Česko v pátek šokoval masivní výpadek elektrického proudu. Nešlo ale ani o přetížení sítě soláry, ani o kyberútok. Hlavně nepanikařit a nedělat předčasné závěry, říkají odborníci. Výhodu v takových situacích mají decentralizované systémy.
Česká republika v době od druhé poloviny roku 2021 vykazuje v rámci Visegrádské čtyřky suverénně největší nárůst cen elektřiny pro domácnosti. V paritě kupní síly má Česko elektřinu, ale i plyn prakticky nejdražší v EU, jak plyne i ze zveřejněných čísel Eurostatu za druhé pololetí roku 2024. A to je Česko ze zemí Visegrádské čtyřky dlouhodobě suverénně největším čistým vývozcem elektřiny. Samé paradoxy, zdá se. Odkud se berou?
Fixovat, nebo nefixovat ceny energií? To je otázka, kterou si v dnešní době klade nejedna domácnost. Stále více odpovědí zní: fixovat. Průměrné domácnosti totiž může zafixováním cen za rok uspořit až zhruba 1 500 korun jen na dodávce elektrické energie. A zákazníci E.ONu tuhle možnost využívají víc než dřív. Kromě nižší ceny mají i dlouhodobou jistotu.
K pokrytí zvyšující se poptávky by v příštích třech letech měl postačit nárůst nízkoemisních zdrojů energie, především z obnovitelných zdrojů a jádra, předpokládá Mezinárodní agentura pro energii.
Burzovní cena elektřiny s dodáním v příštím roce je nyní o zhruba 40 procent výše než před rokem touto dobou, vyjde na asi 106 eur za megawatthodinu. A dodavatelé elektřiny tuto skutečnost už nemůžou ignorovat. Ještě letos začátkem února sice zhusta zlevňovali, ale dost možná naposledy.
Definitivní údaje potvrdily lednové zpomalení meziroční inflace v Česku na 2,8 procenta z prosincových tří procent. Zpomalil například růst cen vody a tepla, a elektřina po prosincovém zdražení zlevnila. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ). Vývoj inflace se neliší od odhadu, který statistici zveřejnili minulý týden.
Česká republika v době od druhé poloviny roku 2021 vykazuje v rámci Visegrádské čtyřky suverénně největší nárůst cen elektřiny pro domácnosti, ale současně také nejvýraznější nárůst veřejného zadlužení. V paritě kupní síly má Česko elektřinu, ale i plyn prakticky nejdražší v EU. A to je Česko ze zemí Visegrádské čtyřky dlouhodobě suverénně největším čistým vývozcem elektřiny. Samé paradoxy, zdá se. Odkud se berou? To vysvětluje ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Čím si Donald Trump získal americké IT miliardáře, tedy nejbohatší lidi světa? Tím, že jim slíbil levnou fosilní elektřinu pro datová centra ke zdokonalování umělé inteligence.
Češi stále častěji přecházejí na cenově fixované dodávky elektřiny a plynu. Zatímco v minulosti výrazně převažovaly mezi spotřebiteli smlouvy na energie bez závazku, nyní se tento poměr postupně vyrovnal. V posledním roce fixované produkty tvořily i přes 90 procent nově uzavřených smluv. Vyplývá to z dat dodavatelů a srovnávacích společností. Češi v loňském roce podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) udělali 784 040 změn dodavatele elektřiny a plynu.
V roce 2023 a pak i v roce loňském roce se stala do té doby nebývalá věc. České domácnosti platily za elektřinu více než domácnosti německé. K historickému „doběhnutí a předběhnutí“ Němců došlo podle dat Eurostatu v prvním pololetí roku 2023. Tehdy česká domácnost s běžnou úrovní spotřeby platila v paritě kupní síly za elektřinu, včetně daní, průměrně 0,38 eura za kilowatthodinu, zatímco ta německá 0,37 eura. Předtím se nikdy nestalo, aby česká domácnost platila více než německá. Byť ještě v prvním pololetí 2022 se ceny v obou zemích víceméně srovnaly, na úrovni 0,30 eura za kilowatthodinu.
Česko v letech 2021 až 2023 vyvezlo v čistém vyjádření 33,4 terawatthodiny elektřiny. To je mírně vyšší množství elektřiny, než kolik jí za rok vyrobí – pomyslně – hned dvě jaderné elektrárny Temelín. Vždyť v roce 2024 Temelín vyrobil 15 terawatthodin elektřiny, předloni pak 16,1 terawatthodiny.
