V Česku se letos rekordně staví. Pro představu, stavební produkce podle statistického úřadu v červnu, poslední dostupná data, meziročně vzrostla o 14 procent. Dokončeno bylo 3 775 bytů, což znamenalo meziroční růst o 40 procent. To jsou čísla jako blázen. Vypadá to na nějakou novou českou stavební konjunkturu. Má to však zádrhel.
V Česku se staví pomalu a málo. V Praze a dalších velkých městech se v důsledku toho hovoří dokonce i krizi bydlení, shodli se odborníci Realitního Clubu, který pořádá Newstream.
Developerská společnost Geosan Development oznámila povýšení Radoslava Rachače do funkce ředitele a jednatele. Ten ve společnosti působí od roku 2005, přičemž na novou pozici přechází z dosavadní role ekonomického ředitele a jednatele, kterou ve firmě zastával od roku 2014.
Rezidenční projekt TRIO Radotín, za nímž stojí developerská společnost Doma je Doma, hlásí více než 60 procent prodaných nemovitostí z celkové nabídky 205 moderních bytů a 14 obchodních jednotek. Komerční úspěch potvrzuje, že o klidný život na dosah přírodě a zároveň se skvělou dopravní dostupností centra metropole je mezi lidmi stále velký zájem. Dokončení výstavby se plánuje na přelomu let 2026 a 2027.
V prvním čtvrtletí začali developeři v České republice stavět 243 tisíc metrů čtverečních průmyslové a logistické plochy. To je nejvíce od třetího čtvrtletí roku 2023. Ve výstavbě tak bylo celkem téměř 1,1 milionu metrů čtverečních, oproti poslednímu čtvrtletí loňského roku o osm procent více, meziročně o pětinu více. V prvních třech měsících letošního roku se mezičtvrtletně také více plochy dostavělo, v meziročním srovnání jí ale stavbaři na trh dodali méně. Vyplývá to z analýzy Industrial Research Forum (IRF), která sbírá data od největších realitně-poradenských společností působících v ČR.
V Rousínově na jižní Moravě získal před deseti lety Michal Navrátil pod kontrolu tradiční podnik Dřevodílo. Ten od roku 1945 vyráběl nábytek a další truhlářské produkty. Jenže po revoluci strádal, nemohl najít zákazníky, zaměstnanci odcházeli. Před deseti lety byla firma bez peněz, bez zákazníků a s pár zaměstnanci před krachem.
Více než dvě třetiny dětí mají v České republice vlastní pokoj. Pokud už sdílí pokoj se sourozencem, tak ve většině případů jen s jedním. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos pro výrobce střešních oken Velux uskutečněném na 1000 respondentech. Český bytový fond čeká podle autorů průzkumu zatěžkávací zkouška, jelikož mezi dospělé, kteří hledají bydlení, momentálně míří silná generace potomků takzvaných Husákových dětí. Již nyní přitom zhruba 16 procent Čechů žije v domě či bytě, který je přeplněný.
Málo kanceláří nevzniká pouze v Praze, ale také v Brně a Ostravě. V jihomoravském městě byl loni dokončen pouze projekt CTP Vlněna jižně od centra města o 8600 metrech čtverečních. Ani Ostrava nezaznamenala v roce 2024 výrazný nárůst nových kancelářských ploch a za posledních pět let bylo ve městě dokončeno pět projektů, uvádí analýza realitně-poradenské společnosti Colliers. V Praze loni vzniklo 72 800 metrů čtvereční kancelářské plochy v osmi projektech. Meziročně to bylo o zhruba 26 tisíc metrů čtverečních méně.
Byty v roce 2024 zdražily v krajských městech o devět procent a mimo ně o 7,8 procenta. Průměrně tak metr čtvereční v českém bytě stál 73 tisíc korun, po započtení cen nových bytů v developerských projektech byl průměr o 9000 vyšší. V krajských městech byty stály v průměru téměř dvojnásobek toho, co mimo ně, vyplývá z analýzy realitního portálu Valuo.cz. Ceny některých novostaveb v loňském roce podle ní překročily hranici 180 tisíc korun za metr čtvereční.
Apartmány a jiná ubytovací zařízení by měly vzniknout na pozemcích o rozloze několika desítek hektarů. Nyní je v okolí lipenské přehrady na 16 000 rekreačních lůžek. Pokud by developeři uskutečnili všech 30 plánovaných projektů, kapacita by se zvýšila na 25 000 lůžek.
Více než pětadvacet let trvalo, než atraktivní proluku u Anežského kláštera zaplnil dům. Původně tu měl stát Fránkův „Maršmeloun“, který neprošel. Nakonec ho nahradila bytovka, kterou rovněž navrhl Zdeněk Fránek.
Míra inflace v zemích Evropské unie v květnu vzrostla o desetinu procentního bodu a dostala se na 3️⃣,3️⃣ procenta. V Česku se naopak o tři desetiny bodu snížila a dosáhla 1,8 procenta, oznámil dnes unijní statistický úřad Eurostat. Inflace v EU je tak blízko hodnot, kde byla po minulé energetické krizi z let 2022 a 2023.
Míra inflace v Británii v květnu nečekaně zůstala na dubnové hodnotě 2️⃣,8️⃣ procenta, a drží se tak na 13měsíčním minimu. Ve své zprávě to dnes uvedl britský statistický úřad. Zpráva přichází den před zasedáním britské centrální banky, na kterém padne rozhodnutí o výši úrokových sazeb.
Společnost KHNP vyhlásí v nejbližší době výběrové řízení na dodávku chladicích věží pro dva nové bloky v 🏭 Dukovanech. Na podzim by měl začít výcvik budoucích operátorů elektrárny. Letos by mělo být hotové zadání pro archeologický průzkum lokality, jenž bude předcházet výstavbě a bude dokončená administrativní budova firmy Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je investorem nového jaderného zdroje.
Írán navzdory dohodě uzavřené se Spojenými státy každou noc vysílá několik dronů směrem k 🚢 nákladním lodím v Hormuzském průlivu, řekl televizi NBC News americký činitel. Americké armádě se je podle něj daří sestřelovat dříve, než by mohly ohrozit komerční či vojenské lodě v oblasti.
Izrael dnes ráno několikrát zaútočil na jih Libanonu, uvedla agentura AFP s odvoláním na libanonskou agenturu NNA. Stalo se tak podle ní navzdory nedělní dohodě mezi Spojenými státy a Íránem, která má být ☝️ zásadním krokem k ukončení války v Íránu. Teherán po jejím oznámení opakovaně zdůrazňuje, že její součástí musí být i ukončení bojů v Libanonu.
Brazilský nejvyšší 👨⚖️ soud uznal syna exprezidenta Jaira Bolsonara Eduarda vinným z nátlaku ve snaze ovlivnit soudní proces svého otce, který byl obžalován a posléze odsouzen za pokus o převrat. Eduardo Bolsonaro dostal dnes trest čtyři roky a dva měsíce vězení za to, že podle nejvyššího soudu loni lobboval u americké vlády za sankce vůči brazilským soudcům, informovala agentura EFE.
Evropský parlament rozhodne o nových unijních právních předpisech, které mají zefektivnit navracení občanů třetích zemí pobývajících v EU ❌ nelegálně. Návrh, na němž se začátkem tohoto měsíce předběžně dohodli vyjednavači Evropského parlamentu a členských států (Rada EU), počítá mimo jiné s povinností migrantů spolupracovat s úřady či se vznikem takzvaných návratových center mimo území EU.
Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii 🤝 shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení vojenské podpory Ukrajiny, která se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení lídrů Spojených států, Německa, Británie, Francie, Itálie, Japonska a Kanady.