Pro výsledek arbitráže, kterou ve středu zahájila energetická společnost ČEZ proti ruské plynárenské firmě Gazprom kvůli krácení dodávek zemního plynu v loňském roce a ve které žádá náhradu škody okolo jedné miliardy korun, bude klíčové určení, za jakých okolností možná škoda pro českou společnost vznikla. V případě úspěchu v arbitráži může ČEZ postihnout majetek Gazpromu v cizích zemích, v případě majetku nacházejícího se v Rusku je však taková možnost nepravděpodobná, řekl Petr Tomášek z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Podle ekonomů je podnět ČEZ k arbitráži logický, v praxi však velký vliv zřejmě mít nebude.
Pražská burza po mírném úterním poklesu znovu posílila na nejvyšší úroveň od loňského června. Index PX dnes stoupl o 0,97. Vyšší byl naposledy loni 9. června. Nahoru burzu táhly především akcie energetické firmy ČEZ.
Jsem strašlivým způsobem zklamán, že s plánem zestátnit nejhodnotnější část ČEZ zcela protizákonným způsobem přišla vláda, která by měla být konzervativní a měla by ctít hodnoty, jako je soukromý majetek či právní stát, říká menšinový akcionář polostátní energetické společnosti Michal Šnobr. Plán vlády nyní negovala legislativní rada vlády. Jak bude vláda dál postupovat, zatím není jasné. Podle Šnobra by zákon tak, jak je nyní připravován, stejně soudy zrušily.
V Jaderné elektrárně Dukovany letos společnost ČEZ vydá za obnovu zařízení přes 2,3 miliardy korun, bude to skoro o půl miliardy víc než v uplynulém roce. Investicemi chce zajistit, aby bylo možné provozovat dukovanské bloky nejméně 60 let, tedy do roku 2047. Vyplývá to z informací, které řekli zástupci společnosti ČEZ.
Akcie energetické společnosti ČEZ si ve čtvrtek na pražské burze připsaly zhruba 4,5 procenta, to je nejvíce od loňského 20. října. Poprvé od 6. října 2022 tak uzavřely nad hranicí 900 korun za akcii, konkrétně na úrovni 915 korun. V pátek po začátku obchodování vyskočily až na hodnotu 930 korun za akcii (což je jejich absolutně nejvyšší cena rovněž od 6. října 2022), pak ale část zisku odevzdaly.
Energetická společnost ČEZ posílí svá oddělení jaderné energetiky. V příštích deseti letech přijme zhruba 2600 nových zaměstnanců do stávajících jaderných elektráren a do týmů připravujících nové bloky. Nyní společnost v jaderné energetice zaměstnává kolem 2900 lidí, uvedla mluvčí ČEZ Alice Horáková. Skupina ČEZ zaměstnává v Česku více než 22 700 lidí.
Výkon světové ekonomiky v roce 2022 podle všeho poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 bilionů dolarů (asi 2270 bilionů korun). V letošním roce jí ale hrozí recese. Kam se přesune těžiště světového ekonomického výkonu? Jakou roli v tom sehrají centrální banky? Kam zamíří inflace a kurz koruny? A je ten správný čas nakupovat akcie, případně které? Nejen na tyto otázky naleznete odpovědi v komentáři ekonoma Lukáše Kovandy.
Na pražské burze se loni zobchodovaly akcie za 166 miliard korun, šestina toho, co před 15 lety. Hodnota indexu PX, hlavního indexu burzy, loni podle analytiků meziročně klesla o 15,7 procenta. Hodnota indexu PX-TR, do jehož výkonnosti je započítán dividendový výnos, se snížila o 9,1 procenta, uvedla burza.
Na evropské standardy se pražské burze dařilo spíše méně. Kolabovaly zejména akcie bank nebo lékáren Pilulka. Naopak v plusu skončily akcie zbojovky Colt CZ.
Americký ropný obr ExxonMobil žaluje Evropskou unii, chce zarazit daň z mimořádných zisků. Tu chystá i Česko – Fialova vláda tak může čelit lavině žalob ze strany amerických bank a fondů.
Americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg uvedl, že nejnovější ruský úto 🪖🪖🪖k na Kyjev nenasvědčuje tomu, že by Moskva chtěla válku na Ukrajině ukončit diplomatickou cestou. Americký prezident Donald Trump krátce předtím uvedl, že je připraven zahájit druhou fázi sankcí proti Rusku. Čeho přesně by se nové sankce týkaly, ani termín zavedení ale neupřesnil, poznamenala agentura Reuters.
Izraelská armáda oznámila, že zaútočila na výškovou budovu ve městě Gaza, kterou podle ní využívali ozbrojenci teroristického hnutí Hamás. Podle Palestinců budova sloužila jako útočiště pro vysídlené palestinské rodiny, píše agentura Reuters.
Noční útok drony a raketami na Ukrajinu, podle médií největší od začátku ruské války, si v celé zemi vyžádal čtyři mrtvé a 44 raněných. Uvedli to ukrajinský premiér Volodymyr Zelenskyj i premiérka Julija Svyrydenková. Podle ní už byl mezitím uhašen požár vládní budovy v Kyjevě. Šlo o vůbec první zásah vládního objektu v centru metropole bránící se země.
Skupina OPEC+ se na nedělním jednání dohodla, že v říjnu přikročí k dalšímu zvýšení těžby 🛢️🛢️🛢️ ropy, a to o 137 tisíc barelů denně. Oznámila to Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Skupina OPEC+ zahrnuje členské země kartelu OPEC a jejich spojence v čele s Ruskem.
Londýnská policie v sobotu zatkla 890 lidí na demonstraci na podporu propalestinské organizace Palestine Action, kterou britská vláda v červenci zakázala na základě protiteroristických zákonů. Policie to dnes uvedla na svém webu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na rozsáhlý ruský vzdušný útok vyjádřil podporu Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak uvedl, že s Macronem telefonicky hovořil o koordinaci dalších kroků s cílem zajistit "adekvátní reakci".
Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na rozsáhlý ruský vzdušný útok vyjádřil podporu Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak uvedl, že s Macronem telefonicky hovořil o koordinaci dalších kroků s cílem zajistit "adekvátní reakci".
Volby do Poslanecké sněmovny by nyní podle aktuálního volebního modelu agentury STEM s náskokem vyhrálo ANO se ziskem 30,7 procenta. Druhou koalici Spolu by podpořilo 20,3 procenta voličů. Ve srovnání s minulým týdnem si obě nejsilnější uskupení pohoršila. Na třetím místě se drží hnutí SPD, které má podobně jako před týdnem 12,9 procenta. Následuje STAN se ziskem 10,5 procenta, pro Piráty by hlasovalo 9,2 procenta voličů a hnutí Stačilo, za které kandidují i komunisté a sociální demokraté, má podporu 7,4 procenta. Do Sněmovny by se teď dostali i Motoristé sobě, kteří by dostali 5,5 procenta.
Japonský premiér Šigeru Išiba se rozhodl odstoupit z funkce. Oznámil to podle agentur na dnešní tiskové konferenci. Vyhověl tak rostoucímu tlaku, aby přijal zodpovědnost za neúspěch v červencových volbách do horní komory parlamentu.
Jižní Korea se dohodla se Spojenými státy na propuštění stovek Jihokorejců, které zadržely americké imigrační úřady v závodě jihokorejských společností Hyundai Motor a LG Energy Solution ve státě Georgia. Informovala o tom podle médií kancelář jihokorejského prezidenta.
