Teresa Schinwaldová z rakouské Raiffeisen Bank pro Newstream.cz uvedla, že poslední doporučení na akcie energetického gigantu ČEZ vydala v lednu 2021. V uplynulém týdnu se analytička stala terčem tvrdé kritiky na sociálních sítích, když se objevily zprávy, že očekává výrazný propad akcií polostátní firmy. Mělo jít o chybu na terminálech společnosti Bloomberg, který analytiky vydaná doporučení na akciové tituly sleduje.
Akcie energetické společnosti ČEZ klesly o osm procent na 1041 korun. Výrazným poklesem reagovaly na vládní návrh zákona, který otevírá cestu k rozdělení této klíčové polostátní firmy na plně státní a soukromou část. K zestátnění podniku či jeho části je potřeba souhlas 90 procent akcionářů, nově by ale stačilo 75 procent. Stát přitom vlastní zhruba 70 procent ČEZ.
Vláda dnes připravila ČEZ o 46 miliard korun jeho hodnoty. Dnešní propad akcií ČEZ je reakcí na návrh vlády schválit „lex ČEZ“, zákon, který by usnadnil zestátnění podniku či jeho části. Titulu nepomáhají ani predikce Raiffeisenbanky, která předvídá prudký pád akcií z nynějších 1050 na 600 korun za kus, vysvětluje dnešní energetický výprodej na burze ekonom Lukáš Kovanda.
Americká inflace byla opět tématem číslo jedna. Zveřejnění indexu spotřebitelských cen v USA zvýšilo několik týdnů klesající volatilitu a solidně rozhýbalo index akcií S&P 500. Investoři nadále spekulují o tom, jestli případná recese donutí Fed v druhé polovině roku snižovat úrokové sazby, nebo to je „no go“. Svoje hospodářská čísla za letošní první čtvrtletí zveřejnil ČEZ a vláda Petra Fialy oznámila své plánované úspory ve veřejném rozpočtu.
Energetický gigant plánuje využít největší část peněz ze zbylého zisku, který nerozdělí akcionářům, na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a na investice do energetických služeb (ESCO) v Česku i v zahraničí. Podpořit chce ČEZ také investice do distribuce nebo k vylepšení svého portfolia, řekl finanční ředitel skupiny Martin Novák.
Zisk ČEZ propadl v prvním čtvrtletí o 60 procent na 10,8 miliardy korun. Představenstvo polostátního energetického gigantu ale navrhlo rekordní dividendu z loňského zisku ve výši 117 korun na akcii. Firma to uvedla na svých webových stránkách.
Akcie energetické firmy ČEZ se dostaly na nejvyšší cenu téměř za 15 let. Zdražily o 1,83 procenta na 1222 korun za akcii. Vyšší byla jejich cena naposledy v září 2008. Index PX pražské burzy právě hlavně díky růstu emise ČEZ stoupl o 0,42 procenta na 1389,99 bodu.
Pokles cen energií na trzích opět rozhýbal nabídky tuzemských dodavatelů. Nové ceny pod vládou stanoveným cenovým limitem představil ČEZ, největší dodavatel energií v Česku. Nově společnost v průměru zlevňuje elektřinu o 350 korun za megawatthodinu a plyn o 300 korun.
Energetické firmy budou úřadům poskytovat širší data o skutečných cenách elektřiny a plynu než dosud. Statistiky by měly zahrnovat platby všech zákazníků. Uvedl to předseda vlády Petr Fiala (ODS) po jednání se zástupci tuzemských dodavatelů, Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Společnost ČEZ chce letos rozhodnout o těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách. Uvedla to mluvčí společnosti Soňa Holingerová. Surovina se využívá mimo jiné při výrobě baterií do elektroaut. Továrnu na baterie zamýšlí ČEZ postavit na místě bývalé hnědouhelné elektrárny v Prunéřově na Chomutovsku. ČEZ nyní oficiálně odstoupil od toho, že by na gigafactory čerpal peníze z fondu spravedlivé transformace. Řekla to krajská radní Iva Dvořáková (ODS).
Ceny plynu v Česku, které zveřejnil ve středu ve své zprávě evropský statistický úřad Eurostat, neodpovídají realitě a je třeba zjistit proč. Na jednání Pirátů v Liberci to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS). V příštím týdnu se proto sejde se zástupci energetických společností, Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Česko odmítá zákaz spalovacích motorů po roce 2035, zopakoval na jednání v Lucemburku český vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek (za Motoristy). V tuto chvíli je podle něj nejdůležitější stanovit dobrý cíl pro rok 2030. Bez výrazných změn tohoto cíle, včetně větší flexibility, hrozí evropskému automobilovému průmyslu pokuty v řádu mnoha miliard eur, dodal.
