i chráněné druhy. Podle jednoho z posudků by současný kompenzační plán mohl dostatečně ochránit pouze tři z 12 dotčených biotopů a druhů.

Brusel teď musí rozhodnout, co má přednost

Finská vláda požádala Evropskou komisi o stanovisko, zda lze projekt povolit navzdory pravidlům ochrany přírody. Brusel chce další informace o dopadech na životní prostředí i o tom, kolik strategických surovin může důl skutečně produkovat. Teprve poté má posoudit, zda ekonomický a strategický přínos projektu převáží nad ekologickými škodami.

Spor přichází ve chvíli, kdy Evropská komise sama zvažuje změny pravidel ochrany přírody ve snaze snížit regulatorní zátěž podniků a posílit konkurenceschopnost. Případ Sakatti tak ukazuje širší evropský problém: snaha o zelenou transformaci, ochranu přírody a menší závislost na Číně se může ve chvíli, kdy dojde na konkrétní těžbu, dostat do přímého konfliktu.