V Česku se staví pomalu a málo. V Praze a dalších velkých městech se v důsledku toho hovoří dokonce i krizi bydlení, shodli se odborníci Realitního Clubu, který pořádá Newstream.
Více než dvě třetiny dětí mají v České republice vlastní pokoj. Pokud už sdílí pokoj se sourozencem, tak ve většině případů jen s jedním. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos pro výrobce střešních oken Velux uskutečněném na 1000 respondentech. Český bytový fond čeká podle autorů průzkumu zatěžkávací zkouška, jelikož mezi dospělé, kteří hledají bydlení, momentálně míří silná generace potomků takzvaných Husákových dětí. Již nyní přitom zhruba 16 procent Čechů žije v domě či bytě, který je přeplněný.
Málo kanceláří nevzniká pouze v Praze, ale také v Brně a Ostravě. V jihomoravském městě byl loni dokončen pouze projekt CTP Vlněna jižně od centra města o 8600 metrech čtverečních. Ani Ostrava nezaznamenala v roce 2024 výrazný nárůst nových kancelářských ploch a za posledních pět let bylo ve městě dokončeno pět projektů, uvádí analýza realitně-poradenské společnosti Colliers. V Praze loni vzniklo 72 800 metrů čtvereční kancelářské plochy v osmi projektech. Meziročně to bylo o zhruba 26 tisíc metrů čtverečních méně.
Byty v roce 2024 zdražily v krajských městech o devět procent a mimo ně o 7,8 procenta. Průměrně tak metr čtvereční v českém bytě stál 73 tisíc korun, po započtení cen nových bytů v developerských projektech byl průměr o 9000 vyšší. V krajských městech byty stály v průměru téměř dvojnásobek toho, co mimo ně, vyplývá z analýzy realitního portálu Valuo.cz. Ceny některých novostaveb v loňském roce podle ní překročily hranici 180 tisíc korun za metr čtvereční.
Apartmány a jiná ubytovací zařízení by měly vzniknout na pozemcích o rozloze několika desítek hektarů. Nyní je v okolí lipenské přehrady na 16 000 rekreačních lůžek. Pokud by developeři uskutečnili všech 30 plánovaných projektů, kapacita by se zvýšila na 25 000 lůžek.
Více než pětadvacet let trvalo, než atraktivní proluku u Anežského kláštera zaplnil dům. Původně tu měl stát Fránkův „Maršmeloun“, který neprošel. Nakonec ho nahradila bytovka, kterou rovněž navrhl Zdeněk Fránek.
Na pozici generálního ředitele developerské společnosti Crestyl je Simon Johnson oficiálně pár týdnů, ještě déle se na ni ale Angličan žijící v Česku 25 let připravoval. O budoucnosti má tak jasno. V Česku například Crestyl uvažuje o spojení se s Pražskou developerskou společností a po Polsku plánují vstoupit i do Německa. I nadále ale bude development v tuzemsku tou nejdůležitější byznysovou nohou. „V Česku cílíme na vyšší segment nemovitostí a ty mají také větší hodnotu než ty v Polsku, kde stavíme víc ale také v nižším segmentu. Český trh je na druhou stranu hůř předvídatelný,“ říká Simon Johnson v rozhovoru.
„Ceny nemovitostí budou dál růst, zvláště ve velkých městech. Alternativou bude hledání bydlení mimo centra,“ přibližuje klíčové události, které letos ovlivní realitní trh, Tereza Kouklová ze společnosti SFG v anketě členů Realitního Clubu.
Realitní trh se vrátil do normálu. Roste chuť lidí nakupovat, aktivnější jsou i developerské společnosti. V roce 2025 mají v plánu postavit tisíce bytů.
Mezinárodní developerská skupina UDI Group českého podnikatele Radka Menšíka začne stavět příští rok v Budapešti víceúčelový projekt za 2,85 miliardy korun. Součástí bude 324 bytů a hotel. Projekt s názvem Parkside si podle firmy vyžádal o něco delší přípravu. Skupina ho původně plánovala postavit jako kancelářskou budovu, po pandemii koronaviru však návrh kvůli poptávce předělala na bydlení a hotel.
Můžete se zeptat kteréhokoliv developera v Česku, a každý vám potvrdí, že primárním parametrem při výběru nemovitosti je pro klienta cena. Nic jiného. Žádné ESG, udržitelnost. To nikoho nezajímá. Jestli je na střeše solární panel, instalovaný se státní dotací, který rozsvítí úsporné žárovky na chodbě obytného domu? To je každému zájemci o nový byt ukradené. Hlavní je prosně cena.
Tržby 75 největších globálních ✂️✂️✂️módních koncernů se loni zvýšily o 0,9 procenta na 541 miliard eur (13,2 bilionu korun). Byly o třetinu vyšší než v předkrizovém roku 2019. Podle agentury APA to vyplývá ze zprávy o globálním módním průmyslu, kterou zveřejnila italská Mediobanca. Z celkových tržeb připadlo 62 procent na evropské společnosti. Zhruba 29 procent vytvořily severoamerické firmy.
