Fixovat, nebo nefixovat ceny energií? To je otázka, kterou si v dnešní době klade nejedna domácnost. Stále více odpovědí zní: fixovat. Průměrné domácnosti totiž může zafixováním cen za rok uspořit až zhruba 1 500 korun jen na dodávce elektrické energie. A zákazníci E.ONu tuhle možnost využívají víc než dřív. Kromě nižší ceny mají i dlouhodobou jistotu.
Čím si Donald Trump získal americké IT miliardáře, tedy nejbohatší lidi světa? Tím, že jim slíbil levnou fosilní elektřinu pro datová centra ke zdokonalování umělé inteligence.
Češi stále častěji přecházejí na cenově fixované dodávky elektřiny a plynu. Zatímco v minulosti výrazně převažovaly mezi spotřebiteli smlouvy na energie bez závazku, nyní se tento poměr postupně vyrovnal. V posledním roce fixované produkty tvořily i přes 90 procent nově uzavřených smluv. Vyplývá to z dat dodavatelů a srovnávacích společností. Češi v loňském roce podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) udělali 784 040 změn dodavatele elektřiny a plynu.
V roce 2023 a pak i v roce loňském roce se stala do té doby nebývalá věc. České domácnosti platily za elektřinu více než domácnosti německé. K historickému „doběhnutí a předběhnutí“ Němců došlo podle dat Eurostatu v prvním pololetí roku 2023. Tehdy česká domácnost s běžnou úrovní spotřeby platila v paritě kupní síly za elektřinu, včetně daní, průměrně 0,38 eura za kilowatthodinu, zatímco ta německá 0,37 eura. Předtím se nikdy nestalo, aby česká domácnost platila více než německá. Byť ještě v prvním pololetí 2022 se ceny v obou zemích víceméně srovnaly, na úrovni 0,30 eura za kilowatthodinu.
Česko v letech 2021 až 2023 vyvezlo v čistém vyjádření 33,4 terawatthodiny elektřiny. To je mírně vyšší množství elektřiny, než kolik jí za rok vyrobí – pomyslně – hned dvě jaderné elektrárny Temelín. Vždyť v roce 2024 Temelín vyrobil 15 terawatthodin elektřiny, předloni pak 16,1 terawatthodiny.
Zastavení dodávek ruského plynu do EU poškodí životní prostředí Indie či Bangladéše. Drahý plyn je donutí vrátit se k uhlí. Utrpí i české domácnosti a firmy.
Slovenský premiér Robert Fico pohrozil Ukrajině vedle zastavení dodávek elektřiny také snížením podpory Ukrajinců, kteří se zdržují na Slovensku. Učinil tak ve vyjádření na sociální síti a v reakci na středeční zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu po vypršení příslušného kontraktu mezi ruským podnikem Gazprom a ukrajinským Naftohazem. Zastavení tranzitu Fico označil za sabotáž ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Kyjev, který už téměř tři roky čelí ruské vojenské invazi, platnost smlouvy o tranzitu plynu podle očekávání neprodloužil.
Ceny elektřiny a plynu na energetickém trhu by se v příštím roce neměly výrazněji měnit, v případě zachování stávajících podmínek by mohly i mírně klesnout. Analytici však upozornili však, že situaci mohou změnit případné geopolitické změny, které by mohly vývoj cen zcela otočit.
Polsko je připraveno zvýšit vývoz elektřiny na Ukrajinu, pokud slovenský premiér Robert Fico splní svou hrozbu, že přeruší záložní dodávky elektřiny do válkou zničené země, uvedla dle agentury Bloomberg polská vláda.
Tuzemské obchodní řetězce letos rozšířily síť dobíjecích stanic pro elektromobily u svých poboček. Další instalace plánují i v příštích letech, podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) je k tomu váže i aktualizovaná evropská směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD). Do financování sítě by se měl více zapojit stát, míní svaz. Ministerstvo dopravy (MD) příští rok vyhlásí několik dotačních výzev na podporu infrastruktury alternativních paliv v minimální výši 1,3 miliardy korun.
V Česku je navzdory zákazu nadále v provozu jako hlavní zdroj tepla přes 100 tisíc neekologických kotlů. Zákaz kotlů, které nesplňují parametry třetí a vyšší emisní třídy, platí od letošního září. Tehdy lidé využívali jako hlavní zdroj tepla téměř 150 tisíc nevyhovujících kotlů, uvedl prezident Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka. Dotýká se to hlavně domácností na venkově, kde lidé byli dlouhá léta zvyklí používat staré kotle na tuhá paliva nejen k vytápění, ale i k ohřevu vody.
Za loupeží historických 💎💎💎šperků v Louvru z 19. října jsou malí zločinci, a ne profesionálové napojení na organizovaný zločin. Řekla to rozhlasové stanici franceinfo pařížská prokurátorka Laure Beccuauová. V neděli ráno před dvěma týdny dva muži převlečení za dělníky s pomocí výsuvného žebříku vystoupali do druhého patra, rozbili okno, bruskami rozbili vitríny a poté utekli na skútrech řízených dvěma komplici. Prokurátorka zdůraznila, že profily čtyř dosud zatčených osob, mezi nimiž je i přítelkyně jednoho z podezřelých lupičů - nejsou typické pro profesionály z organizovaného zločinu schopné provádět složité operace.
