Rusko přestalo dodávat ropu severní větví ropovodu Družba, která vede do Polska. Na twitteru o tom informoval šéf rafinerské společnosti PKN Orlen Daniel Obajtek. Podle něj to dodávky zákazníkům neovlivní, protože Polsko získávalo v poslední době z Ruska pouze desetinu své spotřeby surové ropy a dodávky nahradí z jiných zdrojů.
Dovoz plynu z Ruska do České republiky klesl během ledna na nulu. Ruský plyn stát nahradil dovozem plynu z Norska a zkapalněným plynem LNG z Nizozemska a Belgie. K omezení závislosti na Rusku pomohly i úspory ve spotřebě. Na twitteru to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. V posledních pěti měsících klesl podíl dovozu ruského plynu do ČR na 2,2 procenta, v předchozích letech činil tento podíl kolem 97 procent. Ze Síkelova vyjádření není zřejmé, zda předpokládá nulový dovoz ruského plynu i v dalších měsících.
Stejně jako Česku i jeho metropoli Praze agentura Moody’s loni v srpnu zhoršila ratingový výhled, ze „stabilního“ na „negativní“. To ovšem nesouvisí ani tak s hospodařením Prahy, jako spíše s možným negativním dopadem energetické krize EU na veřejné finance ČR. Energetická krize však nakonec v této topné sezóně nedoléhá na EU, ani na Česko zdaleka tak tíživě, jak se loni v létě i mnozí experti obávali. Vždyť referenční burzovní cena plynu v EU se dnes poprvé po sedmnácti měsících dostala pod úroveň 50 eur za megawatthodinu.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dnes klesla pod 50 eur (1185 korun) za megawatthodinu (MWh). Ocitla se tak nejníže od prosince 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících.
Jeden z nejfundovanějších expertů na energetiku a bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl popisuje pro newstream.cz v sedmi bodech svůj pohled na to, jakým směrem a v jakých krocích by se měla ubírat česká energetika, aby přežila současné výzvy. Doporučuje, co by se mělo stát, aby Česko mělo bezpečný systém a přiměřeně drahou elektřinu a plyn.
Malé modulární reaktory by podle ČEZ mohly být v Temelíně, Tušimicích, Prunéřově, Ledvicích, Poříčí, Dětmarovicích a Dukovanech. Jde o místa, kde jsou nyní uhelné či jiné elektrárny. První takový reaktor bude stát v roce 2032 v Temelíně, uvedla ředitelka útvaru ČEZ pro rozvoj malých modulárních reaktorů Silvana Jirotková. Kolik bude stavba reaktoru stát, nikdo ze zástupců ČEZ neuvedl.
Fixovat, nebo nefixovat? Budou ceny plynu klesat i nadále? „Pokud se nám podaří, že na konci topné sezóny budou zásobníky plné z 50 procent či více, což já považuji za optimální, pak by mohlo jít o velmi silný stimul, aby velkoobchodní ceny plynu ještě o něco poklesly,“ říká v rozhovoru pro Newstream energetický expert Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Na trhu s energiemi se opět šíří nekalé praktiky podvodných obchodníků, takzvaných energošmejdů. Ti začali zneužívat zastropované ceny elektřiny a plynu, které používají jako záminku k podpisu často nevýhodných smluv. Klientům přitom vyhrožují například odpojením od odběru, upozornila energetická společnost ČEZ. Cenový strop na energie platí od začátku letošního roku, odběratelé ho získávají automaticky. Někteří dodavatelé už začali nabízet i ceny pod stropem.
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v Česku dlouhodobě zaostává. Podíl solárních a větrných elektráren na celkovém objemu vyrobené elektřiny loni v České republice činil 3,7 procenta. To je výrazně za evropským průměrem, v celé EU byl totiž tento podíl kolem 22 procent. ČR zároveň zaostává i v tempu nárůstu této výroby. Na Twitteru to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Posledním příkladem je jednání o úsporném balíčku, či jak si vláda pojmenovala seznam škrtů a zvyšování daní. Už i ministr financí Zbyněk Stanjura přiznává, že najít shodu na více než šedesáti opatřeních mezi pěti vládními partajemi je nadlidský úkol. Domluva prý po třech měsících panuje zhruba na půlce návrhů, o druhou polovinu se ještě bude svádět boj.
Letošní leden v Evropě byl podle dat o 2,2 stupně Celsia teplejší než průměr z posledních tří dekád, tedy mezi lety 1991 a 2020. Již tehdy přitom vědci upozorňovali na rostoucí průměrné teploty. Co je dobrá zpráva pro aktuální stav zásobníků plynu a spotřebu elektřiny, je podle agentury Bloomberg další varování o klimatické změně. V Česku teplota roste rychleji než v Evropě i celém světě.
