Loňský zisk energetické společnosti ČEZ překonal očekávání, která již sama o sobě pro něj vyznívala mimořádně příznivě. Akcie společnosti by tak měly při dnešním burzovním obchodování dostat silný růstový impuls a je možné, že pokoří svoji nejvyšší cenu za období od loňského léta.
Pražská burza letos válcuje ostatní, málokde jinde ve světě lidé na akciích bohatnou tolik jako v Praze. Proč tomu tak je? Odpovídá ekonom Lukáš Kovanda.
Jak výrazně se vládnutí Andreje Babiše podepsalo na České republice, posoudí až historie. Totéž ostatně platí i pro současný kabinet Petra Fialy. Jednu věc lze ale soudit již nyní. A to jsou dojmy běžných lidí. A tady je jeden obří rozdíl, který nyní se změnou valorizačního vzorce opět nabyl obřích rozměrů. Zatímco za Babiše nebylo sice líp, většina lidí se přesto cítila jako vítězi. To Fialův kabinet za sebou nechává jen poražené.
Předseda Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumír Dufek na mezinárodní ekonomické konferenci v Praze řekl, že je potřeba postavit se proti tomu, aby obchodníci převáželi potraviny z jedné části Evropy do druhé. Měly by se podle něj podporovat potraviny, které lze vyrobit v ČR. Podpořil program EU Od zemědělce ke spotřebiteli k omezení ekologických dopadů produkce potravin. Zároveň označil Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal) jako brzdu, která odčerpává peníze na rozvoj ekonomiky.
Akciím energetické společnosti ČEZ se daří. V minulém týdnu se jejich cena na pražské burze vrátila zpět nad psychologickou hranici 1000 korun. Ve středu se prodávaly až za bezmála 1070 korun, tedy nejdráže od loňského srpna. V pátek se ovšem propadly zpět mírně pod hranici 1000 korun, kde jsou i nyní, poté, co se klíčový menšinový akcionář podniku, uhlobaron Pavel Tykač, nechal slyšet, že česká vláda zřejmě ČEZ nezestátní. Tykač míní, že se ve Fialově vládě nakonec zřejmě nenajde nikdo, kdy by byl ochoten zaplatit reálnou cenu za zhruba 30procentní zbývající podíl.
Polostátní slovenská firma Jadrová energetická spoločnosť Slovenska (JESS), ve které drží 49 procent akcií česká elektrárenská společnost ČEZ, podala místnímu úřadu jaderného dozoru žádost o vydání povolení na stavbu nové atomové elektrárny na západě Slovenska. S odvoláním na vyjádření firmy to píší slovenská média.
Malé modulární reaktory by podle ČEZ mohly být v Temelíně, Tušimicích, Prunéřově, Ledvicích, Poříčí, Dětmarovicích a Dukovanech. Jde o místa, kde jsou nyní uhelné či jiné elektrárny. První takový reaktor bude stát v roce 2032 v Temelíně, uvedla ředitelka útvaru ČEZ pro rozvoj malých modulárních reaktorů Silvana Jirotková. Kolik bude stavba reaktoru stát, nikdo ze zástupců ČEZ neuvedl.
Na trhu s energiemi se opět šíří nekalé praktiky podvodných obchodníků, takzvaných energošmejdů. Ti začali zneužívat zastropované ceny elektřiny a plynu, které používají jako záminku k podpisu často nevýhodných smluv. Klientům přitom vyhrožují například odpojením od odběru, upozornila energetická společnost ČEZ. Cenový strop na energie platí od začátku letošního roku, odběratelé ho získávají automaticky. Někteří dodavatelé už začali nabízet i ceny pod stropem.
Šéfem společnosti Westinghouse v Česku, která se uchází o stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech a příští rok bude dodávat jaderné palivo do Temelína, se stal Petr Brzezina. Jeho úkolem bude rozvoj jaderných technologií společnosti v Česku, uvedla firma.
Pro výsledek arbitráže, kterou ve středu zahájila energetická společnost ČEZ proti ruské plynárenské firmě Gazprom kvůli krácení dodávek zemního plynu v loňském roce a ve které žádá náhradu škody okolo jedné miliardy korun, bude klíčové určení, za jakých okolností možná škoda pro českou společnost vznikla. V případě úspěchu v arbitráži může ČEZ postihnout majetek Gazpromu v cizích zemích, v případě majetku nacházejícího se v Rusku je však taková možnost nepravděpodobná, řekl Petr Tomášek z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Podle ekonomů je podnět ČEZ k arbitráži logický, v praxi však velký vliv zřejmě mít nebude.
Proč se vláda rozhodla zestátnit výrobu elektřiny společnosti ČEZ? Podle Jaroslava Míla, bývalého šéfa ČEZ a také dřívějšího vládního zmocněnce pro jadernou energetiku, je pro Česko mnohem důležitější vytvořit nový design energetického trhu. A v rámci unie obhájit české zájmy. To prý vláda nedělá. Násilné přebírání sta procent části ČEZ vidí Míl jako zbytečné, možná dokonce jako zástěrku skutečných problémů. Ani pokud by stát svůj záměr dokončil, na cenu elektřiny pro spotřebitele to podle něj nebude mít vliv.
