Celé dění kolem takzvaného zestátnění části společnosti ČEZ budí víc otázek, než nabízí odpovědí. Klíčovou otázkou je, proč se vlastně celý tento cirkus kolem budoucnosti většinově státní firmy děje. Dají se na to uplatnit počty z prvního ročníku základní školy: Komu celá chystaná operace prospěje?
Teresa Schinwaldová z rakouské Raiffeisen Bank pro Newstream.cz uvedla, že poslední doporučení na akcie energetického gigantu ČEZ vydala v lednu 2021. V uplynulém týdnu se analytička stala terčem tvrdé kritiky na sociálních sítích, když se objevily zprávy, že očekává výrazný propad akcií polostátní firmy. Mělo jít o chybu na terminálech společnosti Bloomberg, který analytiky vydaná doporučení na akciové tituly sleduje.
V uplynulém období technologické společnosti dál táhnuly americký akciový trh vzhůru, když zejména Microsoft v očekávání „boomu“ AI atakuje svoje historická maxima. Americký Nasdaq se nachází na nejvyšších úrovních od loňského srpna. Situace kolem jednání o dluhovém limitu USA se postupně zlepšuje. Prezident Biden zůstává optimistický ohledně dosažení dohody, ale trhy sledují především komentáře předsedy Sněmovny reprezentantů Kevina McCarthyho k této otázce. A co se děje okolo akcií ČEZ?
Rozmohl se nám tady takový nešvar. Vládnoucí středopravicová vláda se rozhodla definitivně skoncovat s Pražskou burzou, a to prostřednictvím nejvíce likvidního titulu v podobě energetického gigantu ČEZ. Od oznámení, že se vláda posunula vpřed s novou legislativou zaměřenou proti menšinovým akcionářům, akcie ztratily přes 18 procent. Jakým směrem se bude situace kolem ČEZ dále vyvíjet? Odpověď na tuto otázku se snaží ekonom a analytik Kryštof Míšek.
ČEZ těžce krvácí i dnes, za týden přišel o 130 miliard své hodnoty. Důvodem je zjevná snaha vlády de facto vytěsnit menšinové akcionáře za pro ně na až tak výhodných podmínek, někteří z nich proto hovoří o „zločinecké akci“, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Akcie energetické společnosti ČEZ na pražské burze dnes dopoledne pokračují v prudkém poklesu. Krátce po 11:00 ztrácely víc než pět procent a jejich cena se po dvou měsících dostala pod 1000 korun. Dolů tak táhnou celou burzu.
Akcie energetické společnosti ČEZ klesly o osm procent na 1041 korun. Výrazným poklesem reagovaly na vládní návrh zákona, který otevírá cestu k rozdělení této klíčové polostátní firmy na plně státní a soukromou část. K zestátnění podniku či jeho části je potřeba souhlas 90 procent akcionářů, nově by ale stačilo 75 procent. Stát přitom vlastní zhruba 70 procent ČEZ.
Vláda dnes připravila ČEZ o 46 miliard korun jeho hodnoty. Dnešní propad akcií ČEZ je reakcí na návrh vlády schválit „lex ČEZ“, zákon, který by usnadnil zestátnění podniku či jeho části. Titulu nepomáhají ani predikce Raiffeisenbanky, která předvídá prudký pád akcií z nynějších 1050 na 600 korun za kus, vysvětluje dnešní energetický výprodej na burze ekonom Lukáš Kovanda.
Americká inflace byla opět tématem číslo jedna. Zveřejnění indexu spotřebitelských cen v USA zvýšilo několik týdnů klesající volatilitu a solidně rozhýbalo index akcií S&P 500. Investoři nadále spekulují o tom, jestli případná recese donutí Fed v druhé polovině roku snižovat úrokové sazby, nebo to je „no go“. Svoje hospodářská čísla za letošní první čtvrtletí zveřejnil ČEZ a vláda Petra Fialy oznámila své plánované úspory ve veřejném rozpočtu.
Energetický gigant plánuje využít největší část peněz ze zbylého zisku, který nerozdělí akcionářům, na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a na investice do energetických služeb (ESCO) v Česku i v zahraničí. Podpořit chce ČEZ také investice do distribuce nebo k vylepšení svého portfolia, řekl finanční ředitel skupiny Martin Novák.
Zisk ČEZ propadl v prvním čtvrtletí o 60 procent na 10,8 miliardy korun. Představenstvo polostátního energetického gigantu ale navrhlo rekordní dividendu z loňského zisku ve výši 117 korun na akcii. Firma to uvedla na svých webových stránkách.
